RANÁ A MILÁ NA LOUNSKU

Modrá je dobrá! To platí i o turistice v Českém středohoří.

K tomu, abyste překonali a poznali dva známé kopce lounské části Českého středohoří, které se jmenují Raná a Milá, stačí pouze jedna ze čtyř barev turistického značení. Cestou si užijete mnoho dalších hodnotných zážitků. Pojďte si tedy projít tuto krásnou modrou trasu, tak, jak to podnikli turisté z oddílu KČT Loko Ústí nad Labem VT.

Foto: Karel Punčochář

Foto z vrcholu Rané směrem k východu - na snímku v popředí zprava Oblík, Srdov a Brník, v pozadí zleva od Lipské hory po Košťálov.

VÝCHOZÍ MÍSTO

Je jenom na vás, z jakého místa se vydáte. Záleží jenom na vašich fyzických schopnostech. Modrá TZT vychází z Mostu od železniční stanice a po 29,5 km končí na náměstí v Lounech. Ovšem s výstupy a sestupy na vrcholy Rané a Milé to bude o 2,5 km delší. Celá trasa vede v blízkosti železničních stanic Bečov, Bělušice a Lenešice, a tak je možné si výlet zkrátit. Na náš výlet jsme se vydali ze železniční stanice v Lenešicích.

LENEŠICE

Modrá značka nás od nádraží provedla okolo všech zajímavých míst obce. Za zmínku stojí několik pamětihodností. Uprostřed návsi se nachází původně románský jednolodní kostel sv. Šimona a Judy ze 13.století. Věž kostela se v roce 2008 zřítila, ale zásluhou Lenešického okrašlovacího spolku, pracujícího na obnově věže, byla v roce 2018 na novou věž instalována báň.

Na prostranství před kostelem stojí na masivním pilíři socha sv. Václava z r. 1849. Vlevo od kostela stojí barokní hospodářský dvůr se zámkem postaveným r. 1599 Jiřím Černínem z Chuděnic. Značka nás dále zavedla k mohutné dvoupatrové budově barokní sýpky. Naproti sýpce stojí výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého z 18.století. Na chvíli jsem opustil naši skupinu a vydal se k nedalekému Lenešickému rybníku o rozloze 111 ha, který je významnou ornitologickou lokalitou. Cesta z Lenešic potom vede ven jenom pár set metrů za zmiňovanou sýpkou.

VRCH RANÁ - OZDOBA ČESKÉHO STŘEDOHOŘÍ

Těsně za obcí přecházíme přes železniční trať do otevřené krajiny a téměř na dosah se nám před zraky objevuje po pravé straně symetricky zaoblený kopec Oblík a po levé rozložitá Raná (457 m). Než se ale dostaneme k jejímu úpatí, čeká nás na rozdýchání před náročnějším výstupem nenápadný Lenešický Chlum (297 m).

Po krátkém sestupu z vrcholu pokračujeme delším pozvolným stoupáním holými stráněmi do sedla Rané. Ze sedla na vrchol nás ještě čekalo 300 metrů strmého výstupu, ale za vynaloženou námahu jsme byli odměněni skvostným kruhovým výhledem do okolní krajiny Českého středohoří. Na části kopce se rozkládá Národní přírodní rezervace. Tuto oblast obývá například sysel obecný, nám se neukázal, za to jsme ale potkali několik krásně rozkvetlých skupin hlaváčka jarního. Mimo vyhledávaný turistický cíl je kopec Raná nejznámějším centrem paraglidingu v Čechách.

VRCH MILÁ - PŘÍRODNÍ REZERVACE S JEDINEČNÝM VÝHLEDEM

Při neméně náročném sestupu, zvlášť kolena si přišla na své, nás již z dálky lákala další dominanta, kopec s milým názvem Milá. Ze sedla Rané nejdříve terénem scházíme k silnici, po které nás modré značky dovedly přes osadu Hrádek a odbočku k Písečnému vrchu do obce Milá. Mapy.cz k Písečnému vrchu uvádí, že při archeologickém průzkumu v 70. letech 20. století byl na místě objeven nejstarší známý křemencový lom v Evropě z doby kamenné.

Za obcí konečně po 4 km opouštíme silnici a po 500 m jsme u odbočky na vrchol Milé (510 m). Nutno podotknout, že cesta obchází stálým stoupáním téměř celý masiv kopce a až na samý vrchol je 1 km dlouhá. Notně zadýchaní jsme pěknou chvíli setrvali na vrcholu rozhlížením do kraje s nespočtem kuželů Českého středohoří. Ani sestup z Milé není žádná procházka růžovým sadem, a tak jsme dole s povděkem kvitovali, že nejnáročnější část výletu máme bez úhony za sebou.

CESTA DO CÍLE V BEČOVĚ

Od odbočky na Milou jsme šli ještě asi 750 m přírodním terénem s koberci rozkvetlých petrklíčů a potom již zbytek cesty přes Bělušice a Bedřichův Světec až do cíle v Bečově po silnici. Bohužel v této části kraje jiná možnost není, ale silnice zde nejsou naštěstí příliš frekventované.

BĚLUŠICE

Na samém začátku Bělušic míjíme věznici a za levotočivou zatáčkou se loučíme s částí naší výpravy, která končí výlet na zdejší železniční stanici. Procházíme obcí a na samém konci míjíme po pravé straně Bělušickou tvrz. První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1408 jako majetek Vchyny z Bělušic. Do 16. století pak sloužila jako panské sídlo rodu Charvátů. Od 17. století pak byla ve vlastnictví rodu Chotků až do r. 1925. Po necelém kilometru se zastavíme v Bedřichově Světci.

BEDŘICHŮV SVĚTEC

Důvodem zastávky je místní dominanta, románsko-gotický kostel sv. Jakuba Většího, který je nejstarší dochovanou stavbou v okrese Most. První písemná zmínka o Bedřichově Světci pochází z roku 1238. Z roku 1355 pochází zpráva, že světským patronem zdejšího kostela byli Bedřich (po němž nese obec jméno) a jeho bratři Jan řečený Buch a Přibyslav. Kostel jsme si zvenku prohlédli a pokračovali do cíle v Bečově.

BEČOV

Za Bedřichovým Světcem se po pravé straně silnice otevírá široký pohled do otevřené krajiny pod Krušnými horami. Po 2 km vcházíme do Bečova, kde si na chvíli odpočineme u původně gotického kostela sv. Jiljí. K tomuto kostelu má blízký vztah tzv. bečovská Madona, skvostná gotická dřevěná plastika, kterou se kostel dlouhá léta chlubil. V současné době je toto dílo zapůjčeno Děkanskému kostelu v Mostě. Posledních 1,5 km procházíme upraveným a čistým Bečovem na místní železniční stanici, cíl našeho výletu. V nohách jsme měli 21 ušlapaných kilometrů s 570 metry převýšení.