Autor článku:

Martin Zíka

PROFIL

O ČEM PÍŠE:

NAŠE TIPY:

AKTUALIZACE: 4.4.2026

Publikováno: 26.6.2023

Rubrika: Reportáž z akce / Hory - vrcholy

Region: Zahraničí - svět • Destinace: Žitavské hory

ŽITAVSKÉ HORY

Letní výprava turistů z Krupky za hranice... všedních dní.

Když se mne kamarádky z Klubu českých turistů v Krupce ptaly, jestli bych jim při vhodné příležitosti neukázal skrytá zákoutí Žitavských hor, rád jsem souhlasil. Jako obyvatel města Varnsdorfu se totiž do těchto končin často vydávám. Objevuji přitom místa, která jsou českým turistům málo známá, přestože svou atraktivitou mohou směle konkurovat excelentním lokalitám Českého Švýcarska. Žitavské hory jsou zdrojem nevšedních zážitků. A opravdu za hranicí.

Foto: Martin Zíka

Pohled na obec Kurort Oybin z vyhlídky Scharfenstein. Z druhé strany mohutné hory stojí hrad s klášterem, který nechal postavit český král Karel IV. Špičatá hora na horizontu je Luž, nejvyšší hora Lužických hor.

Z původně plánovaného vandru se nakonec vyklubal autobusový zájezd s plně obsazenou kapacitou a velmi pestrým složením výpravy, takže bylo nutné účastníky rozdělit do dvou skupin. A to nejlépe tak, aby byla spokojena jak skupina tzv. nudistů (tedy těch, co se nudí při čekání na túristy) a výkonnostních chodců, kteří budou určitě chtít vidět co nejvíce navzdory členitému terénu. Což Žitavské hory skvěle umožňují. Není totiž náhodou, že tento jihovýchodní cíp Saska na pomezí Čech, Německa a Polska se v posledních letech stal vyhlášenou rekreační a lázeňskou lokalitou s hustou sítí turistických tras a skvělou nabídkou služeb. Vše samozřejmě za německé ceny, s čímž je třeba počítat.

KURORTY A LUFTKURORTY NEBOLI LÁŽNĚ VZDUŠNÉ

Do Žitavských hor (německy Zittauer Gebirge) přijíždějí ponejvíce hosté z východního Německa. Lázeňské obce Jonsdorf, Oybin, Waltersdorf a Lückendorf pro ně mají připravenu celoroční nabídku turistiky, wellness a zážitků, k čemuž patří i kvalitní dopravní servis spočívající v pravidelných autobusových linkách doplněných horskými autovláčky a Žitavskou úzkorozchodnou dráhou, po které pravidelně jezdí turistické parní vlaky. Správním centrem celé oblasti je město Žitava (Zittau) s krásným historickým centrem a taktéž s nabídkou kvalitních služeb.

JONSDORFSKÉ SKALNÍ MĚSTO

Díky našemu autobusu jsme mohli v oblasti Žitavských hor, které jsou v podstatě severní stranou hor Lužických, snadno vyzobat třešničky na dortu. První zastávka byla u jezírka Gondelteich (Loďkový rybník) v Jonsdorfu, odkud jsme vyrazili na prohlídku jonsdorského skalního města (Jonsdorfer Felsenstadt). Je to nevelká, nicméně velmi zajímavá lokalita tvořená členitými skalami z prokřemenělého pískovce. Vysoká kvalita kamene byla příčinou toho, že se zde již od konce 16. století lámaly bloky určené pro výrobu mlýnských kamenů poptávaných v širokém okolí. Díky tomu zde vzniklo několik lomů. Do některých jsme měli možnost nahlédnout. Specialitkou jonsdorfského skalního města v žitavských horách je výskyt velmi zdařilých útvarů s názvy Čajová konvička, Jezevčík, Nosorožec, Lev a další.

HVOZD ROZDĚLUJE HORY NA ŽITAVSKÉ A LUŽICKÉ

Z Jonsdorfu se celá naše výprava přesunula do obce Hain, což je hlavní výchozí bod, odkud se vydávají turisté z německé strany na vrchol Hvozdu (749 m n. m.). Skupina „nudistů“ byla vyslána busem do Oybina k absolvování individuálního programu, ostatní se vypravili vzhůru k vrcholu. Na němž stojí rozhledna a vyhlídková horská restaurace, odkud je za dobrého počasí vidět téměř celá oblast Horní Lužice, velká část Lužických hor i Ralské pahorkatiny. V podstatě je to tak, že co je od Hvozdu na sever, to jsou hory Žitavské, zatímco jižním směrem jsou hory Lužické. Když se zadaří, je možné z Hvozdu spatřit nejen Ještědský hřbet, ale i Jizerské hory a Krkonoše. Z české strany se na hraniční horu Hvozd chodí z Krompachu, kam jezdí autobusy z Nového Boru a ze Cvikova.

SKALNÍMI ULIČKAMI ŽITAVSKÝCH HOR

Dalším cílem naší skupiny bylo dát si pivo u rozhledny a pak s nabitými ionty vyrazit na přechod k excelentní vyhlídce Töpfer (Hrnčíř). Nejprve však k turistickému hraničnímu přechodu Kammloch a pak žlutou trasou přes Große a Kleine Felsengasse (Velká a malá skalní ulička). To jsou nesmírně zajímavé vrcholové skalní soutěsky s dalšími parádními vyhlídkami, z nichž nejpůsobivější je Scharfentein (Ostrý kámen). Z něj je vidět celé oybinské údolí s charakteristickou skálou, na které stojí klášter a hrad. Dále pak vrcholy Luž, Hvozd a mnohé další. Na druhé straně se pěkně rýsuje Hrádek nad Nisou, Jizerky i nechvalně známý polský důl Turów.

TÖPFER JE TOP I FÉR

Vyhlídku Töpfer osobně považuji za jednu z nejhezčích v Lužických i Žitavských horách. Je zde turistická restaurace s bufetem (pivko za čtyři a půl éčka), ale hlavně členitá skalka, na kterou se leze pohodlně po točitém schodišti. Z jejího vrcholu se otevírá široký pohled na celou Horní Lužici s jezerem Olbersdorfer See, což je zatopený hnědouhelný důl s volně přístupnou pláží a herními prvky pro děti. Vedle jezera je hned město Žitava, správní středisko celé oblasti. Zakladatelem města byl prý český král Přemysl Otakar II. Po sestupu do Oybina, kde jsme měli zaparkovaný autobus se skupinou „nudistů“, jsme na závěr výpravy zamířili právě tam. Jak jsme ale záhy zjistili, naši „nudisté“ se vůbec nenudili, protože absolvovali prohlídku hradu Oybin, z čehož byli vyšťaveni, ale i nadšení.

ČEŠTÍ TURISTÉ V KDYSI ČESKÉ ŽITAVĚ

Opustili jsme tedy Žitavské hory a vydali se uličkami města Žitavy (Zittau). Nejprve jsme prošli část unikátního městského parku vybudovaného kolem historického jádra města v místě zrušených hradeb. Detailně jsme si prohlédli proslulé květinové hodiny (prý z 4.000 rostlin) se zvonkohrou, kterou tvoří 21 zvonů z míšeňského porcelánu. Dorazili jsme právě včas, abychom si vyslechli jednu ze skladeb. Zvonkohra hraje vždy v celou hodinu. Další zastávku jsme měli v parčíku u fontány Schleifermännchenbrunnen, což by se dalo volně přeložit jako „Brusičská fontána“. Panáček poháněný vodním paprskem brousící cosi je jedním ze symbolů města Žitavy, jenž nesmí chybět na žádném prospektu. Na závěr jsme prozkoumali malebná žitavská náměstí s umělecky i historicky hodnotnými kašnami a k večeru jsme vyrazili zpátky směrem k českým polím neoraným.

Ještě jsme měli možnost naposled z autobusu zamávat Žitavským a Lužickým horám s vědomím, že jsme viděli asi tak 10% z toho, co zajímavého turistům nabízejí. A to je pádný důvod se sem zanedlouho vrátit. Vy, milí čtenáři, to můžete zkusit také.

Fotografie k článku:

Foto: Martin Zíka

Pohled na obec Kurort Oybin z vyhlídky Scharfenstein. Z druhé strany mohutné hory stojí hrad s klášterem, který nechal postavit český král Karel IV. Špičatá hora na horizontu je Luž, nejvyšší hora Lužických hor.

Foto: Martin Zíka

Naučná stezka Jonsdorfským skalním městem má pohádkový ráz. Chybí tu jen perníková chaloupka.

Foto: Martin Zíka

Pohádkové bytosti se začnou objevovat záhy, třeba tenhle zkamenělý jezevčík. Za ním vykukuje skalní hřeben, kudy vede pěkná feráta nad Jonsdorfem.

Foto: Martin Zíka

Další překvapivou zajímavostí v Jonsdorfském skalním městě je tento podivuhodný útvar nazvaný „Varhany“. Sloupcová krystalizace čediče je celkem běžný jev, ale u pískovce je to velmi neobvyklé.

Foto: Martin Zíka

Tato skalní soutěska je už lidským výtvorem. Byla vytesána proto, aby se tudy mohly lépe dopravovat skalní bloky vytěžené v blízkém lomu k dalšímu zpracování.

Foto: Martin Zíka

Výhled z Hvozdu na českou stranu. Rezavé stromy v popředí podávají svědectví o tom, že ani Lužické hory neunikly nedávné kůrovcové kalamitě.

Foto: Martin Zíka

Zdravice členů KČT Krupka z rozhledny na Hvozdu.

Foto: Martin Zíka

Velká Kamenná ulička v Žitavských horách skýtá mnohá překvapení. Třeba vyhlídky skryté ve skalách.

Foto: Martin Zíka

Turista zajde za skálu a náhle se mu otevře úchvatný výhled na Oybin a Žitavské hory.

Foto: Martin Zíka

A je tu další parádní vyhlídka, tentokráte Scharfenstein.

Foto: Martin Zíka

Ačkoli zrovna nebyly ideální podmínky, přesto byly výhledy z místa zvaného Töpfer okouzlující. Je to jedna z nejkrásnějších lokalit v Žitavských horách.

Foto: Martin Zíka

Výprava Klubu českých turistů z Krupky u slavných květinových hodin v Žitavě. Každou celou hodinu vám tady porcelánová zvonkohra odcinká pěknou písničku.

Foto: Martin Zíka

Měření památného platanu v žitavském parku.

Foto: Martin Zíka

Město Žitava má řadu krásných kostelů. Toto je chrám svatého Jana stojící hned vedle hlavního náměstí v historickém centru. Kdysi v něm bylo vystavováno slavné žitavské postní plátno.

---