Autor článku:

Karel Veselý

PROFIL

O ČEM PÍŠE:

NAŠE TIPY:

AKTUALIZACE: 10.10.2025

Publikováno: 11.12.2020

Rubrika: Přírodní zajímavost

Region: Děčínsko • Destinace: České Švýcarsko

PODZIMNÍ PRAVČICKÁ BRÁNA

Výprava do srdce Českého Švýcarska před požárem

Už je tomu tak, že se Pravčická brána v Českém Švýcarsku jakožto největší přírodou vytvořený pískovcový skalní most v Evropě stala světově proslulou turistickou atrakcí. Můžeme na to být pyšní, na druhou stranu to však přináší i neblahý jev v podobě zástupů návštěvníků z celého světa, které k tomuto místu táhnou zejména v letní sezóně. Co se Pravčické brány a Gabrieliny stezky týče, jedna se o tisíce převážně cizojazyčných turistů denně. Tak trochu Babylon do doby, než zasáhl kůrovec a požár.

Foto: Karel Veselý

Tak to je ona, ta naše krasavice. Pravčická brána Němci zvaná Prebischtor se právem stala symbolem národního parku České Švýcarsko. Pamatuji doby, kdy se po ní mohlo chodit, ale tomu bylo nutné zamezit, aby nám ji turisté neprošoupali.

V polovině prázdnin 2022 zasáhl okolí Pravčické brány oheň, který nepamatují ani nejstarší pamětníci. Nicméně ten bude mít alespoň na nějaký čas dopad z určitého pohledu pozitivní - snížení návštěvnosti. Příroda teď bude potřebovat trochu klidu, aby se mohla vzpamatovat. Něž se tak stane, nabízím tu pár dnes už historických obrázků, jak vypadala Pravčická brána a její okolí před požárem.

Krajina Labských pískovců a Českého Švýcarska je mou domovinou. Žiji v Děčíně a turistika je jednou z mých největších zálib. V mládí jsem se s kamarády hodně nalezl po zdejších skalách, které mi přirostly k srdci. A tak se k nim stále vracím, většinou s fotoaparátem na krku. Samozřejmě mne občas láká i naše Pravčická brána, jen je mi líto, že se z ní stala víceméně pouťová atrakce.

Užívám si krás přírody, které mám spojeny s krásnými vzpomínkami na doby před vyhlášením národního parku, kdy se ještě mohlo chodit po všech zákoutích těchto nesmírně rozmanitých míst. Mnohé z těch krás, jako jsou například Stříbrné stěny nebo Čínská zeď, jsou nyní turistům skryty. Na druhou stranu je to dobře. Když si člověk uvědomí, jakou zátěž pro přírodu znamená stále více se rozmáhající turistický ruch, pochopí, že nelze jinak.

NA PRAVČICKOU BRÁNU NEJLÉPE PO SEZÓNĚ

Proto se na tato exponovaná místa vracím v době, kdy je už po sezóně a nebo naopak, kdy sezóna ještě nezačala. A má to i své výhody. Turistické stezky jsou téměř liduprázdné a člověk si může naplno užívat svěží zeleň na jaře nebo divoký festival podzimních barev, přestože tyto jsou kvůli kůrovci v posledních letech trochu ochuzeny. Ostatně, i v zimě, pokud napadne dost sněhu, mají tato místa jedinečnou romantiku.

Do srdce Českého Švýcarska jsem se vydal v době babího léta i v covidovém roce 2020. Zmizela fronta u vstupu k Pravčické bráně a osiřely i nádherné vyhlídky. Příroda rozjela svou pestrobarevnou show téměř bez diváků. Proto jsem rád, že se mi poštěstilo „být u toho“, abych ji mohl zaznamenat prostřednictvím fotoaparátu a nabídnout ji svým turistickým přátelům zprostředkovaně. Tak si to užijte a pokud byste mi k tomu chtěli něco vzkázat, můžete tak učinit vložením komentáře pod článkem.

KAM ZMIZEL MŮJ PŘÍTEL LES?

Jakmile jsem se v červnu roku 2022 dozvěděl o největším požáru v dějinách národního parku České Švýcarsko, neváhal jsem vyrazit s fotoaparátem, abych tuto událost zachytil. Podrobněji o tom píšu v jiném článku. Všichni jsme se modlili za to, aby naše Pravčická brána vydržela bez úhony žár plamenů, které ji doslova olizovaly. Naštěstí se tak stalo, ale na jiných místech skály ohněm doslova rozpukaly. Kořeny mrtvých stromů přestaly plnit stabilizační funkci v této skalnaté krajině plné prudkých srázů. Bylo nutné uzavřít Gabrielinu stezku nejméně do doby, než pracovníci parku prozkoumají a zajistí skály tak, aby byla zajištěna bezpečnost turistů. Je jisté, že za nějaký čas se sem les vrátí zpátky. Ale už to nebudou smrkové monokultury, nýbrž zdravý smíšený les podobný tomu, který pokrýval České Švýcarsko předtím, než sem přišlo to podivné zvíře - člověk.

Fotografie k článku:

Foto: Karel Veselý

Tak to je ona, ta naše krasavice. Pravčická brána Němci zvaná Prebischtor se právem stala symbolem národního parku České Švýcarsko. Pamatuji doby, kdy se po ní mohlo chodit, ale tomu bylo nutné zamezit, aby nám ji turisté neprošoupali.

Foto: Katel Veselý

Pohled zdola na vyhlídku, odkud je nejlepší výhled na Pravčickou bránu. Dostanete se tam až po zaplacení celkem tučného vstupného.

Foto: Karel Veselý

Za pěkného počasí se můžete kochat pohledem do mlhou zaplaveného kaňonu Labe, za nímž se rýsují mohutné stolové hory Grosser Zchirnstein (v Německu) a Děčínský Sněžník (opět v Česku).

Foto: Karel Veselý

Už vím, odkud mistři malíři impresionisté brali inspiraci pro svá pestrá díla. Nejen samotná Pravčická brána, ale i její skalnaté okolí s mnoha úchvatnými vyhlídkami skýtají vnímavému pozorovateli hluboký estetický zážitek.

Foto: Karel Veselý

Přírodu si musíme chránit, protože i ty krásné skalní věže, jako je Malý Pravčický kužel, které živly sochaly miliony let, by člověk dokázal rozebrat během jedné generace.

Foto: Karel Veselý

Chci-li se jako fotograf přesvědčit o tom, zda je fotografovaná krajina zajímavá, převedu si její snímek do černobílého formátu. No uznejte sami, že České a v tomto případě i Saské Švýcarsko zajímavé je.

Foto: Karel Veselý

Kolem Pravčické brány naštěstí zůstaly zachovány smíšené lesy, které kůrovci nechutnají. Ty by se měly během příštích desetiletí vrátit na holiny po sežraných smrkových monokulturách. A pak bude celé České Švýcarsko každý podzim takto krásně hýřit barvami.

Foto: Karel Veselý

Pohled od Pravčické brány na druhou stranu směrem k Růžáku, za nímž se už rýsují Lužické hory. I tam to mám moc rád.

Foto: Karel Veselý

Tomuto místu u Pravčické brány se už od dob romantismu říká Sokolí hnízdo. A má to něco do sebe. Stačí roztáhnout křídla a ááááááááááá.

Foto: Karel Veselý

Jo jo, bejvávaly doby, kdy bych tento pohled hned uchopil jako neodolatelnou horolezeckou výzvu.

Foto: Karel Veselý

Na této vyhlídce na Gabrielině stezce, která vede souběžně s naučnou stezkou „Okolím Pravčické brány“ vedoucí na Mezní Louku, se musí zastavit prostě každý. Tak pokochat a jde se na dobré pivečko a bus jedoucí zpátky do Děčína. To jsem se dneska zase trefil do počasíčka...

Foto: Karel Veselý

23. července 2022 vypukl u Hřenska rozsáhlý požár, který se přehnal i kolem Pravčické brány. Jeho následky dokonaly dílo zkázy po kůrovcové kalamitě.

Foto: Karel Veselý

Je jasné, že snímky barevného lesa, které se mi podařilo zaznamenat v okolí Pravčické brány, jsou na dlouhou dobu poslední. Ale takový je život.

Foto: Karel Veselý

Požár u Pravčické brány a v okolí Hřenska zasáhl i turistické trasy, hlavně Gabrielinu stezku. Než bude dokončen geologický průzkum a zajištění skal, zůstane tato kdysi nejnavštěvovanější stezka Českého Švýcarska pro veřejnost uzavřena.

---

Dostupnost po značených trasách:

Z Hřenska na Pravčickou bránu a dál na Mezní Louku vede mezinárodní červeně značená turistická trasa E3 - Gabrielina stezka. Podle informací předsedy Krajské komise značení zůstane tato po celou sezónu 2023 uzavřena.

---

Od rozcestníku Tři prameny u Hřenska vede až na mezní Louku takzvaná Gabrielina stezka, identicky souběžně s naučnou stezkou „Okolím Pravčické brány“. Po trase jsou informační panely, takže se můžete v případě zájmu i něco zajímavého dozvědět (po její obnově).

---

Pozn.: O značené trasy v Ústeckém kraji pečují dobrovolní značkaři Klubu českých turistů.

HOTEL U ZELENÉHO STROMU

NEJSTARŠÍ RODINNÝ HOTEL V ČESKÉM ŠVÝCARSKU

Romantické ubytování s plnou penzí v Janově nad Hřenskem na trase Hřebenovky.

CHALUPA MÁJA V JANOVĚ

UŽIJTE SI PARÁDNÍ DOVOLENOU S RODINOU NEBO PARTOU PŘÁTEL

Pronajměte si roubenku v srdci Českého Švýcarska - s terasou, bazénem, společenskou místností, vybavenou kuchyňkou...