AKTUALIZACE: 31.3.2025

Publikováno: 23.8.2020

STARÁ HŘEBENOVÁ CESTA - KAMMWEG - HŘEBENOVKA

Nejdelší turistická trasa v Evropě na začátku 20. století se nacházela v Čechách

Nejambicióznějším projektem německých turistických spolků Čech byla v první polovině 20. století nejdelší značená turistická trasa v Evropě, dlouhá přes 2000 km, nazývaná Hřebenová cesta (Kammweg). Její vyznačení modrým hřebenem probíhalo v letech 1902 – 1935 a trasa vedla přes hřebeny nejvýznamnějších českých pohoří z Krnova do Vyššího Brodu.

První turistická organizace v českých zemích, Horský spolek pro České Švýcarsko(GVBS), byla založena v Děčíně dne 25. března 1878. V roce 1882 vzniká Svaz turistických spolků Krušných hor a Středohoří(NWBGVV), za rok nato byl založen Středohorský spolek Ústí nad Labem později přejmenovaný na Horský spolek Ústí (GVA) a o dva roky později se sloučily spolky ze Šluknovského výběžku do Horského spolku pro nejsevernější Čechy(GVNB).

HŘEBENOVKA Z JEŠTĚDU NA RŮŽÁK VZNIKLA VE VARNSDORFU

Vyznačení hřebenové cesty z Ještědu na Růžovský vrch navrhl cestmistr Horského spolku pro nejsevernější Čechy Josef Mohr 13. srpna 1901 na zasedání, na které Horský spolek pro nejsevernější Čechy (GVNB) pozval delegáty tří sousedních organizací, Německého horského spolku pro Ještědské pohoří a Jizerské hory (DGV), Horského spolku pro České Švýcarsko (GVBS) a Sdružení jiholužických přírodovědeckých a horských spolků Lusatia ze Žitavy (VLSSNGV). Na schůzce výše uvedených spolků konané 13. dubna 1902 ve Varnsdorfu bylo vyznačení této Hřebenové cesty schváleno. Na návrh Augusta Otta z Varnsdorfu byl pro asi 60 km dlouhou trasu vybrán „nadregionální“ piktogram, podobně jako u jiných dálkových tras protínajících spolková území několika turistických organizací s odlišnou značkařskou praxí. Byl jím modrý čtyřzubý hřeben na bílém pozadí, využívající homonymního významu německého „Kamm“, obdobného českému „hřeben“. Čtyři zuby hřebenu měly symbolizovat čtyři jeho zakladatelské organizace.

VYZNAČENÍ HŘEBENOVÉ CESTY

Značení cesty proběhlo v letech 1902–1903. V roce 1903 zároveň proběhly porady Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory (DGV), Rakouského krkonošského horského spolku (ÖRGV) a Krkonošského horského spolku (RGV) ze Slezska. Na schůzce konané 16. září 1903 v Kořenově dospěli k rozhodnutí prodloužit Hřebenovou cestu z Ještědu na Sněžku. Tento úsek byl realizován v letech 1904–1905. V roce 1904 se svou větev z Ještědu po rozhlednu Štěpánku rozhodl připojit i Německý horský spolek pro Jablonec a okolí (DGGU).

Na zasedání Svazu horských spolků severozápadních Čech 28. února 1904 navrhl člen ústředního výboru a jednatel Teplického horského spolku (TGV) Josef Brechensbauer označení asi 250 km dlouhého úseku z Podmokel do Háje u Aše, k čemuž došlo v letech 1904–1906 i přes nepřízeň thunovských velkostatkářů v Polabí. Hřebenová cesta tak vedla ze Sněžky do Aše. Na označení dlouhé krušnohorské pasáže se podílely jak členské organizace svazu, tak některé mimo svaz stojící spolky.

STARÁ HŘEBENOVÁ CESTA PRO PARTNERSTVÍ

Od července 1920 začala probíhat jednání mezi Svazem německých horských a turistických spolků v Československé republice (HDGW) a Klubem československých turistů (KČST) o podobě jednotného značení. Na první schůzce konané 14. července 1920 s návrhem Německého krkonošského horského spolku (DRGV), aby byla i nadále Hřebenová cesta značena stejným symbolem, souhlasili i zástupci KČST. Přestože šlo o hlavní trasu, která měla být podle úzu KČST značena červenou barvou, přihlédli k tomu, že její části procházely Německem.

HŘEBENOVÁ CESTA KOLEM REPUBLIKY

Ke konci roku 1921 navrhla sekce Vidnava Moravsko-slezského sudetského horského spolku (MSSGV) prodloužení Hřebenové cesty z Broumova až do Krnova, kam byla dovedena v roce 1923. V roce 1926 Německý horský spolek pro Orlické hory (DGVFdA) dokončil úsek této hřebenovky na svém území, a tak bílé plechové značky s modrým hřebenem nyní vedly turisty z Krnova až do Aše. Z Aše do Přimdy vyznačila 120 km úsek Hřebenové cesty v roce 1932 chebská sekce Německého alpského spolku (DAV Eger und Egerland). Z Přimdy do Vyššího Brodu vyznačil další úsek Německý šumavský spolek (DBB), který ve své 51. výroční zprávě ze srpna 1935 uvádí, že je trasa Hřebenové cesty téměř dokončena. Hřebenová cesta, jež vedla ze Sněžky až k Aši a na několika místech překračovala rakousko-německou hranici, se stala pevným svorníkem jinak dosud dezintegrované německé organizované turistiky v českém pohraničí.

SVÉHO ČASU NEJDELŠÍ V EVROPĚ

Hřebenová cesta tak dosáhla celkové délky i s propojením na Rennsteig – hřebenovou stezku v Durynském lese včetně různých odboček k významným cílům téměř 2 000 km a byla tak ve své době nejdelší turistickou trasou v Evropě.

Uvedené informace jsem většinou citoval z knihy Umění putovat: Dějiny německých turistických spolků v českých zemích od Martina Pelce, kterou vydala Matice moravská v roce 2009 dále v Národní archivu, fondu: Klub československých turistů, Praha, NAD 0742, kart. 265 a fondu: Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností, Praha, NAD 903, kart. 2713

SPOLEK PRO KRUŠNOHORSKOU HŘEBENOVKU

V sobotu 1. června 2019 jsem založil spolu s Ing. Radkem Hrdličkou a synem Radkem v restauraci Pod Rozhlednou na Děčínském Sněžníku spolek Krušnohorská hřebenovka z. s. Naším cílem je vystopovat a popsat trasu krušnohorské části historické Hřebenové cesty v průvodci. Provedli jsme několik průzkumných výprav, celou trasu zmapovali a prošli v její historické stopě. Více informací o tom najdete na našich stránkách: www.krusnohorskahrebenovka.cz

PO VÁLCE STARÁ HŘEBENOVKA ZANIKLA

Hřebenová cesta významně přispěla k hospodářskému rozvoji strukturálně slabých horských oblastí a k vytvoření buditelské kultury typické pro severní Čechy. S jedním přerušením v letech 1914–1918 byla Hřebenová cesta hojně využívána až do vypuknutí druhé světové války. Na konci války její používání téměř zcela ustalo. Velká výměna obyvatelstva v bývalých Sudetech způsobila, že se na Hřebenovou cestu stále více zapomínalo. Noví obyvatelé pohraničních oblastí, kteří přesídlili z východu a vnitrozemí, měli zcela jiné problémy než udržování kulturního dědictví vyhnaných Němců. Hřebenová cesta byla opuštěna a značení odstraněno. Nezůstalo nic, co by připomínalo její tvůrce.

NOVÝ PRŮVODCE PO STARÉ HŘEBENOVÉ CESTĚ

Průvodce po historické trase Hřebenové cesty jsme připravovali po dva roky. Konečné podobě předcházelo mnoho hodin studia historických map, překládání historických průvodců a uskutečnění několika průzkumných výprav za účelem hledání zanikajících i zaniklých cest původní trasy. Autoři si sami celou trasu prošli, a proto mohou případné zájemce lépe v průvodci navigovat po orientačně náročných úsecích tak, aby bylo možné, vyjma zatopených úseků, celou trasu Hřebenové cesty projít v původní stopě. U orientačně náročných a hůře schůdných úseků jsou vždy uvedeny alternativy pro případ, že by si turista na tyto úseky netroufl. Součástí průvodce je i deset podrobnějších mapek úseků, kde by teoreticky mohlo dojít k horší orientaci. První vydání je již rozebráno, ale druhé vydání se již tiskne (květen 2023)

DALŠÍ DÍLY PRŮVODCŮ PO STARÉ HŘEBENOVÉ CESTĚ

Při práci na průvodci Stará Hřebenová cesta Krušné hory jsme se dohodli na tom, že postupně projdeme a popíšeme celou Hřebenovou cestu v její původní trase z Krnova do Vyššího Brodu a rozdělíme ji do pěti dílů průvodce.
V květnu 2024 jsme vydali další díl průvodce po trase staré Hřebenové cesty Smrčiny, Český les a;Všerubskou vrchovinu. Máme dokončený text třetího dílu průvodce Žacléř – Nakléřov po staré Hřebenové cestě přes Krkonoše, Lužické hory a Děčínskou vrchovinu, který vydáme v dubnu 2025. Čtvrtý díl bude věnován trase přes Hrubý Jeseník, Orlické hory a Broumovskou vrchovinu.a náplní pátého dílu pak bude pohoří Šumava

INFORMACE O NOVÉ HŘEBENOVCE V ÚSTECKÉM KRAJI

V roce 2023 byla KČT dokončena trasa přes Krušné hory s názvem Hřebenovka, na směrovkách pojmenovaná jako Hřebenová trasa Krušných hor. Tato trasa je v souběhu s trasou staré Hřebenové cesty nyní v těchto úsecích: Habartice (750 m) - Přední Cínovec (776 m), přes Cínovec k rozcestí U vojáka, rozc, (874 m), Vitiška - horská chata (810 m) - bod záchrany TP 002, Mníšek, CZ/D (718 m) - Nová Ves - rybník (665 m), Měděnec - kostel (845 m) - bod záchrany CV 006, na Klínovci (1 244 m) včetně několika kratších úseků v délce 0,5 až 1,8 km. Poslední úsek je v západní části Krušných hor od bodu záchrany SO 044 do Kraslice - kostel (505 m).
Trasa Hřebenovky je na rozcestnících značena modrým hřebenem, ale v červeném poli. Důvodem je odlišení od staré trasy Hřebenové cesty, protože současná Hřebenovka její trasu nedodržuje.
Bohužel v Českém Švýcarsku je Hřebenovka značena modrým hřebenem na bílém poli, přestože se tato nová trasa také nedrží původní trasy Hřebenové cesty. Destinační agentura České Švýcarsko chtěla z ekonomických důvodů zatraktivnit odlehlejší místa Českého Švýcarska, a proto je souběh trasy Hřebenovky se starou trasou Hřebenové cesty pouze z hradu Tolštejn na Jedlovou, na Růžovém hřebeni a na Děčínském Sněžníku. Proč nebyl pro odlišení stejně jako v jiných krajích použit modrý hřeben na červeném poli, nám bylo zástupcem KČT vysvětleno tak, že trasa je kvalitativně lepší a nemělo smysl vymýšlet nové logo.


VÍCE INFORMACÍ A MOŽNOST OBJEDNÁNÍ PRŮVODCE NA ODKAZY

MINIKEMP ROSALKA

KOMFORTNÍ ZÁZEMÍ PRO REKREACI NA STARÉ OLEŠCE V ČESKÉM ŠVÝCARSKU

Malý kemp pensionu Rosalka poskytne vašemu táboření vše potřebné. K dispozici je přípojka na elektřinu, vodu, odpady, wifi, aj. V blízkosti kempu je velký rekreační rybník, restaurace, turistické trasy...

NAVŠTÍVIT >>

CHALUPA MÁJA V JANOVĚ

UŽIJTE SI PARÁDNÍ DOVOLENOU S RODINOU NEBO PARTOU PŘÁTEL

Pronajměte si roubenku v srdci Českého Švýcarska - s terasou, bazénem, společenskou místností, vybavenou kuchyňkou...

NAVŠTÍVIT >>