PŘÍRODNÍ PARK DOLNÍ POOHŘÍ

Po neznačených cestách krajinou chmele a sakrálních památek.

Dolní Poohří je jedna ze čtyř oficiálních turistických destinací Ústeckého kraje. Rozkládá se podél řeky Ohře zhruba od Klášterce nad Ohří po soutok s Labem u Litoměřic. V nejzápadnější části této oblasti, kde má krajina převážně rovinatý ráz, nachází se přírodní park Dolní Poohří. Jednu jeho menší část jsme se vydali prozkoumat s Klubem českých turistů z Ústí nad Labem.

Přírodní park Dolní Poohří - stezka podél řeky Ohře.

Foto: Karel Punčochář

Přírodní park Dolní Poohří je tvořen převážně lužními lesy kolem slepých ramen řeky Ohře. Měli jsme štěstí, bylo zrovna období sucha a pěšinky podél vody byly dobře průchodné.

Nenechali jsme se odradit tím, že v tomto regionu je pohříchu turistické značení poměrně vzácným jevem. Naplánovali jsme si vlastní trasu vedoucí od Železniční zastávky Hrdly před Dolánky do Doksan a poté přes Brozany a podél řeky Ohře do Bohušovic nad Ohří. Přitom jsme objevili řadu zajímavých míst a nutno říci, že značená turistická stezka by v těchto místech byla více než žádoucí.

Viděli jsme totiž řadu obdivuhodných sakrálních památek s velmi dlouhou historií, jimž jednoznačně dominuje klášter premonstrátek a poutní areál v Doksanech. Je tu množství celkem dobře dochovaných příkladů lidové selské architektury a příjemná byla i procházka zemědělsky obhospodařovanou krajinou mezi chmelnicemi s kulisou Českého středohoří. Nakonec jsme si prošli i kus lužního lesa, který je hlavním důvodem existence přírodního parku Dolní Poohří.

Došlo také na pivní kulturu (jak jinak v kraji chmele), neboť jsme objevili zajímavý minipivovar. Jeho produkty nám zachutnaly velmi a málem jsme se díky tomu stali členy spolku Synové výčepu. Nakonec se tak nestalo, protože jsme s sebou měli i zástupkyně něžného pohlaví, ale každopádně jsme nabrali energii na zdolání závěrečné etapy do Bohušovic nad Ohří.

Samotný přírodní park Dolní Poohří (vyhlášen roku 2001), z něhož jsme prozkoumali jen malý nejzápadnější kousek, je poměrně rozsáhlá oblast zabírající rozlohu zhruba 40 čtverečních kilometrů v litoměřickém okrese. Táhne se podél řeky Ohře od Stradonic (zde rozhledna) po Bohušovice nad Ohří. Řeka zde vytváří neregulované meandry, kde se dochovaly zbytky původních lužních lesů s desítkami chráněných druhů rostlin i živočichů.

Přírodní park Dolní Poohří zabírá část tzv. Hazmburské tabule a Terezínské kotliny, kam patří města Libochovice (zámek) či Budyně nad Ohří (vodní hrad). Řeka Ohře zde spolu s několika přítoky vytváří různá boční ramena, což jsou skvělé podmínky pro existenci lužního lesa. Po záplavách je to vlastně bažinatá a zemědělsky nepříliš využitelná krajina, ale daří se zde dobře například vodnímu ptactvu. Podél řeky vedou různé pěšinky, takže průchodnost krajinou je v suchém období dobrá. Tam, kde je to obzvláště zajímavé, jsou vyhlášena chráněná území (přírodní památka Evaňská rokle a přírodní rezervace Loužek, Myslivna a Pístecký les).

Blízké okolí je v podstatě rovina vytvořená během věků říčními nánosy s úrodnou půdou, kde se daří zejména pěstování chmele. Jistě není náhodou, že se této celosvětově oblíbené plodině daří právě zde. Pěstuje se podél Ohře v podstatě od Litoměřicka až po Žatecko a pro naši zemi je to úspěšný vývozní artikl.