VYHLÍDKA BLEŠENSKÝ VRCH

Tip pro objevitele krajiny západního Českého středohoří

Na sklonku léta jsem se vydal na hrad Oltářík v Českém středohoří a cestou jsem si střihl odbočku z modré turistické trasy na Blešenský vrch, kde kdysi stávalo hradiště Blešno. Bez velkých očekávání jsem si to namířil k vrcholu 520 m. n. m. vysokého čedičového kopce. O to více jsem byl fascinován nádhernými výhledy na západní část středohoří. Blešenský vrch jsem bez váhání zařadil na svůj seznam nejkrásnějších vyhlídek Ústeckého kraje což jsem stvrdil zápisem do vrcholové knihy.

Foto: Martin Zíka

Výhled z Blešenského vrchu směrem do západní části Českého středohoří.

Nejkratší a přitom velmi pěkná modře značená turistická trasa vede k Blešenskému vrchu z městečka Třebívlice, kde zastavují vlaky známé Švestkové dráhy pendlující mezi Litoměřicemi, Lovosicemi a Mostem. Už cestou mezi poli a pastvinami se nabízejí pěkné výhledy do krajiny, částečně k vrcholům Českého středohoří, částečně do rozlehlých rovin Dolního Poohří. Hrad Hazmburk usazený v pestré mozaice lánů je i odtud nepřehlédnutelnou dominantou. Oblast je známá výskytem českých granátů, z nichž si nechala dělat šperky Ulrika von Lewetzow (ta má v Třebívlicích dokonce vlastní expozici). Právě pod Blešenským vrchem nad obcí Dřemčice se nachází pyroponosná lokalita bohatá na české granáty, olivíny a další vzácné minerály, které se zjevují po každé jarní orbě.

NA BLEŠENSKÉM VRCHU

K vrcholu Blešenského vrchu vede od Dřemčic odbočka z hlavní trasy. Má charakter svižně stoupající lesní pěšiny, ve vrcholové části pak kamenité. Tu a tam je znát, že přítomnost člověka zde před dávnými časy byla mnohem častější, než je tomu dnes. Snad právě kvůli vynikajícím výhledům z této vulkanické hory se zde lidé pokusili vybudovat hrad. Stavebního materiálu k tomu měli díky rozsáhlým suťovým polím na úbočí hory dost. Z malé plošiny vybavené lavičkou a schránkou pro návštěvnickou knihu se otevírá pohled k vrcholům lounské části středohoří - Srdov, Oblík, Raná, Milá... To všechno jsou další vyhledávané turistické cíle převážně s výskytem vzácné flóry a tudíž pod ochranou rezervací. Více asi netřeba popisovat, lepší je prohlédnout si přiložené fotografie.

HRADIŠTĚ BLEŠNO

Zbytky hradu (hradiště Blešno) na Blešenském vrchu jsou opravdu jen nepatrné. Místy jsou vidět kameny uspořádané do zídky a stopy po základech staveb. Nedochovaly se žádné písemné zprávy a tudíž se neví, kdo a kdy byl jeho zakladatelem. Dokonce i víska Blešno ležící při západním úpatí kopce, byť zmíněna v listině Přemysla Otakara I. již roku 1226, na několik století zanikla, aby byla znovu založena v první polovině 18. století. Historici se shodují na tom, že rozložení zbytků pevnosti Blešno má podobné uspořádání jako Žižkův hrad Kalich u Třebušína a tak snad i její vznik je možné datovat do těchto dob. Na informačním panelu pod vyhlídkou si můžete prohlédnout skicu, jak hrad asi vypadal.

Nuže, čas běží a s ním musím i já běžet k nedalekému hradu Oltáříku, abych stihl zpáteční autobus do Lovosic. Dopravní obslužnost je v této části Českého středohoří dost sporadická, což vnímám jako účinnou brzdu rozvoje cestovního ruchu v této nádherné a turistickými trasami dobře vybavené lokalitě, což potvrzuje fakt, že právě modrá stezka z Třebívlic na Oltářík byla Klubem českých turistů nominována mezi deset nejkrásnějších tras Ústeckého kraje.