Autor článku:

Martin Zíka

PROFIL

O ČEM PÍŠE:

VYHLÍDKA BELVEDER

Skalní vyhlídka z r. 1711

Celoročně volně přístupná

Výhled do Labského údolí

Rezervace Kaňon Labe

Dálková evropská trasa E3

Labská cyklostezka

Přívoz Dolní Žleb

Lokalita: Labská Stráň

Destinace: České Švýcarsko

VYHLÍDKA BELVEDER

Skalní vyhlídka z r. 1711 • Celoročně volně přístupná • Výhled do Labského údolí • Rezervace Kaňon Labe • Dálková evropská trasa E3 • Labská cyklostezka • Přívoz Dolní Žleb • Lokalita: Labská Stráň • Destinace: České Švýcarsko

NAŠE TIPY:

Pozvánky na akce v Ústeckém a Karlovarském kraji

Na pravčickou bránu zdarma pro členy KČT

Turistická informační centra Ústeckého kraje

AKTUALIZACE: 6.9.2024

Publikováno: 11.12.2022

Rubrika: Rozhledna - vyhlídka

Region: Děčínsko • Destinace: České Švýcarsko

BELVEDER - VYHLÍDKA NA „LABÁK“

Nemnoho je možností vidět Labský kaňon. Belveder je jednou z nich.

Některé zdroje uvádějí, že skalní balkon Belveder u Labské Stráně na Děčínsku je vůbec nejstarší člověkem vytvořenou vyhlídkou v celém Českém Švýcarsku. Každopádně když František Karel hrabě z Clary-Aldringen a baron z Teplic nechal kolem roku 1711 Belveder nad labským kaňonem zřídit (coby majitel panství Benešov - Bynovec - Růžová), určitě měl na mysli spíše vzrušující zábavu panské vrchnosti, než turistickou vyhlídku pro veřejnost.

Vyhlídka Belveder - České Švýcarsko (NPR Kaňon Labe)

Foto: Martin Zíka

Vyhlídka Belveder byla postavena na začátku osmnáctého století původně pro pobavení a reprezentaci panstva.

Vlastně stojí za zamyšlení i to, proč vyhlídka Belveder vznikla právě na skalním masivu nad obcí Dolní Žleb. Svou roli asi sehrála jak dispozice místa a okouzlující scenérie hlubokého labského kaňonu, která zde byla pohodlně přístupná dopravními prostředky své doby - kočáry. Ty sem mohly přivážet panské hosty ze zámku rodu Clary-Aldringenů v Bynovci.

BELVEDER JAKO SKALNÍ DIVADLO A TANEČNÍ SÁL POD ŠIRÝM NEBEM

Na příhodné skále byla proto vytvořena taneční plocha s ochozem nabízející hraběcím hostům úchvatný pohled na hladinu řeky tiše plynoucí v hloubce 160 metrů. Do sousední skály byla vytesána otevřená sala terrena (tzn. přízemní sál) s erbovním znakem Clary-Aldringen, kde pravděpodobně své řemeslo příležitostně provozovali nájemní hudebníci. Atmosféra tehdejších mejdanů musela být jistě kouzelná.

JAK SE NA BELVEDER DOSTALI PRVNÍ TURISTÉ

Pak se ale stalo, že zámek v Bynovci vyhořel, což způsobilo i konec panských radovánek na Belvederu. Ten byl naštěstí postaven tak fortelně, že bez větší údržby přečkal staletí. Lidé na Belveder nezapomněli a ten se stal posléze oblíbeným výletním cílem. To, že sem přicházejí zvědaví návštěvníci, nezůstalo bez povšimnutí podnikavých lidí, kteří zde postavili nejprve dřevěnou hospodu, posléze hotel Belveder. Ten tu stojí dodnes, ale slouží pouze ubytovaným. Jednoduché občerstvení turistům v letní sezóně poskytuje bufet zřízený před hotelem.

KONCERTY SE TU UŽ NEKONAJÍ, ALE MOHLY BY

Člověka hned napadne, že by Belveder mohl sloužit svému původnímu účelu Belveder po vzoru skalních divadel u našich německých sousedů. Opět by zde mohla v letní sezóně zaznít živá hudba a odehrávat se okouzlující divadelní představení. Ale třeba se toho časem někdo ujme. Snad tomu nebudou překážet přehnané nároky ochránců přírody, protože pravá strana údolí řeky Labe, kde se nachází i vyhlídka Belveder, byla vyhlášena jako národní přírodní rezervace Kaňon Labe. Pohyb turistů je zde umožněn toliko po značených turistických stezkách, kterých je zde pohříchu nedostatek.

VÝHLEDY Z BELVEDERU

Běžný návštěvník Belvederu, který neměl možnost vidět mohutný labský kaňon z jiných míst, bude jistě vyhlídkou nadšen. Nicméně třeba Růžová vyhlídka nacházející se na červené turistické trase E3 směrem k Děčínu, je mnohem hezčí. Z Belvederu můžeme vidět kousek řeky, Dolní Žleb s přívozem a boční údolí zvané Koňák, frekventovanou železniční trať a pár protějších skal.

NAUČNOU STEZKOU NA BELVEDER

Od Belvederu k Děčínu vede podle mapy cosi jako Naučná stezka Kaňon Labe (souběžně s červenou turistickou trasou). Po pravdě, rozhodně by neměla být hlavním důvodem se sem vydat na výlet. Několik málo nudných panelů bez turistického příslušenství, toť vše. Samotná trasa je vedena po lesních cestách a zcela míjí jedinečné krásy labského údolí. Výjimkou potvrzující pravidlo je již zmíněná Růžová vyhlídka. Další zajímavé místo je Spálenisko, odkud je supr výhled do děčínské kotliny.

KOLEM BELVEDERU

Ještě třeba zmínit, že z Belvederu je možné podniknout výlet po zelené turistické trase do Hřenska nebo se nabízí využít služby přívozu v Dolním Žlebu a dostat se tak na další skvělé trasy na protějším břehu Labe. Doporučuji třeba zelenou údolím hraničního Klopotského potoka, která vede až pod stolovou horu Zchirnstein s opravdu parádními vyhlídkami. Krásná je také červená turistická trasa vedoucí z Belvederu přes Labskou Stráň do kaňonu Suché Kamenice, která je ale bohužel až do srpna 2023 turistům uzavřena z důvodu nebezpečí pádu stromů uschlých po kůrovcové kalamitě.

STAVITEL BELVEDERU BYL STAREJ KOCOUR :)

Takže až se vydáte pěšky, na kole nebo autem na labskou vyhlídku Belveder, vzpomeňte si, že ji nechal postavit František Karel Clary-Aldringen, který se dožil ve své době úctyhodných 76 let. Byl nejvyšším lovčím Českého království a říká se o něm, že úspěšně rozšiřoval svůj majetek dobrým hospodařením a rád podporoval výstavbu sakrálních a jiných staveb. Možná proto ho také napadlo postavit Belveder. Patřilo mu také teplické panství, kde usiloval o rozvoj lázeňství. O jeho vitálnosti svědčí i to, že ještě ve svých sedmdesáti letech se oženil se sedmnáctiletou Karolínou von den Osten, což byla samozřejmě pro něj láska až za hrob.

CO JE TO TEN „BELVEDÉR“
Možná by vás zajímalo, co vlastně slovo belvedér znamená. Pochází z italštiny, v níž „bel vedere“ znamená krásná vyhlídka. Totéž slovo se pak začalo používat i v architektuře, kde znamená pavilon nebo i část budovy, která má poskytovat pěkný a příjemný výhled.

Fotografie k článku:

Foto: Martin Zíka

Vyhlídka Belveder byla postavena na začátku osmnáctého století původně pro pobavení a reprezentaci panstva.

Foto: Martin Zíka

U vyhlídky funguje hotel Belveder, který slouží ubytovaným hostům. Samotná vyhlídka je celoročně volně přístupná.

Foto: Martin Zíka

Turista má na Belvederu možnost využít služeb bufetu, který je otevřen v letní sezóně.

Foto: Martin Zíka

Vyhlídka Belveder se nachází v národní přírodní rezervaci Kaňon Labe.

Foto: Martin Zíka

Na vyhlídku Belveder vás dovede turistická značka - odbočka z dálkové evropské trasy E3.

Foto: Martin Zíka

Na to, že Belveder je oblíbeným cílem turistů, zajíždí do Labské Stráně z Děčína o víkendu opravdu málo autobusů.

Foto: Martin Zíka

Kamenný altán u vyhlídky Belveder čeká na hudebníky už dlouhá staletí. Místo pro malý festival jako stvořené, co říkáte?

Foto: Martin Zíka

I nějaký sponzor, který by mohl pomoci oživit kulturní dění na Belvederu, by se možná našel.

Foto: Martin Zíka

Skále zakrývající výhled z Belvederu na Dolní Žleb se říká Sirotek. Dole v údolí je vidět molo přívozu, který funguje celoročně.

Foto: Martin Zíka

Pohled z Belvederu do kaňonu řeky Labe přes Sarajevskou stěnu. Údolím vede mezinárodní železniční trať a pod ní Labská cyklostezka.

Foto: Martin Zíka

Na Belvederu stojí také malý vyhlídkový altán.

Foto: Martin Zíka

K přívozu v Dolním Žlebu je to z Belvederu jeden kilometr. Tamtéž je zastávka na trati Dráhy národního parku (Děčín - Bad Schandau - Šluknov - Rumburk).

Foto: Martin Zíka

Pohled na vyhlídku Belveder od Labe.

Dostupnost po značených trasách:

Uzavírku směrem na Hřensko lze obejít po zelené trase kolem přívozu v Dolním Žlebu.

Na Belveder vede z Děčína červená turistická trasa E3 (12 km), která je momentálně přerušena v úseku Suché Kamenice kvůli nebezpečí pádu stromů uschlých po kůrovcové kalamitě.

K Belvederu lze dojet na kole labským kaňonem od Děčína po Labské cyklostezce. V Dolním Žlebu lze kolo uzamknout a přívozem se dostat na druhou stranu Labe k zelené stezce na Belveder (1km).