Autor článku:

Karel Punčochář

PROFIL

NAŠE TIPY:

Pozvánky na akce v Ústeckém a Karlovarském kraji

Na pravčickou bránu zdarma pro členy KČT

Turistická informační centra Ústeckého kraje

AKTUALIZACE: 18.8.2024

Publikováno: 26.4.2020

Rubrika: Reportáž z akce / Rozhledna - vyhlídka

Region: Podbořansko • Destinace: Dolní Poohří

STAROBYLÁ ROZHLEDNA VOCHLICE

Turistická výprava za rozhlednou na samém okraji Ústeckého kraje.

Už je to pěkných pár let, co jsme se s naším turistickým odborem Loko Ústí nad Labem vypravili jedné říjnové soboty až na samé západní hranice Ústeckého kraje do míst, která jsou ještě dnes neprávem opomíjená, místa s bohatou historií a mnoha úžasnými zajímavostmi, jako je například rozhledna Vochlice.

Foto: Karel Punčochář

Železniční stanice v Blatně u Jesenic, výchozí místo našeho výletu.

CESTU K VOCHLICI ZAČÍNÁME V BLATNĚ

Výchozím místem našeho putování bylo Blatno u Jesenice, kde zastavují rychlíky na trati z Mostu do Plzně. Od turistického rozcestníku u nádraží provázela naše první kroky červená značka ven z obce a podél Tisového potoka nás dovedla pod Blatenský svah. Jedná se o přírodní rezervaci s prudkým skalnatým srázem, kterým probíhají tři rokle, pravděpodobně tektonického původu. Zvětrávaná žula zde tvoří písčité sedimenty, na kterých roste 200 let starý smíšený les s borovicí, dubem, lípou, habrem, jilmem a jasanem. Po 4 km lesním úsekem jsme došli na rozcestí V lukách, zde odbočili vpravo na žlutou značku a po pár minutách nás na dalším rozcestí přivítala bílá kaplička sv. Jiljí.

KAPLE SV. JILJÍ

Kaplička zasvěcená sv. Jiljí byla vybudována na počest lesníků a myslivců, kteří působili ve zdejším revíru. Výstavba kapličky začala v roce 2003 a 26. června 2004 byla vysvěcena kralovickým farářem panem Vrbenským. Na informační tabuli u kapličky jsme si přečetli legendu o sv. Jiljí, který se stal patronem myslivců, pastevců, žebráků a kojících matek.

KOLEM UMĚLÉ JESKYNĚ

Od kapličky pokračovala naše cesta dál tentokrát po zelené značce do lesa pestře zbarveného podzimními barvami. Lesní cesta zleva doprovázená Struhářským potokem nás zavedla pod Liščími skalami až k umělé jeskyni kdysi pravděpodobně osazené lavičkou, která sloužila na sklonku 19. století jako odpočívadlo hostům nedalekého zámku Struhaře. V případě nepříznivého počasí se stala i úkrytem před živly, což si trojice našich turistů hned vyzkoušela. Zde se k zelené značce připojila i NS Okolím Lubence a po pár metrech nás dovedla k vyhlídce Bílý kříž.

BÍLÝ KŘÍŽ

Je jedním ze zastavení naučné stezky, které vede k bílému kříži, stojícímu na vyvýšeném skalním výběžku. Podle pověsti z tohoto místa skočil mladý hrabě z nešťastné lásky. Druhá pověst praví o tragickém pádu ze skály za špatného počasí při lovu bílého jelena. Počasí v tu dobu bylo typicky podzimní, pro lehkou mlhu nebylo příliš daleko vidět, a tak jsme natáhli krok, abychom byli co nejdříve v Lubenci, kde nás čekalo několik překvapení.

LUBENEC, MĚSTEČKO VITRÁŽÍM ZASLÍBENÉ

To, že stojí v Lubenci pseudogotický kostel sv. Vavřince z roku 1846 postavený v místě staršího svatostánku připomínaného roku 1356, je sice zajímavé, ale to nejzajímavější nás doslova ohromilo za dveřmi domu, ve kterém sídlí dílny a prodejna firmy Skloart manželů Kantových. Jitka a Richard Kantovi, jen tak na okraj jsou i spolužáky ze základní školy, se tu věnují tvorbě a výrobě vitráží, jejich restaurováním a umělecké tvorbě. Po dlouhých letech se ve své práci stali skutečnými špičkami a jejich díla jsou uznávána nejenom v Evropě, ale např. i v USA. Za dveřmi zdejší prodejny vstoupíte jakoby do jiného světa. Světa kouzelného světla, magických barev a křehké krásy. Ne nadarmo získali v loňském roce první místo v Ústeckém kraji jako Živnostník roku 2019. V celostátním klání se pak dostali do první pětky. A překvapení pokračovalo dál. Pan Kanta se stal po předchozí dohodě našim průvodcem na další cestě našeho putování. Po prohlídce firmy jsme pokračovali po žluté značce do Libyně ke kostelu sv. Jiljí.

LIBYNĚ A KOSTEL SV. JILJÍ

Libyně, součást Lubence, je malou nenápadnou vesničkou s kostelem s neobyčejným osudem. Barokně upravený kostel gotického původu z 1. poloviny 14. století je jedinečnou památkou s gotickým presbytářem. Kostel, k jehož úplně zkáze chyběl už jenom malý krok. Naprosto zdevastovaný ho v roce 2007 naštěstí převzala od církve za jednu korunu skupina místních nadšenců, především kolem nově založeného „Spolku Za záchranu kostela sv. Jiljí“. Duší a motorem spolku se stal právě pan Richard Kanta, který nás zasvěceně uvedl do historie kostela a seznámil se záměry spolku. Po postupných opravách kostela průběžně budují v jeho interiéru u nás ojedinělé muzeum vitráží, ve kterých se snaží zachytit vývoj uměleckého sklenářství od doby románské po současnost. V kostele též vytvořili malé regionální muzeum, a aby toho nebylo dost, rozhodli se opravit rozhlednu Vochlici, stojící nedaleko při žluté značce na vršku zvaném K Vescům. Další naše kroky tedy směřovali k rozhledně.

ROZHLEDNA VOCHLICE

Počátky vzniku starodávné kamenné rozhledny Vochlice jsou velmi nejasné. Nejspíše byla vybudována v druhé polovině 19. století jako zpestření rozsáhlého anglického parku zámku Mlýnce, který tehdy vlastnili bratři Bauernreutherové. Jiná verze uvádí, že rozhlednu Vochlice postavili místní turisté v roce 1881, přičemž jako vzor si vzali věž z lubeneckého erbu. A je možné se i setkat s tvrzením, že věž byla postavena ve středověku, aby chránila solnou stezku. Každopádně však na dlouhá léta, hlavně v období totality, upadla rozhledna Vochlice v zapomnění a její stav byl velice špatný. Jak již bylo řečeno výše, její záchrany se ujal zmíněný spolek, který značně zchátralou věž přeměnil v elegantní vyhlídkovou věž, která nemá v kraji obdoby.

VOCHLICI JSME SPOČÍTALI SCHODY

Stavba připomínající věž středověkého hradu je přibližně 15 metrů vysoká. Po zdolání 53 schodů se vám z výšky 11 metrů naskytne výhled na nedaleký přírodní park Horní Střela, vrcholky Rakovnické pahorkatiny nebo na zámek Chyše. Po prohlídce rozhledny jsme se rozloučili s panem Kantou a plni dojmů se vydali na poslední úsek naší cesty.

ZÁMEK MLÝNCE NENÍ PŘÍSTUPNÝ

Po 1 km jsme došli do obce Mlýnce se zámkem. Po roce 1733 byl postaven Václavem Kagerem ze Štampachu na místě původní tvrze v barokním stylu, aby po 150 letech byl přestavěn v pseudogotickém stylu a kolem budovy vznikl park. Dodnes se z tohoto období v interiérech zachovaly původní kazetové stropy. Od požáru v roce 1967 tvoří zámek trojkřídlá jednopatrová budova s volně stojící polygonální věží. Na nádvoří jsou umístěná krytá schodiště a krytá pavlač. V současnosti je ale zámek v soukromém vlastnictví a veřejnosti není přístupný.

Cesta za Mlýncemi obchází zprava Skytalský vrch. Žlutou turistickou trasu střídá modrá z Nepomyšle do Vroutku. Modrá značka nás potom provázela Mlýneckým lesem do Vroutku, kde stojí za zastavení kostel sv. Jakuba Většího, unikátní románská stavba ze 13. století. Za Vroutkem trasa vede otevřenou krajinou po polní cestě. Z dáli nám kyne jako maják Schillerova rozhledna v Kryrech, cíl našeho dlouhého putování za krásami západní části Ústeckého kraje.

TRASA: Blatno u Jesenice, žst – červená TZT – Blatenský svah (1,5 km) – V lukách (4 km) – žlutá TZT – Kaplička sv. Jiljí (5 km) – zelená TZT – Bílý Kříž, vyhlídka (8,5 km) – Lubenec (10,5 km) – žlutá TZT – Libyně (12,5 km) – rozhledna Vochlice (13,5 km) – Mlýnce (14,5 km) – Mlýnecký les (19 km) – modrá TZT – Vroutek (23 km) – Kryry, žst (27 km)

Informace pro turisty: http://vitraze.skloart.cz/vochlicka-rozhledna

Fotografie k článku:

Foto: Karel Punčochář

Železniční stanice v Blatně u Jesenic, výchozí místo našeho výletu.

Na červené značce z Blatna pod Blatenský svah.

Foto: Karel Punčochář

Naše první kroky provázela červená značka ven z obce a podél Tisového potoka nás dovedla pod Blatenský svah.

Kaplička zasvěcená sv. Jiljí na rozcestí žluté a zelené TZT.

Foto: Karel Punčochář

Kaplička zasvěcená sv. Jiljí vybudována na počest lesníků a myslivců, kteří působili ve zdejším revíru. Výstavba kapličky začala v roce 2003 a 26. června 2004 byla vysvěcena kralovickým farářem panem Vrbenským. Na informační tabuli u kapličky jsme si přečetli legendu o sv. Jiljí, který se stal patronem myslivců, pastevců, žebráků a kojících matek.

Vyhlídka Bílý kříž na NS Okolím Lubence.

Foto: Karel Punčochář

Bílý kříž stojící na vyvýšeném skalním výběžku je jedním ze zastavení naučné stezky Okolím Lubence. Podle pověsti z tohoto místa skočil mladý hrabě z nešťastné lásky. Druhá pověst praví o tragickém pádu ze skály za špatného počasí při lovu bílého jelena.

Část výpravy na skalkách u vyhlídky Bílý kříž.

Foto: Karel Punčochář

Vedle vyhlídky Bílý kříž je několik zajímavých skalních útvarů, které lákají odvážlivce k výstupu.

Foto: Karel Punčochář

Vstupujeme do domu, ve kterém sídlí dílny a prodejna firmy Skloart manželů Kantových v Lubenci.

Foto: Karel Punčochář

Za dveřmi zdejší prodejny vstoupíte jakoby do jiného světa. Světa kouzelného světla, magických barev a křehké krásy.

Skupina KČT Loko Ústí n. L. u kostela sv. Jiljí v Libyni.

Foto: Karel Punčochář

Po prohlídce firmy Skloart jsme pokračovali po žluté značce do Libyně ke kostelu sv. Jiljí.

Foto: Karel Punčochář

Kostel sv. Jiljí v Libyni, k jehož úplně zkáze chyběl už jenom malý krok. Naprosto zdevastovaný ho v roce 2007 naštěstí převzala od církve za jednu korunu skupina místních nadšenců, především kolem nově založeného „Spolku Za záchranu kostela sv. Jiljí“. Duší a motorem spolku se stal právě pan Richard Kanta, který nás zasvěceně uvedl do historie kostela a seznámil se záměry spolku.

Vitrážové okno kostela sv. Jiljí v Libyni.

Foto: Karel Punčochář

Po postupných opravách kostela průběžně budují v jeho interiéru u nás ojedinělé muzeum vitráží - na snímku je jedno z vitrážových oken.

Foto: Karel Punčochář

Po prohlídce kostela v Libyni jsme došli po 1 km k rozhledně Vochlice.

Foto: Karel Punčochář

Po dalším kilometru jsme došli do obce Mlýnce se zámkem. Po roce 1733 byl postaven Václavem Kagerem ze Štampachu na místě původní tvrze v barokním stylu, aby po 150 letech byl přestavěn v pseudogotickém stylu a kolem budovy vznikl park. V současnosti je ale zámek v soukromém vlastnictví a veřejnosti není přístupný.