O ČEM PÍŠE:
RŮŽOVSKÝ VRCH
Čedičová hora 619 m n. m. |
Dominanta Národního parku České Švýcarsko |
Národní přírodní rezervace Růžák |
Obnovující se prales |
K vrcholu vede žlutá turistická trasa |
Naučná stezka Růžová |
Lokalita: Srbská Kamenice |
Destinace: České Švýcarsko |
RŮŽOVSKÝ VRCH
Čedičová hora 619 m n. m. • Dominanta Národního parku České Švýcarsko • Národní přírodní rezervace Růžák • Obnovující se prales • K vrcholu vede žlutá turistická trasa • Naučná stezka Růžová • Lokalita: Srbská Kamenice • Destinace: České Švýcarsko
NAŠE TIPY:
AKTUALIZACE: 6.10.2024
Publikováno: 12.12.2022
Rubrika: Hory - vrcholy
Region: Děčínsko • Destinace: České Švýcarsko
VÝLET NA RŮŽOVSKÝ VRCH
Nejvyšší vrchol Českého Švýcarska už nemá rozhlednu.
Se svou výškou 619 m n. m. je Růžovský vrch na Děčínsku nejvyšším bodem v oblasti Národního parku České Švýcarsko. V celé CHKO Labské pískovce jej výškou překonává pouze Děčínský Sněžník. Tmavý kužel čedičové hory výrazně vyniká nad okolní pískovcovou krajinou. V dávné minulosti byl Růžák aktivní sopkou, která si zde našla cestu k zemskému povrchu. Od nepaměti jej lidé považovali za mystické sídlo přírodních sil, které si vždycky prosadily svou. Jen považte.
Foto: Martin Zíka
Žlutá turistická trasa na Růžovský vrch vede od turistického informačního centra v Srbské Kamenici, kde je i autobusová zastávka.
Každého návštěvníka Růžovského vrchu hned napadne, jak by bylo skvělé, kdyby na jeho zalesněném vrcholu stála pěkná rozhledna umožňující excelentní výhledy na Českosaské Švýcarsko, Lužické hory i České středohoří. V minulosti tak bylo učiněno několikrát, leč pokaždé se lidská chasa se zlou potázala.
PRVNÍ ROZHLEDNU NA RŮŽOVSKÉM VRCHU SRAZIL BLESK
Zřejmě první, koho napadlo ozdobit Růžovský vrch rozhlednou, byl majitel bynoveckého panství Edmund Clary-Aldringen. Ten si činil nárok na vrchol, přestože se o tuto horu dělil s Kinskými (historické patníky tu označují hranici obou panství dodnes). Roku 1881 byla veřejnosti představena a otevřena čtrnáctimetrová dřevěná rozhledna (později i s hostincem). Výletníci a poutníci prostého i urozeného původu se ale neměli možnost rozhlížet dlouho. Vyhlídkovou věž roku 1891 strhl blesk.
VÁLKA ŽIVLŮ NA RŮŽÁKU
Návštěvnost Růžovského vrchu však byla natolik slibná (prý až 10 tisíc lidí ročně), že roku 1893 byla rozhledna obnovena. Druhá rozhledna tu původní převyšovala o celých deset metrů. Byla i bytelnější. To už popudilo božské síly natolik, že v roce 1903 mohutná vichřice sklátila rozhlednu přímo na budovu hostince. A měl být od lidí klid... ale nebyl. Již na jaře příštího roku nechali Clary-Aldringenové postavit rozhlednu novou, osmnáctimetrovou. Načež přišla světová válka a na nějaké nazdařbůh špacírování nebyl čas ani nálada. Rozhledna začala chátrat. V roce 1930 sice proběhla její rekonstrukce, leč hned rok poté turistická hospoda vyhořela a posléze byla stržena i zchátralá vyhlídková věž, která od té doby již nebyla nikdy obnovena. Lidé pochopili, živly zvítězily.
JAK RŮŽOVSKÝ VRCH K NÁZVU PŘIŠEL?
Dodnes je možné na vrcholu Růžovského vrchu zkoumat zbytky schodů, sklepení a základů hostince a přilehlých hospodářských budov. S odchodem původního obyvatelstva odešly i úmysly zpříjemnit turistům pobyt na Rosenbergu, jak této hoře místní s láskou říkali. Když jsem bádal v její historii, zaujalo mne vysvětlení o původu názvu Růžovského vrchu. Nemá totiž nic společného s růžovou barvou ani s růžemi. Staří Keltové totiž slovem „ros“ označovaly věci mohutné. Název Rosenberg by se tedy dal vyložit jako „mohutný kopec“, což při pohledu na Růžák ze všech stran opravdu sedí. Stávající český název vzniknuvší volným překladem z němčiny je zavádějící.
RŮŽOVSKÝ VRCH SE STAL SYMBOLEM NÁRODNÍHO PARKU
Říká se, že již staré germánské kmeny považovaly Růžovský vrch za sídlo bohů. A také se říká, že již ve středověku stála na vrcholu kaple Panny Marie, ale ani křesťané s kolonizací Růžáku neuspěli, protože tento svatostánek roku 1326 zničil sesuv. Nakonec lidé dospěli k řešení. Roku 1973 byla vyhlášena státní přírodní rezervace Růžák, která se později stala národní přírodní rezervací a ta byla později začleněna do Národního parku České Švýcarsko. Spolu s Pravčickou bránou se Růžovský vrch stal symbolem národního parku zobrazeným i v jeho logu. Bohové (a všelijaká chráněná zvířecí havěť) na Růžáku konečně našli klid, i když ne tak úplně.
OKOLÍ RŮŽÁKU JE VELMI ZAJÍMAVÉ
Nejen samotný vrchol Růžovského vrchu, ale i blízké okolí je pro turisty velmi lákavé. Jeho průzkum by vydal na několik výletů. Z těch nejzajímavějších cílů můžeme zmínit Dolský mlýn, rozhlednu Růženku, krásnou naučnou stezku s informačním centrem v Srbské Kamenici, Ferdinandovu soutěsku, památkově chráněnou vesničku Kamenická stráň... Všechny tyto cíle jsou dobře dostupné po značených turistických trasách, i když stezky v poslední době trpí těžbou po kůrovcové kalamitě, která i okolí Růžáku citelně poznamenala.
VÝLET NA RŮŽOVSKÝ VRCH
Pokud bych měl doporučit pěkný výlet na Růžovský vrch, pak jako ideální volba, která bude bavit i děti, se mi jeví desetikilometrová trasa ze Srbské Kamenice do Růžové. Start doporučuji od zastávky autobusu Srbská Kamenice křižovatka a odtud vyrazit po velmi pěkné naučné stezce podél říčky Kamenice. Stezka se posléze napojuje na žlutou turistickou trasu s odbočkou ke skalní vyhlídce Kriegsloch. Trasa prochází kolem hostince a informačního centra v Srbské Kamenici a pak už stoupá loukami a lesem přímo k vrcholu Růžáku. Následně po druhé straně kopce klesá na úpatí hory, kde se napojuje na naučnou stezku Růžová směřující k rozhledně Růženka na Pastevním vrchu (můžete zvolit prodlouženou variantu trasy přes Dolský mlýn a Kamenickou stráň) . V Růžové u kostela je možnost se občerstvit v restauraci a pak nasednout na autobus směřující do Děčína.
RŮŽOVSKÝ EPILOG
Jak to vypadá, rozhledna na Růžovském vrchu už asi stát nebude. Ale stejně bych se přimlouval alespoň za to, aby na vrcholu bylo zřízeno alespoň zastřešené turistické odpočívadlo s lavičkami, které by návštěvníkům zpříjemnilo pobyt a hlavně bylo důkazem, že oproti původním starousedlíkům nejsme až takoví necivilizovaní barbaři, jak se to může na první pohled jevit.
Fotografie k článku:
Foto: Martin Zíka
Žlutá turistická trasa na Růžovský vrch vede od turistického informačního centra v Srbské Kamenici, kde je i autobusová zastávka.
Foto: Martin Zíka
Pohled na Růžovský vrch z vyhlídky Kriegsloch v Srbské Kamenici.
Foto: Martin Zíka
Výstup k Růžovskému vrchu od Srbské Kamenice zpestřují pěkné výhledy na Lužické hory. Mimochodem, z geologického hlediska patří Růžák spíše k nim, než do pískovců Českého Švýcarska. Na obrázku zleva: Jedlová, Studenec, Větrný vrch, Malý Javorník, Lipnický vrch, Zlatý vrch. Samý čedič.
Foto: Martin Zíka
Kdysi prý k vrcholu Růžáku vedla cesta pro koně a povozy. To je už dávná minulost. Pomalu ale jistě se sem vrací prales, kterým vede jen úzká turistická pěšinka.
Foto: Martin Zíka
Vrchol Růžáku působí stále mysticky. Už staří Keltové a Germáni zde prý vykonávali posvátné obřady.
Foto: Martin Zíka
Kolem vrcholového kříže na Růžovském vrchu jsou dodnes dobře patrné zbytky výletního hostince.
Foto: Martin Zíka
Kolem vrcholového kříže na Růžovském vrchu jsou dodnes dobře patrné zbytky výletního hostince.
Foto: Martin Zíka
Pokud na Růžovský vrch vyrazíte dříve, než se rozvine listoví, pak se můžete kochat i skromnými výhledy. Toto je například pohled k Děčínskému Sněžníku a hřebenu Krušných hor.
Foto: Karel Veselý
Růžovský vrch, který se vypíná přes 300 metrů nad okolní krajinu je v době babího léta krásně barevný. Může za to smíšený les, v němž převažují buky, javory a modříny. Přírodní rezervace Růžák patří mezi nejcennější v Ústeckém kraji.
Foto: Martin Zíka
Kolem obce Růžová a tedy i kolem Růžovského vrchu začaly vznikat nové naučné stezky a místně značené vycházkové okruhy. Jeden z nich se jmenuje Kovářova stezka.
Foto: Martin Zíka
Doporučený výlet přes Růžovský vrch vede i na rozhlednu Růženka na Pastevním vrchu u Růžové.
Foto: Martin Zíka
Pohled z Růženky směrem k Růžovskému vrchu a Lužickým horám.
Foto: Martin Zíka
Výlet na Růžovský vrch můžete spojit s návštěvou slavného Dolského mlýna v údolí říčky Kamenice.
Foto: Martin Zíka
Kolem Růžáku se velmi dobře jezdí na kole. Vyzkoušejte.
Dostupnost po značených trasách:
K vrcholu Růžovského vrchu vede žlutá turistická trasa ze Srbské Kamenice, která pak dále pokračuje do obce Růžová.
Pod Růžovským vrchem prochází naučná stezka Růžová tvořící pěkný vycházkový okruh (je třeba počítat s kalamitní těžkou kůrovcového dřeva).
Od rozcestí Pod Růžovským vrchem vede modrá turistická trasa k Dolskému mlýnu a na Vysokou Lípu.
Kolem úpatí Růžovského vrchu prochází alternativní cyklotrasa 3076A z Růžové do Srbské Kamenice.
Pozn.: O značené trasy v Ústeckém kraji pečují dobrovolní značkaři Klubu českých turistů.
Související články:
NAUČNÁ STEZKA OBJEKTY ČS. OPEVNĚNÍ V SRBSKÉ KAMENICIROZHLEDNA RŮŽENKA - VYHLÍDKA NA ČESKÉ ŠVÝCARSKO A LUŽICKÉ HORY
ZLATÝ VRCH V LUŽICKÝCH HORÁCH
ROZHLEDNA DĚČÍNSKÝ SNĚŽNÍK
DOBŘE JE U ZELENÉHO STROMU
DOLSKÝ MLÝN V ČESKÉM ŠVÝCARSKU
NAUČNÁ STEZKA SRBSKÁ KAMENICE
STUDENEC - VRCHOL NA HRANICI LUŽICKÝCH HOR A LABSKÝCH PÍSKOVCŮ
NAUČNÁ STEZKA RŮŽOVÁ
VYHLÍDKA KRIEGSLOCH V SRBSKÉ KAMENICI
Komentáře k článku:
Máte-li k článku zajímavou doplňující informaci, připojte ji jako komentář:
Komentováno: 16.02.2023
Růžák je náš posvátný kopeček. Té rozhledny na vrcholu je opravdu škoda. Výhledy by určitě byly vynikající. Přitom by to nemuselo být dílo, které by do okolní přírody nějak negativně zasáhlo. Něco ve stylu Janovské rozhledny, aby se vyhlídka dostala kousek nad stromy.. Vojta J.
Komentováno: 10.05.2023
Připojuji se k těm, kdo by se postavili za obnovení rozhledny na Růžáku. Výhledy z této strategické hory musí být excelentní a určitě by to prospělo cestovnému ruchu v okolí. Kudla / Č. Lípa
Komentováno: 28.06.2024
Martine, Růžovský vrch nebyl sopkou v pravém slova smyslu, ale jde o lakolit, který utuhl pod pískovými sedimenty, které později odnesla eroze. Kamil
