AKTUALIZACE: 9.5.2022
Publikováno: 02.5.2022
Rubrika: Reportáž z akce / Přírodní zajímavost
Region: Ústecký kraj • Destinace: České středohoří
KLUB ČESKÝCH TURISTŮ ROZDÁVÁ RADOST MALÝM I VELKÝM
Obětavost organizátorů turistických akcí je třeba ocenit.
Nechal jsem se zlákat pozvánkami Klubu českých turistů a vyrazil jsem pln očekávání na dvě víkendové akce. Na čarodějnice to byl pochod Jarní putování okolím Lovoše a druhý den jsem podnikl Prvomájový výstup na Kozí vrch. Obě události se konaly v Českém středohoří a vybízely ke zdolání několika jeho vrcholů, z nichž jeden je ten nejvyšší.
Foto: Martin Zíka
Když nejde Milešovka k turistovi, musí turista k Milešovce. A udělá to rád, protože je to nejvyšší hora v Českém středohoří, na jejímž vrcholu funguje útulná hospůdka. Takhle jsme si ji užili (tu horu) při pochodu Jarní putování okolím Lovoše.
JARNÍ PUTOVÁNÍ OKOLÍM LOVOŠE
Tuto akci pořádal Klub českých turistů z Lovosic a mohu potvrdit, že výborně. Z místa registrace v Lovosicích účastníky rozvážel autobus na různá místa podle toho, jakou si kdo vybral trasu. Já jsem se nechal svézt do sedla Paška Pole mezi Kletečnou a Milešovkou. Čekala mne šestnáctikilometrová túra přes Milešovku, což je nejvyšší vrchol Českého středohoří (837 m n. m.). Cíl byl o kus dál, až na vrcholu Lovoše, kde bylo pěkně živo, protože se zde setkávali a setkávaly všichni a všechny, komu se podařilo úspěšně zdolat vybranou trasu. Stanoviště, kde jsem za statečnost obdržel laskominu a pamětní list, se nacházelo přímo před vrcholovou chatou. Osvěžující pivečko mi natočili tamtéž, škoda jen, že výhledy z Lovoše byly zastřené mlhavým oparem. Alespoň mám důvod podívat se sem za nedlouho znovu. Důvod by k tomu byl, protože letos tomu bude úctyhodných 130 let od doby, kdy byla vyhlídka na Lovoši otevřena veřejnosti poprvé (19. 6. 1892).
PRVOMÁJOVÝ VÝSTUP NA KOZÍ VRCH
Ten jsem si letos opravdu nemohl nechat ujít navzdory únavě z předchozího dne. Konal se totiž výroční pětasedmdesátý ročník, čímžto se jedná o turistickou událost s nejdelší živou tradicí v kraji! Zde se role pořadatele ujali turisté z Ústí nad Labem a i v tomto případě na výbornou. V divočině na louce pod Kozím vrchem vyrostlo kultivované tábořiště, kde bylo k dispozici bohaté občerstvení, ohniště na opékání čehokoli, děti se bavily loutkovým divadlem, krajinou se nesla folková hudba... Největším zážitkem bylo setkání s lidmi, kteří se očividně radovali ze zrušených pandemických opatření, a samozřejmě samotný výstup na překrásnou vrcholovou vyhlídku na Kozím vrchu. Počasí se oproti předchozímu dni vylepšilo a tak jsme si to všichni náležitě užili. Uznejte, že objednat si „kapučíno“ na lesní mýtince, to se vám hned tak nepoštěstí.
PODĚKOVÁNÍ KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ
Jak jsem se tak vyhříval při muzice v trávě, přemýšlel jsem o tom, jak velká je obětavost lidí z Klubu českých turistů, kteří bez nároku na honorář připravují pro veřejnost takové pěkné akce. Obzvláště v dnešní turbulentní době musí být náročné vše zorganizovat (od propagace, přes zajištění účinkujících a služeb až po finální úklid nepořádku...). A my, účastníci, si to bezstarostně užijeme a pak zase mažeme dál. Nejtěžší je teď po pandemii ve společnosti trápené inflací a válečnými událostmi seznat sponzory, bez kterých to prostě nejde. Tak smekám svoji turistickou kšiltovku před těmi, kdo se o to všechno starají. Děkuji nejen pořadatelům těchto dvou zmíněných akcí. Vždyť na území našeho kraje uspořádá Klub českých turistů každoročně více než stovku akcí pro veřejnost, a to už je pořádná porce organizačního umu. Jistě není náhodou, že tato organizace, která funguje přes sto třicet let, patří do rodinného stříbra Ústeckého kraje.
CHODÍME PO TURISTICKÝCH ZNAČKÁCH A NETUŠÍME
Ještě jednu věc musím s pocitem vděčnosti zmínit. Ty dva pochody, které jsem teď o víkendu absolvoval, se mohly uskutečnit též díky tomu, že všechny trasy vedly po perfektně značených turistických stezkách. Ty značky pro nás v krajině udržují značkaři Klubu českých turistů, abychom mohli podnikat krásné výlety po nejzajímavějších místech naší země. Barevně značených tras jsou tisíce kilometrů. Smekám tedy svou turistickou kšiltovku podruhé, tentokráte před těmi, kdo turistické trasy udržují. Až i vy vyrazíte někam na špacír, vzpomeňte si na to, že máme štěstí žít v zemi, kde se organizované turistice, bez níž by to nemohlo fungovat, daří. Není samozřejmost.
Komentáře k článku:
Máte-li k článku zajímavou doplňující informaci, připojte ji jako komentář:
Komentováno: 02.05.2022
Martine, díky za pěkně napsané! Karel Punčochář z KČT Loko Ústí nad Labem VT
Komentováno: 02.05.2022
Krásný komentář, díky. Všiml sis turistů z Děčína (alespoň předpokládám), kteří na Kozí horu došli s mávátky a českými vlaječkami? Bylo to od nich nádherné!!! MH
Komentováno: 03.05.2022
Martinku díky za zprávu z Jarního putování okolím Lovoše! Jsi básník :-))) Milena
Komentováno: 04.05.2022
Jako značkař děkuji za kladné hodnocení naší práce.