O ČEM PÍŠE:
NS ZAPOMENUTÉ POHRANIČÍ
Vede souběžně s mezinárodní červenou trasou E3 |
Úsek Sněžník - Adolfov |
Oblast: Labské pískovce |
Délka stezky: 20 km |
19 informačních panelů |
Historie Sněžnické rozhledny |
Osady Ostrov a Rájec |
Petrovice a Krásný Les |
NS ZAPOMENUTÉ POHRANIČÍ
Vede souběžně s mezinárodní červenou trasou E3 • Úsek Sněžník - Adolfov • Oblast: Labské pískovce • Délka stezky: 20 km • 19 informačních panelů • Historie Sněžnické rozhledny • Osady Ostrov a Rájec • Petrovice a Krásný Les
NAŠE TIPY:
AKTUALIZACE: 2.4.2024
Publikováno: 16.2.2020
Rubrika: Retrospektiva / Naučná stezka
Region: Ústecko • Destinace: Krušné hory
NAUČNÁ STEZKA ZAPOMENUTÉ POHRANIČÍ
Z CHKO LABSKÉ PÍSKOVCE DO PŘÍRODNÍHO PARKU VÝCHODNÍ KRUŠNÉ HORY
Trasa naučné stezky začíná na vrchu nejvyšší stolové hory České republiky Děčínský Sněžník u rozhledny. Celou stolovou horu lze obejít po stezkách s výhledy na všechny světové strany. Délka naučné stezky je přibližně 20 km, je na ní 19 informačních tabulí, u většiny z nich je kromě nových informací možnost posedět, posvačit a odpočinout si na krytých lavičkách. Naučná stezka prochází CHKO Labské pískovce, okrajem nejvýchodnějších Krušných hor a končí v Adolfově na Ústecku.
Foto: Karel Punčochář
Rozhledna na Děčínském Sněžníku, u které je začátek NS Zapomenuté pohraničí.
DĚČÍNSKÝ SNĚŽNÍK
Na vrcholu naší největší stolové hory (726 m n. m.) stojí již od roku 1864 krásná kamenná rozhledna. Byla vybudována pro zeměměřičské účely. Svému původnímu účelu - zeměměřičství - sloužila věž jen krátce, a sice do vypuknutí prusko-rakouské války v roce 1866. Přesto její další využití bylo celkem nasnadě vzhledem k tehdejšímu rozvoji turistického ruchu na Děčínsku. Zájem návštěvníků byl dokonce tak velký, že již rok po dokončení rozhledny nechala správa lesů pro turisty postavit boudu s možností občerstvení. Mezi významnými hosty byli např. saský král Albert a vévoda Jiří s vévodkyní Marií ze Saska. V roce 1799 sem (tedy ještě před stavbou věže) zavítal císař Josef II. Zajímavostí je bezesporu první úspěšné provedení zachycení signálu berlínské televizní stanice na našem území, které na rozhledně v roce 1936 provedl děčínský profesor Färber. Z rozhledny se návštěvníkům naskytnou okouzlující výhledy na Českosaské Švýcarsko, Krušné hory, Lužické hory, či České středohoří s Milešovkou. Kousek od rozhledny se nachází Drážďanská vyhlídka, ze které jsou krásné výhledy na Saské Švýcarsko i německé město Drážďany.
Naučná stezka pokračuje souběžně s červenou TZT dolů na rozcestí Sněžník–křižovatka u hotelu Hřebenová bouda. Po krátkém silničním úseku odbočí vpravo na Mlýnskou cestu procházející hustým lesem do Ostrova.
OSTROV
Osada se nalézá na konci dlouhého údolí obklopeném ze všech stran pískovcovými stěnami Ostrovských skal. Ostrov byl již v 16. a 17. století takovou „průmyslovou zónou“ oblasti. V roce 1706 jej rozšířila hraběnka Marie Adelheida z Thunu v místě, kde stával železný hamr a později sklářská huť. V letech 1850 - 1960 náležel ke Sněžníku, od roku 1961 patří pod správu obce Tisá. Tato destinace je také vyhledávána horolezci, ti zde nalézají velké množství lezeckých cest ve tvrdém pískovci. Na území Ostrova se nachází PP Eiland, kterou tvoří soustava šesti rybníků a menších nádrží, propojených tokem Ostrovské Bělé. Kolem severní části přírodní památky Eiland vede historická dlážděná cesta (tzv. Železná cesta), po niž byla přepravována ruda z dolů na Sněžníku do hamrů v Ostrově a která pak pokračovala přes Rájec dále na západ do Petrovic a do Saska. Po této staré cestě zároveň vede trasa naučné stezky Zapomenuté pohraničí. V této části probíhá trasa lesnatým územím s pískovcovými městy ležící v CHKO Labské pískovce, místy přímo po státní hranici. Do roku 1989 byla oplocena a hlídána pohraniční stráží, přestože jsme tehdy sousedili se spřátelenou Německou demokratickou republikou.
RÁJEC
Obec Rájec leží v údolí Rájeckého potoka, jméno má odvozené od označení vřesoviště. Poprvé byla obec zmiňovaná v roce 1653. V současnosti se jedná o chalupářskou osadu bez trvale žijících obyvatel, která je součástí obce Tisá. V historii však zažila významnější období. Původně byla obývána dělníky z továren na knoflíky v Tisé, lesními dělníky a řemeslníky a jejich rodinami. Ve vsi se zachovala hrázděná stavení čp. 5, 35, 36, 42, které stát chrání jako kulturní památky. Pravou stranu údolí lemují pískovcové skály. V minulosti byl Rájec dosti velkou vesnicí. Samostatnou částí obce byla dnes již neexistující osada Nové Dvory a poplužní dvůr Hladov.
Vysoká přírodní hodnota Rájce je patrná i z toho, že v sousedství se nachází PR Rájecké rašeliniště a protíná ji PR Niva Olšového potoka. Stezka za Rájcem vede střídavě otevřenou krajinou a lesem do Petrovic.
PETROVICE
Petrovice se rozprostírají mezi nejvýchodnějším okrajem Krušných hor a Labskými pískovci. Obec vznikla při zemské bráně, kterou se z německého Halle dovážela do českého vnitrozemí sůl. Svým řazením budov podél obou stran cesty a s rozšířeným prostorem ve středu obce, jsou Petrovice typickou osadou založenou německými kolonisty. Rozkládá se v údolí Petrovického potoka v délce 6 km se značným výškovým rozdílem. Dolní část obce u státní hranice se nachází ve výšce 433 metrů nad mořem, horní část je v nadmořské výšce 633 metrů.
Za Petrovicemi přechází trasa naučné stezky do Přírodního parku Východní Krušné hory. Krajinný ráz se mění, vzrostla plocha bezlesí využívaného jako extenzivní horské pastviny. V mnoha drobných lokalitách jsou mokřiny, v nichž je zejména soustředěn výskyt jinak ohrožené květeny. V parku roste 23 druhů chráněných rostlin a 32 druhů ptactva. Jde především o vzácného tetřívka obecného. Z přírodních zajímavostí této části je nejvýznamnější PR Špičák, rozprostírající se po pravé straně stezky. Špičák je neovulkanická kupa, kde čedič prostoupil vrstvou pískovcových sedimentů. Kromě tohoto geologicky zajímavého území není v areálu přírodního parku jiná rezervace ani památka. Stezka posléze klesá dolů, prochází tělesem dálnice D8 a po pár set metrech vchází do Krásného Lesa.
KRÁSNÝ LES
Krásný Les byl až do roku 1948 známý pod německým názvem Schönwald, Tvoří jej osady Krásný Les, Nakléřov a Větrov. Tato dříve samostatná vesnice byla založena ve 13. století německou kolonizací. Po vymýcení a vypálení části hraničního hvozdu při průjezdní silnici je zmiňována v r. 1437, kdy císař Zikmund dal v léno Wolfu Tellerovi území Streckenwaldu a Schönwaldu. Poté vystřídala mnoho majitelů. V době pobělohorské se z Schönwaldu stalo středisko zemědělské výroby. V polovině 19. století zde žilo téměř 3400 obyvatel a svého času šlo o největší sídlo mikroregionu Krušnohoří. Populačně však bylo dlouhodobě ztrátové a největší pokles počtu obyvatel způsobil odsun sudetských Němců po druhé světové válce, po němž se dříve dominantně německá vesnice stala výrazně nedosídlenou. V 50. letech byla zbořena celá severozápadní část Krásného Lesa, zasahující do hraničního pásma. V roce 1980 se vesnice stala administrativně součástí obce Petrovice.
Poslední 5,5 km dlouhý úsek z Krásného Lesa do Adolfova vede většinou otevřenou krajinou s pěknými výhledy do okolí.
ADOLFOV
Osadu, pro ubytování lesních dělníků, založil v roce 1833 hrabě Adolf Ledebour, majitel všebořického panství.
DOPRAVA, STRAVOVÁNÍ, OBTÍŽNOST
Na Děčínský Sněžník zajišťuje dopravu z Děčína Doprava Ústeckého kraje linka číslo 433. Z Adolfova vede na nejbližší autobusovou zastávku v Zadní Telnici zelená TZT dlouhá 2 km, případně 3 km na zastávku Telnice-rozc. Krásný Les, odkud autobusy jezdí častěji. Obě zastávky obsluhuje linka č. 451 na trase do Ústí nad Labem.
Občerstvit se na trase stezky je možné v restauracích ve Sněžníku, Ostrově, Petrovicích, v Adolfově a Zadní Telnici.
Trasa není příliš fyzicky náročná, bez dramatických výstupů.
Fotografie k článku:
Komentáře k článku:
Máte-li k článku zajímavou doplňující informaci, připojte ji jako komentář:
