KDYŽ POTKÁME KONĚ

Při turistice cizí koně ani jiná domácí zvířata zásadně nekrmíme.

Při svých toulkách českou krajinou často procházíme kolem ohrad s pasoucími se koňmi. Pojď blíž, neboj se ho, nic ti neudělá. Dáme mu nějakou dobrůtku. Vidíš, takhle mu to musíš podat, aby tě nekousl. Potomek je fascinovaný krásnými mohutnými zvířaty za ohradou, ale...

Foto: Martin Zíka

Hlavně pro městské děti jsou živé koně v ohradách zjevením a často zpestřením výletu. Měli bychom jim při této příležitosti vysvětlovat, že i když se tato zvířata ze zvědavosti přiblíží na dosah, nesmíme jim dávat nic na zub.

Tatínek zaboří ruku do batohu a vytáhne kousek chleba s máslem a se sýrem, možná i se salámem. Nebo takové jablíčko. To by mohlo koníkovi chutnat. Kůň je na lidi zvyklý a bývá zvědavý. Copak asi ti lidé u ohrady dělají? A co mi to dávají? To musím ochutnat.

PROSÍME, NEKRMTE NÁS!

Majitelé zvířat v ohradách důrazně žádají a prosí kolemjdoucí: Nekrmte naše koně. I stádo ve výběhu má od svého majitele zajištěné pravidelné a hlavně správně dávkované krmení. Čerstvé, ale i ztvrdlé a nedostatečně vysušené pečivo může koním způsobit vážné zažívací problémy. A to, že se s koníkem podělíme o svou svačinu, jej může v některém případě i zabít. Po staletích společného soužití kůň člověku věří a rád si od něj nějaký pamlsek vezme. Ale to, co je pro člověka pamlskem, může v koňském trávicím traktu způsobit vážné poškození. Jedná se o pečivo, nejen nedostatečně vyschlé, ale i rostlinné produkty, nějaké to jablíčko, pár trsů čerstvě utržené trávy, či jiné zemědělské plodiny.

Otřesný případ zaznamenal i chovatel, jehož koni někdo podal několik hrstí nedozrálého hrachu ze sousedního pole. Všechny takové „pamlsky“ mohou v koňském žaludku zkvasit a způsobit bolesti břicha, křeče, nadýmání, ucpání, protržení či zauzlování střev, vnitřní krvácení a v nejkritičtějším případě i smrt.

MĚJTE NA PAMĚTI, ŽE PORUŠENÍ ZÁKAZU KRMENÍ MŮŽE BÝT POSUZOVÁNO JAKO TÝRÁNÍ ZVÍŘETE

Týrání zvířete je přestupkem podle § 27, odst. 1, písm. (b) a (c) Zákona č. 246 /1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, případně trestným činem podle § 228 a § 302 Zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, a dále zakládá odpovědnost za vzniklou škodu podle § 2910 a § 2970 Zákona č. 89/2012 Sb., občanského práva.

ANI POSEKANOU TRÁVU

Podobných chyb se, podle slov chovatelů, často dopouštějí i místní – sousedé. Ve snaze koňům přilepšit přinesou celou tašku jablíček. Koně, kteří nejsou na takové krmení zvyklí, je „spořádají na posezení“ a na koliku je zaděláno. Podobně je tomu se ztvrdlým pečivem. Zaznamenány jsou i případy, kdy jim sousedé nasypou do výběhu posekanou trávu přímo ze sekačky. I to může zvířatům způsobit velké problémy. Tráva ze sekačky kvůli teplu začne poměrně rychle kvasit, což uvolňuje v koňském žaludku plyny a může to způsobit koliku. Vzhledem k tomu, že jde často o trávu velmi krátkou, koně ji řádně nepřežvýkají, tedy nesmísí se slinami, jak to běžně dělají. Místo toho ji hned spolknou. Posekaná tráva navíc může obsahovat byliny, které jsou pro koně jedovaté.

SKAMARÁDÍME SE?

Impozantní zvířata v ohradách při trasách našich výletů. Obdivujme se kráse jejich těl, ladnosti jejich pohybů, ale v žádném případě je nebudeme krmit, snažit se jim přilepšit, přinášet jim „lahůdky“ nebo se s nimi dokonce dělit o naši svačinu. Dokažme chovatelům, kteří se o ně starají, že jsme rozumní lidé, že turisté nejsou ti, kteří, byť v dobré víře, jejich zvířatům ublíží. A pokud se k nim chceme přiblížit nebo s nimi lépe seznámit naše děti, kontaktujme chovatele nebo někoho, kdo se o koníky ve výběhu stará. Pomůže nám v tom a možná budeme smět za jeho svolení a pod jeho dohledem krásnému příteli a pomocníkovi člověka i podat něco, co mu neublíží.