AKTUALIZACE: 27.9.2025

Publikováno: 15.12.2018

TURISTICKÉ OHLÉDNUTÍ SENIORA

Začátky děčínské organizované vysokohorské turistiky ve velehorách.

Ohlédnutí za počátky turistiky ve velehorách, převážně Alpách, po otevření hranic pro všechny! Od roku 1990 kdy Klub českých turistů v Děčíně ožil nadšením provozovat vysokohorskou turistiku (VHT) v dosud nedostupných zemích, doposud to bylo jen na přidělení tzv. devizního příslibu. A to jsme nedostávali, asi jsme byli nespolehliví? Blbá doba...

Po t.zv. Sametové revoluci, se nám otevřel svět a mohli jsme si začít naplňovat cestovatelské a poznávací touhy, které dosud byly jen pro málo vyvolených, jen ten kdo dostal od "kádrováků" a banky devizový příslib a to jsem nikdy nedostal až r.1989 s Mágusem do Dolomit a pak již to začalo :-)

První roky jsme jezdili do Alp, kde je nepřeberný počet krásných a náročných vrcholů a zde "dobývali" známé a vysněné hory. Jako cvičitel vysokohorské turistiky (VHT) jsem pořádal zájezdy pro oddíl s tématikou poznat horskou lokalitu a vždy výstup na několik významných vrcholů.

Úplně první byla cesta na nejbližší třítisícovku - Dachstein. Byl to přechod vrcholu s cílem v Hallstattu. Byla to nádhera a první zkušenosti pohybu po ledovci od chaty Adamek Hütte na vrchol a sestup přes Simonyhütte Tehdy jsme neměli ani mačky, ani cepíny, jen hůlky. Bylo to dost dobrodružné, ale opojné i poučné. Tak jsem za dva roky vystoupil na vrchol ještě jednou z opačné strany od Simony H. a zpět, na chatu Přátel přírody.

Další každý rok opět do Alp a tak vystoupali na Matterhor (jen 2) , ale já ne, protože jsem si prožil další poučení - úraz při jištění na laně nepozorným kolegou a následným ošetřením v Zermattu (1991), kdy jsem nebyl pojištěn na VHT a výmluvy u pana doktora, že v Česku je lékařství zdarma u něj neplatilo, ale byl jsem tehdy ošetřen zdarma a mimořádně a naposledy i s poučením! Od té doby každý účastník do zahraničí povinně pojištěn!

Další a další výpravy v Alpách a vrcholy jako Mt. Róza, Dóm, Ortler, 2x Grossglockner, Wildspitze, Venediger, 2xZukspitze, Triglav a další méně atraktivní vrcholy v Tyrolsku, Silvretě, , Wilder Kaiser, ale perla byl i výstup za východu slunce na Mt. Blanc.
Jezdilo se autobusem a účastníci byli vždy rozděleni na dvě kategorie - "véháťáci" a jezerňáci :-).

Samostatná kapitola je několik výprav do Dolomit s Via ferratama, i výpravy do Norských hor, Lechtalských Alp, nebo Totes Gorges ve Francii o tom někdy v příštím povídání. Tak příště (bude-li nějaké) i životní cesta na 6 týdnů do Himálaje a Nepálu.

Ano ohlédl jsem se zpět a bylo dobře a byli jsme mladí (i když 50 roků co bylo tehdy , mladí považují za stáří), bohužel, dnes již mnoho turistů a nadšenců z těchto výprav rezignovalo na takto pojatou turistiku a spát pod stanem, nebo pod širákem se nechce.

Jsou dnes mnohem větší a pohodlnější možnosti jak poznávat hory, nebo vysněné krajiny. Nepřeberné množství cestovek a nabídek a i zdravotní problémy dřívějších bardů a spolulezců, celistvost klubu a přátel změnily. Stačí mít dost peněz a jedeš kam se zlíbí, ale je to již podle jiných not...