CESTOVNÍ RUCH V ÚSTECKÉM KRAJI ŘEČÍ STATISTIKY

Rozvoj cestovního ruchu brzdí drahá doprava a chybějící služby.

Mohli bychom říci, že proběhlo dost času, aby se cestovní ruch v naší zemi vzpamatoval po covidovém šoku. Navzdory různým prohlášením v médiích však musíme konstatovat, že rozkvět tohoto potenciálně slibného hospodářského sektoru se (až na výjimky) nekoná. Jasně nehovoří jen statistické údaje, ale i praktické zkušenosti z terénu, kdy vidíme, že služby jako jsou restaurace v menších obcích a městech spíše zanikají. Také dopravní obslužnost o víkendech je na mnoha místech špatná nebo vůbec žádná.

Pravčická brána v národním parku České Švýcarsko.

Foto: Karel Veselý

Cestovní ruch v Ústeckém kraji se zdaleka netýká jen nejnavštěvovanějších památek, jako je Pravčická brána, hrad Střekov nebo Hazmburk. Jedním z důležitých úkolů strategie cestovního ruchu je distribude návštěvníků z míst ohrožených overturismem (přelidnění) do lokalit, kde je naopak zvýšená návštěvnost vítaná. A takových má náš kraj bezpočet.

Například mezi nejzajímavější destinace Ústeckého kraje patří České středohoří. Pokud se však seznámíte s aktuálně platným jízdním řádem (2025), tak zjistíte, že na řadu turisticky zajímavých míst (například Hlinná či Skalka, apod.) se veřejnou dopravou o víkendu nedostanete. Dopravci vám samozřejmě namítnou, že to pro ně není rentabilní. Turistická veřejnost naopak může oprávněně tvrdit, že se ekonomicky i prakticky vyplatí použít k dopravě vlastní automobil, než veřejnou dopravu. Ceny jízdného totiž za posledních několit let dramaticky vzrostly (například jízdenka mezi Varnsdorfem a Děčínem téměř na trojnásobek).

OPĚT PLECHOVKOVÁ TURISTIKA?

Podobně je to s cenou služeb. Provozovatelé často argumentují, že se jim nevyplatí vařit za stovku. Výrazně vzrostly ceny energií, surovin, kvalifikovaných pracovních sil, povinné odvody živnostníků a poplatky všeho druhu. Jenže následné zvýšení cen připravilo restaurace o klientelu. Běžný turista si dnes raději přibalí do batohu plechovkové pivo, které pořídí v supermarketu za patnáct korun, než aby v restauraci zaplatil mnohdy i přes šedesát. Podobně je tomu u jídel. Stále si pamatujeme dobu po sametovém převratu, kdy českého turistu v zahraničí bezpečně poznali podle toho, že si s sebou raději vozil konzervy, než aby zašel do restaurace. Tento trend se k nám z ekonomických důvodů opět vrací, bohužel však nyní i do tuzemska.

CESTOVNÍ RUCH ŘEČÍ ČÍSEL

V průběhu třetího čtvrtletí roku 2025 vzrostl v Ústeckém kraji meziročně počet hostů celkově jen o 0,1 %, což lze považovat za stagnaci. Počet přenocování dokonce poklesl o 0,6 %. Nevýznamně, ale prozrazuje to neblahý trend. U tuzemských turistů byl zaznamenán vyšší počet hostů i strávených nocí, naopak poklesl počet zahraničních turistů, což lze považovat za následek globálních geopolitických problémů. Celoroční výsledky ale vyznívají lépe (viz níže).

Ve 3. čtvrtletí 2025 využilo služeb ubytovacích zařízení v Ústeckém kraji pouze 253 597 hostů, z toho 81 865 cizinců a 171 732 tuzemských hostů. Celkový počet hostů v Ústeckém kraji byl (v mezikrajovém srovnání) druhý nejnižší po Pardubickém kraji. Počet ubytovaných domácích turistů byl v Ústeckém kraji dokonce mezi kraji nejnižší.

Podle statistiky ČSÚ poklesla návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních Ústeckého kraje meziročně o 0,2 % u tuzemské klientely, o 3,6 % u zahraniční klientely. Celkově sice zahraničních návštěvníků přibylo o 7,8 %, ti ale mnohdy využívají služby například v sousedním Sasku a k nám vyrážejí pouze na krátké poznávací výlety. Pro srovnání můžeme uvést, že nejvyšší nárůst cizinců evidovali v Pardubickém kraji, kam přijelo o 23,8 % cizinců více než ve stejném období loňského roku. Zde se ukazuje, do jaké míry může návštěvnost ovlivňovat kvalita strategie rozvoje cestovního ruchu.

KDO DĚLÁ OBRAT V CESTOVNÍM RUCHU?

Podle údajů ČSÚ strukturu návštěvníků Ústeckého kraje v posledním období (2025) tvořili z 67,7 % domácí hosté z ČR.

Složení hostů ze zahraníčí bylo v roce 2025:
43,1 % hosté z Německa
14,8 % hosté z Polska
6,1 % hosté ze Slovenska
36 % ostatní (celosvětový mix)

Pozn.: Domácí klientela v celé ČR tvořila 58,2 %, což naznačuje, že tuzemská turistika tvoří zádadní podíl a neměla by být podceňována.

ZÁJEM O UBYTOVÁNÍ POMALU ROSTE

Pozitivní trend můžeme zaznamenat ve statistice přenocování. To naznačuje, že zahraniční hosté k nám jezdí rádi, ale tento potenciál zatím neumíme dobře využít. Ve 3. čtvrtletí roku 2025 bylo zaznamenáno v Ústeckém kraji celkem 688 031 přenocování (v porovnání se stejným obdobím 2024 to představuje nárůst o 0,4 %.) Hosté ze zahraničí v našem kraji strávili 191 636 nocí (meziroční růst o 4,5 %). Domácí hosté přenocovali v ubytovacích zařízeních celkem 496 395 nocí (pokles o 1,1 %). Ve sledovaných zařízeních Ústeckého kraje dosáhla průměrná doba pobytu ve 3. čtvrtletí letošního roku 2,7 noci. Tuzemští hosté zde strávili v průměru 2,9 noci, cizinci se ubytovali v průměru na 2,3 noci. V tomto parametru nás významně předstihuje i sousední Karlovarský kraj (3,8 noci).

NÁVŠTĚVNOST ÚSTECKÉHO KRAJE - SHRNUTO A PODTRŽENO

Od počátku roku 2025 navštívilo Ústecký kraj celkem 537 333 hostů a přenocovali zde 1 393 546 nocí. Celkový počet návštěvníků ve srovnání se třemi čtvrtletími loňského roku byl tedy vyšší o 4,3 % (počet zahraničních návštěvníků vzrostl o 8,8 %, domácích hostů bylo o 2,1 % více). Celkový počet přenocování v kraji byl meziročně vyšší o 5,7 % (nárůst o 9,3 % u zahraničních a 4,1% tuzemských hostů). Což znamená, že v hodnocení nárůstu přenocování je na tom Ústecký kraj ve srovnání s ostatními kraji relativně dobře (2. místo za Pardubickým krajem).

JAKÁ BUDE BUDOUCNOST CESTOVNÍHO RUCHU V ÚSTECKÉM KRAJI?

Uvedené údaje vyznívají sice smířlivě, ale na druhou stranu prozrazují, jak málo je využíván potenciál, který Ústecký kraj má. Stačí vzít v potaz, že se na jeho území rozkládá 6 turisticky velmi atraktivních destinací: České Švýcarsko, České středohoří, Krušné hory, Dolní poohří, České nizozemí a Lužické hory. Máme zde také velké množství památek, přírodních zajímavostí, turistických atrakcí a vynikající síť značených turistických tras, cyklotras a naučných stezek. Na území Ústeckého kraje je například přes padesát rozhleden, ale u málokteré se možnost občerstvení či ubytování.

Počet, struktura a kvalita služeb stále výrazně pokulhává a na mnoha místech se spíše zhoršuje. Proto by se Ústecký kraj měl vážně zamyslet nad systémovou podporou podnikání v tomto sektoru. V cestovním ruchu totiž nejde jen o to, kolik návštěvníků náš kraj navštíví, ale zejména o to, kolik peněz tito zanechají v lokální ekonomice. To by měl být hlavní sledovaný ukazatel!

ROZPORUPLNÁ STRATEGIE VEŘEJNÉ DOPRAVY

Velkou otázkou je také strategie veřejné dopravy (ceny a obslužnost) v Ústeckém kraji, která vyžaduje zásadní přehodnocení. Důležité je zavedení většího množství víkendových turistických linek, které návštěvníky (ale třeba i sportovce, školní výlety, houbaře...) zavezou na místa, kde je chceme mít.

Naopak ocenění si zaslouží snaha Ústeckého kraje o zachování provozu na lokálních železničních tratích, které by nebylo bez jeho podpory možné provozovat. Ale i zde je nutné zamyslet se na podporou jejich využití ze strany turistických návštěvníků (větší systémová propagace). Pokud bude totiž individuální doprava vlastními automobily z různých důvodů výhodnější než veřejná doprava, není o čem mluvit.

DRAHÉ SLUŽBY VYZNAVAČŮM TURISTIKY NEVADÍ, ALE BRÁNÍ ROZVOJI CESTOVNÍHO RUCHU

Turistika je velmi populární a oblíbená volnočasová aktivita. Na výlet chodí čas od času téměř všichni, například i vozíčkáři, pro které se budují speciální turistické trasy. Lidé s tímto zaměřením se drahoty nezaleknou. Prostě si do batohu přibalí lahev s vodou či plechovkové pivo, kus chleba, paštiku a tatranku, a vyrazí radostně do přírody.

Ale na úrovni úřadu Ústeckého kraje je potřeba zamyslet se nad tím, zda je taková turistika přínosem pro cestovní ruch. Hledání vyváženého stavu mezi šetrnou turistikou a podnikáním ve službách cestovnímu ruchu vyžaduje trvalou pozornost, neboť je to obor, který se často musí přizpůsobovat globálním trendům. Bohužel se ukazuje, že úsilí existujících (a bohužel podfinancovaných) destinačních agentur, které to mají v popisu práce, není dostačující.

KONFERENCE CESTOVNÍ RUCH NENAKOPLA

Právě schopnost reagování na nové a neustále se měnící trendy je potřeba akcentovat. Poměrně kriticky musím hodnotit obsah odborné konference cestovního ruchu Stop & Stay, jejíž 15. ročník se uskutečnil 4. 6. 2025 v Klášterci nad Ohří. Účastnil jsem se jí osobně v naději, že se zde dozvím mnoho klíčových informací, příkladů dobré praxe a strategických konceptů... Jenže opak byl pravdou. Ačkoli samotná organizace akce byla perfektní, během zpáteční cesty přes celý Ústecký kraj jsem neměl pocit, že se vracím nabit energií a nápady. Vlastně kromě pěkného poznámkového bločku s propiskou a propagačních tiskovin jsem si neodvážel nic nového. A to je silný signál, že je co zlepšovat. Náš krásný kraj si to rozhodně zaslouží.

Za statistické údaje děkuji paní R. Funkové z Krajské správy ČSÚ v Ústí nad Labem. Přesné znění zprávy najdete pod odkazem K TÉMATU (viz níže)

- - - - - - - - - -

JAK SE JEVÍ SITUACE V PRAXI

O vyjádření k výše uvedenému článku jsem požádal předsedu Horského spolku pro České Švýcarsko, který je rovněž provozovatelem rodinného penzionu v Českém Švýcarsku, Richarda Vecha. Ten aktuální situaci v cestovním ruchu hodnotí v dalším článku, viz odkaz níže.