KADAŇ A JEJÍ CYKLISTICKÉ TRASY

Z Kadaně se na všechny světové strany rozbíhají cyklistické trasy.

Cyklistických tras vede z královského města Kadaně povícero, prochází tudy i národní cyklotrasa č. 6. Jedné méně známé, ale přesto velmi pěkné cyklotrase se v tomto článku věnuji více, čímž dávám dobrý tip těm, kdož se na kole rádi toulají a kochají krajinou zapomenutou Bohem i lidmi.

Nábřeží Maxipsa Fíka v Kadani pod hradem.

Foto: Martin Zíka

Nábřeží Maxipsa Fíka pod hradem v Kadani určitě stojí za prohlídku, protože jsou zde instalována zajímavá umělecká díla. Pro cyklisty je důležité vědět, že tudy prochází národní cyklotrasa Ohře.

Jakožto obdivovatel a častý návštěvník Kadaně a jejího okolí jsem byl redakcí Turistického magazínu pobídnut, abych něco sepsat o poměrně zapomenutém kousku českých luhů a hájů – o Dolním Poohří v okolí Nechranické přehrady. Zalovil jsem v paměti a hledal v albu fotografie, kterak jsem cca před půlstoletím stanoval s rodiči na břehu této člověkem uměle vytvořené vodní nádrže. Bohužel, předmětné fotografie jsem již nenašel. Krajina to tehdy byla velmi bezútěšná, ale už i to je minulost.

Předně musím zmínit, že pokud se rozhodnete pro výpravu do Kadaně, můžete k tomu o víkendech a svátcích v období od dubna do října využít turistickou lokálku T6 (Doupovská dráha) pendlující mezi Prunéřovem a Podbořady. Některé spoje dokonce jezdí nově do Kadaně až z dalekého Děčína.

Z města Kadaně vybíhají četné cyklistické trasy, absolvoval je poctivě všechny. Královským městem vedou celkem čtyři hlavní tahy – západní do Klášterce nad Ohří, Perštejna a Ostrova nad Ohří, severní do Černovic a Chomutova, východní směrem do Rokle a na Nechranickou přehradu a dále do Žatce. Na webu kadan.eu/mesto-cyklostezek/ mi chybí ta nejkrásnější – přes Úhošťany a Kojetín do Radonic. Té se budu věnovat trochu více.

CYKLOTRASA ZÁPADNÍ (č. 6 a 35)– směr Klášterec a Karlovy Vary

Vede z Kadaně po nábřeží maxipsa Fíka a hned v úvodu překvapí, kterak nápaditě překonává stupeň Želinský. Lávka Vítka Brandy vetknutá do skály je jev ojedinělý a technicky velmi zdařilý. Je i velkou inspirací pro projektanty cyklostezek. Největšími lákadly na trase jsou Klášterec na Ohří (zámek a zámecký park s křížovou cestou) a lázně Evženie. Průjezd kaňonem řeky Ohře patří mezi zážitky nezapomenutelné. Ač se to nezdá, je poměrně kopcovitá a náročná. Za Vojkovicemi je možné vybrat si ze dvou variant, buď směr na Ostrov nad Ohří nebo Radošov s unikátním dřevěným mostem. Podél cyklotrasy vede železniční trať umožňující pohodlný návrat směrem na Prunéřov a Chomutov.

CYKLOTRASA SEVERNÍ (č. 66)– směr Černovice a Chomutov

Nejsem příznivcem této trasy, neboť vede průmyslově velmi exploatovanou a lidskou činností zdevastovanou krajinou s výhledy buď na elektrárnu Prunéřov nebo na rozsáhlý povrchový důl. Nově je značena jako Pánevní cyklotrasa vedoucí až na Větruši v Ústí nad Labem. Její nespornou výhodou je, že v celé trase vede po rovině. Cílem budiž depozitář Národního technického muzea v Chomutově, který třeba já navštěvuji pravidelně každým rokem. U obce Málkov doporučuji malou odbočku k rozhledně na Skřivánčím vrchu (rozhledna Málkov), odkud je vynikající výhled na rekultuvovanou krajinu pod Doupovskými horami.

CYKLOTRASA VÝCHODNÍ (č. 6) – směr Poláky a Žatec

Vřele doporučuji, tato cyklotrasa podél řeky Ohře patří mezi mé oblíbené. Nalézá se na ni vše, co oko potěší – sakrální památky (Želina, Stranná), zámky (Poláky, Vičice), vinohrady (Přívlaky, Stroupeč, Záhoří), což je pro chmelařskou oblast dost překvapující. Upozorňuji předem, že možnosti občerstvení a stravování na této trase jsou velmi omezené, mohu doporučit jachtařskou a rybářskou destinaci Vikletice nebo odbočku do Března u Chomutova. V Turistickém magazínu jsem publikoval o této trase již dvě reportáže (viz odkazy pod článkem)

CYKLOTRASA JIŽNÍ (č. 35) – směr Úhošťany, Kojetín, Radonice, Mašťov, Nepomyšl

Moje nejoblíbenější v tomto kraji, a proto se jí budu věnovat více. Hned po překonání řeky Ohře v Kadani následuje prudké stoupání na Kadaňskou Jeseň. V Kadaňské Jeseni stojí na návsi Barokní sloup se sochou Panny Marie z roku 1717. Další vsí v pořadí jsou Úhošťany. V horní části návsi stojí kostel svatého Havla postavený na počátku čtrnáctého století. Pod kostelem je sousoší Panny Marie Immaculaty se svatým Floriánem a svatým Šebestiánem z roku 1717. U domu čp. 63 jsou boží muka.

Pod vrchem Úhošť, na kterém archeologové objevili pravěké hradiště a dnes je tu národní přírodní rezervace, se ve štolách Marie Pomocné a Jana Nepomuckého těžila zelená hlinka (seladonit) používaná k výrobě barviv. Vstupy do štol byly uzavřeny už v roce 1955, čehož já osobně lituji, protože jejich zpřístupnění by nepochybně přispělo k zatraktivnění regionu.

Z Úhošťan vede poměrně náročné a dlouhé stoupání až pod vrch Kobyla. Ve výšce 566 metrů nad mořem se trasa lomí a nezadržitelně klesá do údolí přes Vlkaň. Vjíždí se do kraje, kde rozhodnutím strany a vlády byl zřízen vojenský újezd Hradiště. K tomuto rozhodnutí přispělo vysídlení původního převážně německého obyvatelstva, takže následující obce Vlkaň a Kojetín byly z větší části demolovány a již nebyly dosídleny. V Kojetíně stával ve vsi barokní kostel svatého Bartoloměje z roku 1747, který byl zbořen armádou v roce 1969.

Dál trasa pokračuje do obce Radonice. K zajímavostem Radonic patří hlubinná těžba uhlí. V letech 1850 – 1940 zde existovalo celkem šest hnědouhelných dolů (Františka I, Františka II, Josef, Juliána, Karel a Anna Terezie). Po nich dnes není ani památky.
Dominantou náměstí je novogotický mariánský sloup z období 1846–1871 se sochou Panny Marie a sochami světců. Na východní straně náměstí stojí barokní kostel Narození Panny Marie z roku 1702 a před ním památkově chráněná budova farního úřadu. Další významnou budovou je zámek přestavěný na radnici na severní straně náměstí. K památkově chráněným objektům patří usedlost čp. 67 s barokní sochou svatého Floriána z doby okolo roku 1730 a také domy čp. 18, 97 a 120.

Kdo má ještě dost sil nebo energie v baterii svého elektrokola, ten může pokračovat na Mašťov, Nepomyšl a Valeč. Bude mít v nohách 40 kilometrů v poměrně náročném terénu severního podhůří Doupovských hor, ale po perfektních asfaltových cestách, kde, a to zejména v úseku Úhošťany – Radonice, nepotká živou duši. Výhledy na všechny strany jsou dechberoucí. Občerstvení a stravování vlastní, neboť první možnost občerstvení je v Radonicích.

DOUPOV - KRAJ BOHEM I LIDMI OPUŠTĚNÝ

Od roku 2003 budují členové občanského sdružení Klub historických památek Radonicka u poutní kaple na Vintířovském vrchu u obce Vintířov na Kadaňsku „Lapidárium zaniklých obcí Doupovských hor“. Památník tvoří snos autentických kamenných artefaktů a pozůstatků z dnes již zcela zaniklých vsí a obcí ležících v Doupovských horách, opuštěných a zbořených v 50. letech 20. století v souvislosti se zřízením Vojenského újezdu Hradiště. Prvním artefaktem lapidária se stal žulový pomník Dr. Hanse Kudlicha z roku 1933 od dnes již zaniklé Kudlichovy rozhledny, který v březnu roku 2003 převezli dobrovolníci z vrchu Složiště (Legerberg), kde již zarůstal trávou. Následně byl obnoven starý nápis a kámen byl osazen na Vintířovském kopci. Stal se tak prvním z více než 50 exemplářů stojících v lapidáriu.

Dále cyklotrasa č. 35 vede do Mašťova, kde se rozdvojuje a skýtá tak bohaté možnosti zkoumat Podbořansko, což je dosud turisticky opomíjená oblast na jihovýchodním okraji Ústeckého kraje. V blízkosti se nachází například zámek Krásný Dvůr s rozhlehlým lesoparkem a unikátní rozhlednou ve věži pseudogotického templu.