Autor článku:

Karel Punčochář

PROFIL

O ČEM PÍŠE:

NAŠE TIPY:

AKTUALIZACE: 14.12.2025

Publikováno: 21.3.2020

Rubrika: Reportáž z akce / Turistická trasa

Region: Litoměřicko • Destinace: České středohoří

VÝLET NA DVA KAMÝKY

Jeden je hrad, druhý kopec s vyhlídkou, oba v Českém středohoří.

Zveme vás na výlet čarokrásnou krajinou za dvěma Kamýky, z nichž jeden zastupuje obec se stejnojmennou zříceninou hradu a druhý je kopec s vyhlídkou poskytující nádherný kruhový výhled do širokého okolí s nesčetnými kopci Českého středohoří, vesničkami a městy okolo majestátního toku Labe.

Foto: Reprodukce

Kamýk od severu podle kresby C. Brandtla z 1. poloviny 19. století.

Výchozím místem výletu je stanice v Libochovanech, ležící na železniční trati č. 072 z Ústí nad Labem do Lysé nad Labem. Naše první kroky od stanice směřují po žluté TZT a hned zkraje spatříme po levé straně cesty za masivní zdí zámek Libochovany. Ten byl na konci 16. století z původní tvrze upraven na pozdně renesanční zámek, později byl ještě několikrát upravován a v současnosti je zámek v majetku soukromé osoby. Za obcí cesta začíná postupně stoupat k zalesněnému kopci Hrádek. Blížíme se k jednomu z nejzajímavějších a zároveň nejzáhadnějších míst naší historie.

HRADIŠTĚ HRÁDEK - MOŽNÁ CANBURG?

Náhorní plošina je z jednoho konce na druhý přehrazena soustavou prastarých obranných valů. Jejich velikost překonává naše představy o schopnostech starověkých obyvatel této krajiny. Tyto valy jsou tak mohutné, že je většina lidí vnímá jako přirozený krajinný prvek a netuší, že jde o stavbu zbudovanou lidskýma rukama již před třemi tisíci lety. Nálezy dokazují osídlení místa v době kamenné, bronzové, železné i v raném středověku. Velký význam mělo hradiště snad v době halštatské a v raném středověku. Je možné, že právě Hrádek byl dávným hradem Canburgem, který v roce 805 neúspěšně dobývalo vojsko franckého krále Karla IV.

V roce 2013 byl nedaleko hradiště nalezen poklad zlatých a bronzových předmětů starý čtyři tisíce let! Nalezl ho muž, který byl na procházce se psem. Poklad původně uložený v keramické nádobě patrně vyryli divočáci.

BLÍŽÍME SE KE KALVÁRII

Kalvárie je součástí malebného krajinářského celku zvaného Brána Čech (Porta Bohemica). Tato výrazná skála (239 m n. m.), která ční nad zátočinou Labe, je nápadná z daleka viditelnými třemi kříži na svém vrcholu. Z vrcholu je překrásný výhled na České středohoří a Polabí až k hoře Říp.

Těsně před Kalvárii žlutá značka končí na rozcestí se zelenou, která nás povede dál okolo lesnatého vrchu Strážiště. Cestou míjíme výklenkovou kapličku sv. Huberta a turistický přístřešek s výhledem ke Kubačce s tělesem dálnice D8. O pár metrů dál stojí v tichu lesa barokní kaple Navštívení Panny Marie z roku 1759. Vycházíme z lesa do otevřené krajiny a před námi se otevírá pohled k obci Kamýk se siluetou zříceniny hradu. Sestupujeme po polní cestě dolů ke křižovatce silnic pod Kamýkem, přecházíme křižovatku a po silnici do centra obce to je už necelých šest set metrů.

OBEC KAMÝK

Kamýk, poklidná zemědělská ves obklopená rozlehlými ovocnými sady, vznikla jako podhradí stejnojmenného hradu. V obci je pěkně upravená náves s příjemnou hospůdkou Pod Hradem. Obec je známá i tím, že zde pobýval Bedřich Smetana. V budově obecního úřadu je pamětní světnička, která připomíná svatební cestu s jeho druhou ženou Betty Ferdinandiovou, kdy na Kamýku strávili několik dní. Skladatel byl nadšen krásou zdejší malebné krajiny, což je patrné i z jeho kreseb, které můžou návštěvníci ve světničce spatřit. Z centra obce pokračujeme po modré značce vzhůru ke zřícenině hradu.

HRAD KAMÝK

První zmínka o Kamýku pochází z roku 1319, kdy ho král Jan Lucemburský dává Jindřichovi z Kamýka do manského držení jako náhradu za vynaložené prostředky na jeho stavbu. Hrad zřejmě chránil cestu do Litoměřic a také přívoz přes Labe do Prackovic na protějším břehu, odkud cesta vedla až k zemské hranici. Později, když hrad přestal splňovat nároky na pohodlné bydlení, si jeho majitelé postavili na úpatí hradní skály při dvoře ve vsi tvrz a hrad opustili. Opuštěný hrad pak vážně poškodili v roce 1632 Sasové a od té doby zůstal ve zříceninách.

POKRAČUJEME NA KOPEC KAMÝK

Po prohlídce hradu se vracíme zpět na modrou značku a po ní dojdeme na rozcestí Pod Plešivcem. Zde odbočíme vpravo na žlutou značku do Hlinné, kde žlutou opouštíme a opět vpravo přecházíme na zelenou směřující po silnici k Miřejovicím. Po 400 metrech ze silnice odbočíme vlevo na neznačenou polní cestu. Kopec Kamýk zvaný též Malé Hradiště je již na dohled, ještě ujdeme nějakých 650 metrů a již jsme natěšení na výstup k jeho skalnatému vrcholu ve výšce 455 m n. m. Závěrečný skalnatý úsek trochu připomíná známější Trojhoru, ale s trochou opatrnosti jej zdatnější turisté zvládnou. Odměnou za zdolání kopce je nádherný kruhový výhled. Dlouhý vrch, Sovice, Říp, Hazmburk, Košťálov, Lovoš, Kletečná, Milešovka, Polabská nížina s Litoměřicemi a mnoha obcemi, to je jenom krátký výčet toho nejznámějšího z této krajiny.

CO NÁS JEŠTĚ ČEKÁ

Po bezpečném sestupu na cestu se vydáváme dál směrem na jih po neznačených polních cestách do Skalice, kde k naší velké radosti otevřel laskavý pan hostinský jenom pro nás místní hospůdku Pod kaštanem. Příjemně občerstveni svižným krokem opouštíme Skalici, chvíli po silnici a poté po modré TZT sestupujeme do Žitenic.

ŽITENICE

Dominantou Žitenic je kostel sv. Petra a Pavla, jehož nejstarší částí je vysoká gotická hranolová věž z období kolem r. 1300. Nedaleko kostela stojí zámek, který byl vystavěn na místě původní tvrze v 17. století. Začátkem 19. století zámek vyhořel po zásahu bleskem. Při opravě byly mimo jiné odstraněny i arkády. Po roce 1948 budova zámku sloužila pro potřeby státního statku a JZD. Od roku 1962 do roku 2010 prostory využíval státní oblastní archiv Litoměřice a v současné době zchátralý čeká na svého spasitele.

PŘES KOČKU A MOSTNOU HORU DO CÍLE V LITOMĚŘICÍCH

Před námi je poslední část výletu do cíle v Litoměřicích. Z obce vycházíme po modře značené Žitenické stezce zemí hradů, krajina je otevřená do všech stran, na cestu nám kyne socha sv. Václava, za níž už je vidět skalní útvar Kočka. Neváháme a na chvíli se zastavíme u této krajinné zajímavosti. Čedičová skála je také nazývaná Sovice, připomíná totiž ležící kočku či sovu. Z vršku skály je hezký výhled na město Litoměřice a jeho okolí. Po fotografování opouštíme Kočku a závěrečné 2 km přes Mostnou horu s rozhlednou a následný sestup parkem okolo sochy Karla Hynka Máchy na litoměřické horní nádraží nám uteče jako voda. Lehce unaveni a plní nezapomenutelných dojmů se vracíme domů.

Trasa:
Libochovany, žst – žlutá TZT – Kalvárie (2,5 km) – zelená TZT – Strážiště – obec a hrad Kamýk (5 km) – modrá TZT – rozcestí Pod Plešivcem – žlutá TZT – Hlinná (9 km) – neznačeně polní cestou – kopec Kamýk (10,5 km) – Skalice (12 km) – neznačeně po silnici na modrou TZT – Žitenice (14 km) – modrá TZT – Kočka (15,5 km) – Mostná hora (17 km) – Litoměřice-město, žst (18 km)
TZT = turistická značená trasa

Fotografie k článku:

Foto: Reprodukce

Kamýk od severu podle kresby C. Brandtla z 1. poloviny 19. století.

Foto: Karel Punčochář

První metry našeho výletu z železniční stanice v Libochovanech, vedou podél zámecké zdi, jdeme po žluté značce a za chvíli odbočíme vpravo.

Foto: Karel Punčochář

Zastavili jsme se na Kalvárii. Hluboko dole protéká Labe tzv. Bránou Čech (Portou Bohemicou), na druhé straně Labe se tyčí Lovoš.

Foto: Karel Punčochář

Vyšli jsme z lesa tajemného kopce Strážiště do otevřené krajiny a před námi se rozprostřelo panorama s Plešivcem a zříceninou hradu Kamýk.

Foto: Karel Punčochář

Celé naší skupině se podařilo vměstnat do malého prostoru u vstupu do zříceniny hradu Kamýk.

Foto: Karel Punčochář

Naše další kroky vedly od zříceniny hradu Kamýk na kopec Kamýk.

Foto: Karel Punčochář

ČElo výpravy právě zdolává skalnatý úsek výstupu na vrchol Kamýku 455 m n. m. V pozadí se tyčí neméně zajímavé Hradiště.

Foto: Karel Punčochář

Výhled z vrcholu Kamýku bere dech. Vlevo v popředí je vidět Radobýl, za ním v pozadí Hazmburk, doprava Košťálov a dominantní Lovoš.

Foto: Karel Punčochář

Panorama z vrcholu Kamýku do krajiny Českého středohoří. Stojíme se zatajeným dechem a dohadujeme se, co všechno je vidět.

Foto: Karel Punčochář

Sestupujeme po modré Žitenické stezce Zemí hradů dolů do Žitenic. Ze stezky jsou dálkové výhledy až ke kopci Sovice naproti Roudnici nad Labem, vlevo od Sovice je vidět stoupající dým z komínů mělnické elektrárny.

Foto: Karel Punčochář

Blížíme se kostelu sv. Petra a Pavla, jehož vysoká gotická věž ze 13. století dominuje obci Žitenice.

Foto: Karel Punčochář

Pár metrů od modré stezky z Žitenic do Litoměřic jsme se zastavili u tohoto zajímavého skalního útvaru, kterému se říká Kočka.

Foto: Karel Punčochář

Modrá stezka, než začne klesat dolů do Litoměřic, vede okolo rozhledny na Mostné hoře. V roce 1910 nově založený „Spolek pro zvelebení města Litoměřice“ rozhodl, že zde vystaví výletní restauraci. Součástí měla být i 20 metrů vysoká vyhlídková věž s 96 schody, která měla kromě rozhledu sloužit i jako požární hláska, vojenská pozorovatelna a meteorologická stanice 1. kategorie.

Foto: Karel Punčochář

Poslední úsek našeho výletu vede lesoparkem pod Mostnou horou okolo pomníku Karla Hynka Máchy na horní litoměřické nádraží.

---