AKTUALIZACE: 21.1.2026

Publikováno: 27.3.2020

Rubrika: Metodika / Naučná stezka

Region: Ústecký kraj • Destinace: mimo destinaci

HURÁ, MÁME NAUČNOU STEZKU!

Na co je třeba myslet, aby naučná stezka sloužila dobře a dlouho.

Při pohledu na nejnovější turistickou mapu portálu mapy.cz se můžeme přesvědčit, že budování naučných stezek různého zaměření se v Česku stalo v poslední době módní záležitostí. Skoro to vypadá, že obec, která nemá naučnou stezku, je out. Obecně prospěšný trend, jehož smyslem je zatraktivnění okolí a podpora vzdělávání mládeže i dospělých má ale i svou odvrácenou stránku. A právě té se budu věnovat v tomto článku.

Foto: Martin Zíka

Naučná stezka Brána Čech z Malých Žernosek do Litochovic vede podle mapového portálu kolem slavného kaňonu Porta Bomemica. Nejenže není standardně vyznačena značkami, ale i obsah informačních panelů je už značně bezobsažný.

Na začátku stojí vždy ušlechtilá myšlenka. Na zřízení nové naučné stezky se dají získat dotace, takže její zbudování může přinést vícenásobný užitek. Dalo by se říci, že každá dobře udělaná naučná stezka je skvělý bohulibý projekt. Ale to jen do chvíle, než se začneme zabývat udržitelností. Jedna věc je naučnou stezku zřídit, druhá věc je pravidelně a dlouhodobě ji udržovat v dobrém stavu.

DOTACE UDRŽITELNOST NEŘEŠÍ

Osobně se přikláním k názoru, že dotace nejsou ideální nástroj pro budování trvale udržitelného cestovního ruchu, což platí i v případě naučných stezek, které tímto způsobem vznikly. Dotační programy totiž řeší pouze zřízení a krátkodobou udržitelnost, jenže je nutné počítat s tím, že v dlouhodobém horizontu náklady na údržbu zcela jistě vždy dříve či později překročí pořizovací náklady, které však už zřizovatel musí nést na svých bedrech (bez dotace). Údržba naučné stezky se tak může stát nepříjemnou rozpočtovou zátěží.

V této souvislosti je na místě zmínit, že Ústecký kraj s podporou udržitelnosti naučných stezek počítá. Je tedy hlavně na obcích, zda agendu obnovy naučných stezek chtějí a umějí vést.

STEZKY BEZ ÚDRŽBY RYCHLE CHÁTRAJÍ

Z praxe vím, že i nové naučné stezky bez pravidelné údržby velmi rychle chátrají. Hlavně dřevěné prvky (panely, stojany, odpočívadla, směrovníky) mohou ztrouchnivět během několika málo let. Na stavu zařízení se brzy podepisují povětrnostní podmínky (vítr, voda, mráz), což se projeví nejvíce po zimním období. Také sluníčko dokáže rychle snížit čitelnost panelů, pokud nebyly vybaveny účinnou UV fólií.

Proto je nutné stezky každoročně kontrolovat, nejlépe před začátkem turistické sezóny. Pod lesním porostem je naučné panely nutné čistit od biologických nečistot. Také je dost často potřeba napravovat činnost vandalů. Podle zkušeností Klubu českých turistů mohou neudržované stezky zchátrat do tristního stavu již během pouhých tří let.

JAK ZAJISTIT NAUČNOU STEZKU?

Každá myšlenka na zřízení nové naučné stezky by nejprve měla začít zralou úvahou, jestli je zřizovatel ochoten a schopen organizačně i finančně zajistit její dlouhodobou údržbu (údržba naučných stezek by měla být součástí místní strategie cestovního ruchu). Pokud ne, pak nemá smysl se do takového záměru pouštět.

Novou stezku lze naopak velmi dobře využít jako lákadlo pro turistické návštěvníky, zejména pokud obsahuje nápadité herní a funkční prvky. Správně řešená naučná stezka by měla svým obsahem vždy logicky obohacovat konkrétní lokalitu. Dobrým příkladem je naučná stezka Přírodou a dějinami Oseka, na které se návštěvníci dozvídají mnoho zajímavých informací o hradu Rýzmburku (naučná stezka plní funkci průvodce). Tento příklad dobré praxe jsem uvedl v mapě pod článkem.

Důležitá je také kvalita zpracování prvků naučné stezky. Při výběru materiálu a technického řešení je třeba zohlednit klimatické podmínky a také možnost obnovy po vandalské činnosti. Málo se také myslí na to, že naučné stezky v příhraničí by měly obsahovat informace v jazyce sousední země, což je v případě Ústeckého kraje hlavně němčina.

FINANCE JSOU VŽDY AŽ NA PRVNÍM MÍSTĚ

Zmíněná naučná stezka má i řadu dalších zajímavých zastavení (přírodní a hornické památky, pomník katastrofy na dole Nelson, vyhlídky, koupaliště...), takže je určitě zajímavá i pro rozvoj návštěvnosti. Vždy stojí za úvahu do plánu trasy naučné stezky zahrnout i poskytovatele služeb turistům, kterým bude stezka přivádět návštěvníky, a proto by se měli podílet na pozdějším financování její údržby. Vzniká tím synergická spolupráce přinášející prospěch všem zúčastněným.

KDO ZA NAUČNOU STEZKU RUČÍ?

Velmi důležité je určit, kdo bude zodpovědný za kontrolu stezky a její případné opravy či rekonstrukci. Může to být konkrétní osoba nebo spolek. Musí být vypracován plán údržby zahrnující termíny pravidelných kontrolních obchůzek a také finanční zdroj, z něhož budou případné náklady hrazeny.

V úvahu je potřeba vzít nejen přirozené opotřebení, ale též časté útoky vandalů, kteří se v ničení naučných panelů a odpočívadel vyžívají. Proto je přínosné, pokud to jde, domluvit se též na součinnosti s policií. Každopádně není dobré ponechat naučnou stezku bez dozoru až do té doby, kdy začnou návštěvníci na její špatný a nebezpečný stav poukazovat (může na někoho spadnout zchátralý přístřešek nebo si někdo zlomí nohu na prohnilém můstku).

S KČT DVĚ MOUCHY JEDNOU RANOU

Jak bylo řečeno, udržitelnost naučných stezek bývá často problém. Původně skvělá myšlenka se po několika málo letech může proměnit v černou můru a turistickou ostudu regionu, jako je tomu v případě NS Brána Čech v Českém středohoří. Naučná stezka se bez pravidelné údržby stává opakem toho, čím měla původně být.

Proto je logický názor předsedy krajské komise značení Václava Niče, který prosazuje myšlenku, aby naučné stezky vedly v co největší míře souběžně s již stávajícími značenými turistickými trasami, které kontrolují a obnovují značkaři KČT. Ti mohou pravidelně dohlížet i na stav naučné stezky, pomáhat při obnově značení či upozornit provozovatele na nedostatky. Navíc se tím řeší souhlas vlastníků pozemků s vedením trasy. Určitě je vhodné každý záměr nové naučné stezky konzultovat se značkaři, například na tomto kontaktu:

Předseda Komise značení Ústeckého kraje Václav Nič, tel.: 736 754 135, mail: nic@kctul.cz.

Fotografie k článku:

Foto: Martin Zíka

Naučná stezka Brána Čech z Malých Žernosek do Litochovic vede podle mapového portálu kolem slavného kaňonu Porta Bomemica. Nejenže není standardně vyznačena značkami, ale i obsah informačních panelů je už značně bezobsažný.

Foto: Martin Zíka

Takový informační panel už asi dlouho turistům sloužit nebude. Naučnou stezku Brána Čech rozhodně pochválit nelze. Její zchátralost by mohla posloužit jako varování pro ty, kdo by chtěli nějakou novou naučnou stezku provozovat.

Foto: Martin Zíka

I takto může dopadnout naučná stezka po krátké době bez údržby. V takovémto stavu se ještě nedávno nacházela NS Dymník u Rumburku, kterou už Lesy ČR vlastním nákladem opravily.

Foto: Martin Zíka

Nejčastějším nedostatkem bývá neudržované značení (šikmý zelený pruh v bílém poli), které návštěvníkům zhoršuje orientaci v terénu. Takovéto značky bývají důvodem častých stížností. Zde NS Okolím Studence na Českokamenicku.

Foto: Martin Zíka

Na tradiční turistických trasách značkaři dbají také o to, aby byly odstraněny nálety zakrývající turistické značky a panely. V případě naučných stezek to často nikdo neřeší.

Foto: Martin Zíka

Co si může turista myslet u takového panelu? Takto vítá návštěvníky mikroregion Tolštejnské panství u obce Chřibská.

Foto: Martin Zíka

Nejen značky, ale také dřevěné příslušenství zejména na vlhkých místech rychle chátrá a vyžaduje častou údržbu. Knížecí studánka u NS Údolí Milířky, stav před opravou.

Foto: Martin Zíka

S řáděním vandalů na naučných stezkách je nutné počítat vždy. O tom ví své provozovatel hornické NS Údolí Milířky, což je obec Dolní Podluží.

Foto: Martin Zíka

Takto by určitě nemělo vypadat značení naučné stezky v žádném případě. Zůstává otázkou, jak se mohla Sklářská naučná stezka u Moldavy v Krušných horách vůbec dostat do oficiálních map. Ukázkový příklad, jak dopadá naučná stezka zřízená z dotace EU, o kterou se pak nikdo nestará.

Foto: Martin Zíka

Obvyklý problém u naučných stezek, kde vedení trasy nebylo dořešeno s uživateli nebo majiteli pozemků.

Foto: Martin Zíka

Zdá se vám tento informační panel Sklářské naučné stezky před vlakovým nádražím Moldava v Krušných horách atraktivní? Můj názor je, že je to mezinárodní ostuda pro všechny zúčastněné.

Foto: Martin Zíka

Infopanel naučné stezky, která byla zřízena prostřednictvím dotace z programu Phare Evropské unie. Text panelu už pomalu přestává být čitelný, regulérní značení chybí. Klasická situace: není dotace = není údržba = ale je to ostuda.

Foto: Václav Nič

Někdy se stane to, že zřizovatel se ke své původní naučné stezce již nehlásí, jako v případě NS Kounovské kamenné řady na Lounsku. Zápis ve zprávě revize TZT z roku 2014: Procházející „NS Kamenné řady u Kounova“ je na zastaralých plechových tabulích, některé tabule jsou vlivem stáří již zcela nečitelné. Bohužel, tento stav i přes urgence značkařského obvodu Louny ke zřizovateli trvá dodnes a stezka je rok od roku v horším stavu.

Foto: Václav Nič

Značkaři KČT, pokud jsou osloveni, vyznačí naučnou stezku odborně dle celostátní metodiky KČT. Nevznikne tak chybné „divoké“ značení jako v případě Kunratické naučné stezky (viz foto). Při každé pravidelné obnově značení značkaři kontrolují i stav vybavení NS, za který odpovídá zřizovatel. Zřizovatel tak má zaručenou pravidelnou kontrolu.

---