ZA EGYPTSKÝMI PAMÁTKAMI I.

Údolí Králů, Memnonovy kolosy, chrámy v Karnaku a Luxoru, plavba po Nilu...

Starověký Egypt se svými ohromujícími památkami už odedávna přitahoval jako magnet nejdříve bezskrupulózní lupiče a dobrodruhy, později vědce a badatele a v neposlední řadě také mnohé turisty. Velkou módou se staly v posledních letech tzv. pobyty u moře all inclusive, ale to nás nelákalo. Po přečtení mnoha knih o dějinách Egypta jsme se chtěli nechat unést vlastní fantazií především bezprostředním kontaktem s památkami do doby, kdy vznikaly.

Foto: Karel Punčochář

ÚDolí králů.

PŘEDEHRA

Cesta do Egypta dlouhá je, a tak nejrychlejší spojení je letecké. Naše putování po egyptských památkách nám měl zajistit let společností AIR CAIRO z Prahy do Hurghady v sobotu 29. 10. 2022 s odletem v 19:30. Natěšeni blížícími se zážitky jsme byli ihned po odbavení zavazadel zpraženi oznámením, že letadlo bude mít 4 hodiny zpoždění. No, čtyři hodiny nejsou zrovna příjemné, ale co následovalo dále, už bylo za hranicí snesitelnosti. Naprostá neinformovanost ze strany letiště, bezradnost, každou hodinou informace na letové tabuli sdělila, že za další hodinu bude nová informace o odletu. Teprve následující den po probdělé noci uzavřeni v odletovém prostoru letiště se v 13:17 objevilo, že pravděpodobný let bude v 15:00. Nebudu dále napínat, skutečně jsme v těch 15:00 po více jak 20 hodinách čekání do Hurghady nakonec odletěli a v 19:00 také šťastně přistáli. Další překvapení nás čekalo po odbavení na letišti, kdy jsme zjistili, že jsme jediní Češi ze zakoupeného zájezdu a že budeme mít jenom sami pro sebe svého průvodce, který se nám bude po celou dobu pobytu věnovat.

DEN DRUHÝ – ÚDOLÍ KRÁLŮ, CHRÁM KRÁLOVNY HATŠEPSUT, MEMNONOVY KOLOSY

Tím, že jsme přišli o jeden den programu, musel náš průvodce Omar program pozměnit, a tak místo výletu za pyramidami a sfingou do Gízy a Káhiry, jsme po horečné noci nevyspalí vstávali v 5 hodin ráno, abychom se přepravili se snídaní v balíčku autobusem plným Poláků do Údolí králů.

Údolí králů leží nedaleko Luxoru v hluboké severozápadně orientované rozsedlině ve vápencovém masivu Libyjského pohoří. Je to místo, které v dobách starověkého Egypta sloužilo jako pohřebiště faraonů a mocných šlechticů. Údolí bylo využíváno od 16. do 11. století před naším letopočtem za vlády panovníků 18., 19. a 20. dynastie. Zde jsme si v horku prohlédly 3 hrobky egyptských faraónů a poté se přepravili s krátkou zastávkou v dílně na výrobu alabastru k chrámu královny Hatšepsut.

Hatšepsut byla královna 18. dynastie, která vládla v letech 1479–1458 př.Kr. starověkému Egyptu. V titulatuře a na vyobrazeních tato panovnice vždy vystupovala jako muž – faraon. Hatšepsutin chrám je přilepen na horský masiv a částečně zapuštěn přímo do skály. Tato výjimečná stavba v dokonalé harmonii s přírodou je dílem nejvynalézavějšího architekta starého Egypta - Senenmuta. Cestou do Luxoru jsme se ještě zastavili u Memnonových kolosů. Jsou to dvě sochy o výšce téměř 17 m zpodobňující egyptského faraona Amenhotepa III.

Druhou noc už jsme strávili po nalodění v Luxoru na 5 hvězdičkovém nilském parníku Esmeralda.

DEN TŘETÍ – PROHLÍDKA CHRÁMŮ V KARNAKU A LUXORU

Odpočinutí po náročném předchozím dni jsme po chutné snídani prožili tento den nejdříve prohlídkou chrámu v Karnaku, což je hlavní kultovní středisko boha Amona. Je to největší chrámový komplex v Egyptě, založený Senusretem I. kolem 1950 př. n. l. a postupně stavěný a rozšiřovaný po dobu asi 1500 let. Abychom si na chvíli odpočinuli od velkého množství dojmů, zavedl nás Omar po prohlídce chrámu do dílny na výrobu papyrů, což také mělo svoje neopakovatelné kouzlo. Čas kvapil, a tak abychom naplnili náš denní program, vrátili jsme se zpět do Luxoru a prohlédli si zdejší chrám. Je také velice rozsáhlý a leží téměř na břehu Nilu. Byl založen přibližně roku 1400 před naším letopočtem. V egyptštině je chrám známý pod názvem „ipet resyt“, což v překladu znamená jižní svatyně. Během římské nadvlády sloužil chrám jako legionářská pevnost a oblastní sídlo římské vlády.

Od chrámu to již nebylo daleko na naši loď. Po obědě se loď odpoutala od pobřeží, a tak jsme si v klidu užívali plavby po Nilu do Edfu, kde jsme k večeru zakotvili.

DEN ČTVRTÝ – CHRÁM V EDFU, PLAVBA DO KOL OMBO S PROHLÍDKOU CHRÁMU

Po časné snídani nás nad přístavištěm čekalo překvapení. Do chrámu pojedeme drožkou. Tak to byl pro nás opravdu životní zážitek, a ta jízda rušnými ulicemi plnými nečekaných pohledů na úplně jiný život, než na který jsme zvyklí v Evropě. Nejeli jsme ovšem sami. Z mnoha kotvících lodí se i ostatní turisté přepravovali drožkami, a tak jsme vytvořili nekonečnou kolonu povozů.

Chrám, který jsme po „zaparkování“ navštívily, věnovaný bohu Horovi, byl postaven v Ptolemaiovském období, mezi léty 237 až 57 př. n. l. Nápisy na jeho stěnách poskytují důležité informace o jazyce, mýtech a náboženství během řecko-římského období ve starověkém Egyptě. Chrám v Edfu přestal být užíván k náboženským účelům po vydaní zákona Theodosia I. v roce 391, který zakazoval nekřesťanské bohoslužby v Římské říši. Jako v mnoha jiných případech, řadu chrámových reliéfů křesťané poté zničili. Dodnes je strop chrámu černý v důsledku požáru, kterým snad chtěli křesťanští žháři zničit pohanské obrazy.

Po staletí byl chrám pohřben pod nánosy pouštního písku a říčního bahna, a to do hloubky 12 metrů. Na místě zaneseného chrámu si dokonce obyvatelé stavěli domy. V roce 1798 však byl chrám objeven francouzskou expedicí a v roce 1860 jej začal francouzský egyptolog Auguste Mariette postupně vyhrabávat z písku. Pozoruhodné bylo, že navzdory "pohřbení" architektonická konstrukce chrámu i jeho výzdoba zůstala téměř neporušena.

Po prohlídce chrámu nás drožka odvezla zpět k lodi a po obědě se s námi loď vydala na plavbu do Kom Ombo. Cesta příjemně utíkala při relaxaci u bazénu na horní palubě a bylo se i na co dívat po obou březích širokého Nilu.

Do Kom Ombo jsme připluli v pozdním odpoledni a ihned po zakotvení jsme se vypravili na prohlídku zdejšího chrámu. Současná podoba chrámu pochází hlavně z Ptolemaiovského období, menší části byly dostavěny později za nadvlády Římanů. Chrám byl zasvěcený dvěma bohům Harverovi se sokolí hlavou a krokodýlímu bohovi Sobekovi.

Již za stmívání jsme se vrátili na loď a po večeři si užili zábavného programu s ukázkou břišního tance a strhujícího kolového tance v podání sympatického tanečníka. Poslední noc na lodi jsme zakončili noční plavbou do Asuánu.