TURISTICKÝ MAGAZÍN A TURISTICKÝ OBZOR

U příležitosti 130. výročí založení KČT vznikl nový internetový TURISTICKÝ MAGAZÍN.

Posláním magazínu je propagovat organizovanou turistiku, odhalovat nejkrásnější místa Ústeckého kraje, podporovat kvalitní poskytovatele služeb cestovnímu ruchu a také zaznamenávat turistickou historii, která je také velmi zajímavá. Budeme rádi, když se stanete nejen jeho pravidelnými čtenáři, ale také přispěvateli, ať už formou článků nebo jen podnětných komentářů pod články.

Foto: Václav Novotný

Turistický obzor 1926 č. 1 str. 1 vyšlo 15.4.1926. První část úvodníku Boženy Dapeciové „Našemu čtenářstvu“. Omlouvám se za nepovedené fotokopie stránek Turistického obzoru.

Na svá úvodní slova z prosince 2018 navázal člen oblastního výboru KČT Martin Zíka 3. 12. 2019: Je tomu právě jeden rok, kdy byl v Turistickém magazínu Ústecké oblasti publikován první článek. Za ten rok jsme společně odvedli pěkný kus práce pro popularizaci našeho kraje a Klubu českých turistů. Proto chci poděkovat všem, kdo se tomto na skvělém výsledku podíleli a těším se, že spolupráce s Vámi bude pokračovat.

DOVOLTE TAKÉ MALOU PŘEDVÁNOČNÍ REMINISCENCI.

NAŠEMU ČTENÁŘSTVU
…chceme vydávat revui směřující svým obsahem k zájmům zdejšího turistického klubu. Cítíme, že společná práce, potřeby, názory a touhy mají nás úzce spojiti v jeden šik, mají přiblížiti nás i naše přátele z Krušných hor, Podřipska, Podlesí, ze všech sousedních krajů. A tu chceme, by mluvčím nám byl tento list. Má slučovati vše, co jest rozptýlené po turistických potřebách ducha a těla…Co posiluje lidské srdce a malátné údy více, než splynutí s přírodou? Nevyhýbejme se styku s ní a otevrou se nám její poklady jako čarovným proutkem.

TURISTICKÝ OBZOR
V příspěvku o Karlu Goszlerovi jsme uvedli, že lounský Klub československých turistů začal v roce 1926 vydávat svůj věstník Turistický obzor. Slohově nadaný redaktor Karel Goszler však úvodník k prvnímu číslu nenapsal. Oslovil 42letou lounskou básnířku Boženu Dapeciovou. Věděl proč! Vychutnejme si její články, psané krásnou a poetickou češtinou.

„Náš kraj, který nezní sice zkazkami šumavských hvozdů, nesměje se jihočeskými rybníky, nedotýká se vrcholy hor nebes, …nehýří divokými fanfárami, je věrným echem Smetanovy symfonie.“

BOŽENA DAPECIOVÁ – ČLENKA VÝBORU KČST LOUNY – AUTORKA TURISTICKÉ HYMNY!
V lounském odboru Klubu československých turistů byla Božena Dapeciová členkou výboru ve funkci zapisovatelky. Měla však i jiná, vlastenecká poslání. Výroční zpráva odboru za rok 1926 zveřejněná v Turistickém obzoru 1927 mj. uvádí:

„Dne 12. června 1926 zúčastnili se předseda našeho odboru p. V. Kautský a sl. B. Dapeciová slavnostního přibíjení praporu na žerď, jejž věnovalo město naše pěšímu pluku č. 46 v Chomutově… Velmi pěkný proslov u této příležitosti přednesen byl naší populární skladatelkou a básnířkou sl. B. Dapeciovou, která přirozeně nemůže scházeti při žádné práci a výkonu podobného druhu a spojuji současně zprávu tuto s dalším oznámením, že letošního roku dostalo se odboru našemu od slečny B. Dapeciové nové turistické hymny, již doporučuji vaší vzácné pozornosti a paměti.“

RANSKÁ HORA MÁ OBRYS LEŽÍCÍ ŽENY
Poetický popis Boženy Dapeciové okolí Loun z Oblíku či z návštěvy klubové chaty na Stříbrňáku, zveřejnil Turistický obzor roku 1933 v dlouhém článku „Louny – brána Středohoří“.
Stojí za přečtení i po více jak 86 letech, vyjímáme:
„…ale ty středohorské kopce jsou jako pohádka o věčnosti. Stále stejně krásné, vždy znovu překvapující v rámci zimy nebo jara. A jen vlastní nálada vám řekne, jsou-li veselé nebo vážné. Jsou vlastně úpatím sopečného Středohoří.… Ale všem, kteří mají touhu spatřiti víc radím: dál, jen dál! Všemi směry vedou turistické značky. Kdo je tak šťasten, že má k cestě vůz, tím lépe pro něho. Ať přejde most.“

Pokračování naleznete ve fotokopii obrazové části. V jejím závěru Božena Dapeciová napsala: „Vraťte se k Ranské hoře, která má obrys ležící ženy.“

OBLÍK – NAŠE FUDŽI – YAMA
Na další straně 56 Turistický obzor roku 1933 v článku B. Dapeciové „Louny brána Středohoří“ stojí za pozornost poetické popisy okolí Oblíku: „…má kuželovitý tvar, špička mu ale schází. Podlesí, historický kraj Václava Beneše Třebízského, k východu Peruc s pohádkou o Oldřichovi a Boženě. Libochovice s dekorací pyšného Hazmburku. Od nich vpravo na obzoru rozkládá Říp své široké boky. V zimě jsou naše kopečky bílé jako z cukru. Oblík, téměř posvátně krásný – naše Fudži – Yama.“

BOŽENA DAPECIOVÁ (1884–1959)
Již jako malá, lounská rodačka Boženka začala psát verše. První čtenář, její katecheta nevěřil, že je autorkou. Podezíral ji, že básně někde opsala. Hodně četla, zajímala se o malířství a divadlo. Ve třinácti poprvé ochotnicky hrála. Její nevšední krása prý okouzlila studenty lounských škol. V roce 1896 jako družička na svatbě své sestřenice Elišky poznala jejího ženicha Maxe Švabinského (1873–1962). Nevěsta Ela Švabinská (1878–1967) se stala legendární neoblíbenější modelkou slavného malíře a nejlepší přítelkyní Boženy Dapeciové. Ta se, zřejmě z nešťastné studentské lásky, nikdy nevdala. Stala se učitelkou v Lounech, básnířkou a překladatelkou z francouzštiny. Do češtiny přeložila světoznámý román Emila Zoly, Nana.
Božena často pobývala v letním sídle Švabinských v Kozlově u České Třebové. Poznala tady několik umělců. Krom Maxe Švabinského se seznámila s hudebním skladatelem Bohuslavem Martinů či historikem umění Václavem Vilémem Štechem. Vesnice, dnes západní část České Třebové, je dodnes spojována s malířem Maxem Švabinským.

PODĚKOVÁNÍ
Lounský časopis Turistický obzor s redaktorem Karlem Goszlerem se stal později věstníkem celé Krušnohorské župy Klubu československých turistů. Za jeho poskytnutí a za nádherné slovní popisy krás Českého středohoří děkujeme Oblastnímu muzeu Louny, jmenovitě paní Stanislavě Profousové a PhDr. Martinu Vostřelovi.