AKTUALIZACE: 9.3.2025
Publikováno: 16.11.2022

Rubrika: Zajímavá událost
Region: Zahraničí - svět • Destinace: mimo destinaci
ZA EGYPTSKÝMI PAMÁTKAMI II.
PLAVBOU PO NILU
Starověký Egypt se svými ohromujícími památkami už odedávna přitahoval jako magnet nejdříve bezskrupulózní lupiče a dobrodruhy, později vědce a badatele a v neposlední řadě také mnohé turisty. Velkou módou se staly v posledních letech tzv. pobyty u moře all inclusive, ale to nás nelákalo. Po přečtení mnoha knih o dějinách Egypta jsme se chtěli nechat unést vlastní fantazií především bezprostředním kontaktem s památkami do doby, kdy vznikaly.

Foto: Karel Punčochář
Abú Simbel.
DEN PÁTÝ – ABÚ SIMBEL, PHILAE, ASUÁN
Nevyspalí vstáváme nekřesťansky brzo, jsou 2 hodiny ráno, s kufry a snídaní v balíčku čekáme s Omarem na nábřeží na autobus, opět s Poláky, kterým v nekonečné koloně desítek dalších vozů dorazíme po 5 hodinách jízdy do Abú Simbelu.
Abú Simbel je archeologická lokalita na území historické Núbie, dnes v jižním Egyptě, na západním břehu Násirova jezera, asi 290 km jižně od Asuánu. Nacházejí se zde dva starověké egyptské chrámy vytesané do skalního masivu ve 13. století př. n. l. v době vlády třetího panovníka 19. dynastie Ramesse II.
Ve své době byly určeny nejen k provozování kultu významných egyptských bohů, ale i samotného krále a jeho oblíbené manželky královny Nefertari.
Na své nynější místo byly přeneseny v letech 1963–1968 v rámci mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie před zatopením budovanou Asuánskou přehradou.
Velký chrám byl zasvěcen bohům Reovi, Ptahovi a bohu-faraonu Ramessemu II. Chrám má východozápadní orientaci, přičemž zadní svatyni se sedícími sochami bohů osvětlují paprsky vycházejícího slunce pouze dvakrát do roka, v době jarní a podzimní rovnodennosti. Ke vstupu do chrámu vede široká rampa a jeho průčelí tvoří čtyři až 22 m vysoké sochy Ramesse II.
Malý chrám byl zasvěcen bohyni Hathor a faraónově manželce královně Nefertari. Rovněž jeho průčelí tvoří sochy vysoké až 10 m, v tomto případě jde o čtyři zpodobnění Ramesse II. a dvě Nefertari.
Po prohlídce tohoto úžasného díla nás jiný řidič odvezl osobním autem k přístavišti lodí, převážející turisty na ostrov Philae s chrámovým komplexem.
Philae byl ostrov na Nilu v dnešním jižním Egyptě jižně od 1. kataraktu u Asuánu na historické hranici mezi Egyptem a Núbií, na němž byl postaven jeden z nejznámějších chrámů starověkého Egypta zasvěcený bohyni Esetě. Chrám byl jako poutní místo významným náboženským centrem zejména v řecko-římské době, kdy byla většina komplexu vystavěna, a po nástupu křesťanství se stal posledním místem, kdy byl až do 1. poloviny 6. století udržován tradiční kult.
V souvislosti s vybudováním Asuánské přehrady byl ostrov trvale zaplaven Nilem. V 70. letech 20. století proto byly před jejím zprovozněním všechny významné historické stavby záchrannou akcí UNESCO přesunuty na 300 metrů vzdálený uměle upravený ostrůvek Agilkija. Přesto je však chrám (a někdy i samotný ostrov, na němž nově leží) označován názvem místa svého původního umístění.
A překvapení na závěr dne. Auto nás odváží do Asuánu na vlak, kterým v 16:20 přes noc pojedeme za pyramidami a sfingou do Gízy a Káhiry.
DEN ŠESTÝ – PYRAMIDY A SFINGA V GÍZE, EGYPTSKÉ MUZEUM V KÁHIŘE
Po téměř patnáctihodinové jízdě přijíždíme okolo sedmé hodiny ranní do Gízy, kde už na nás čeká náš poslední řidič. Po pozdravu naloží naše kufry a již ujíždíme směrem k tolik očekávaným pyramidám. Trochu jsme byli zklamáni počasím, protože přes jasné počasí byly pyramidy v jakémsi oparu a fotky za moc nestály. Ale sáhli jsme si na ně a naplnil se tak náš dlouho trvající sen. Nejvíce nás samozřejmě zaujala, tak jako snad každého, ta největší, 137,5 m vysoká Cheopsova, neboli Chufuova. Pár metrů jsme po ní vystoupali a v té mase se cítili naprosto nicotní.
Je to největší pyramida v Egyptě a také největší známá kamenná stavba vybudovaná v období starověku, první a současně jediný do dnešní doby zachovaný z klasických divů světa. Dnes je pokládána za nejcharakterističtější symbol staroegyptské civilizace.
Zvědavost nás pobízela dál, a tak jsme tohoto kamenného obra obešli, což obnáší téměř jeden kilometr, a vydali se k místu, kde leží Sfinga.
Jde o největší sochu vytesanou z jednoho kusu kamene, která kdy byla vytvořena. Je 73,5 m dlouhá, 19,3 m široká a 20,22 m vysoká. O jejím stáří se vedou spory. Řada egyptologů věří, že byla vytvořena starými Egypťany v 3. tisíciletí př. n. l, v době Staré říše za panování 4. dynastie, a to panovníkem Rachefem či dokonce jeho otcem Chufuem (starořecky Cheops) spolu s pyramidou.
Mimo zmíněné Velké pyramidy se ještě nachází na Gízské plošině o něco menší Rachefova pyramida ležící několik desítek metrů jihozápadně a nejmenší Menkaureova pyramida, která se opět nachází několik set metrů jihozápadně od předešlé pyramidy.
Plni zážitků jsme opustili toto jedinečné místo a přesunuli se do Káhiry, kde jsme navštívili Egyptské muzeum s mnoha tisíci starobylými exponáty, jejichž shlédnutí by trvalo několik dní. My měli na prohlídku vyčleněno pouze 1,5 hodiny, ale i tak to stálo za to.
Po návštěvě muzea už nás jenom čekala dlouhá cesta autem přes nehostinnou pouštní krajinu do Hurghady, kam jsme po 5 hodinách jízdy dorazili už za tmy. V hotelu nastalo dojemné loučení s Omarem, který nám byl celou dobu něco jako naším tátou. Rychle jsme se navečeřeli a šli řádně unavení brzy spát.
DEN SEDMÝ – HURGHADA, ODLET DO ČR
Poslední den pobytu v Hurghadě jsme si užili už jenom pár dopoledních hodin. Po snídani jsme zašli nakoupit pár suvenýrů do místního bazaru, prošli si hezky upravený resort, který by uspokojil především zájemce o all inklusive, krátce se potěšili pohledem na Rudé moře a v 11 hodin nás řidič odvezl na letiště. Odlet ve 14:00 byl naštěstí bez zpoždění, a tak jsme již okolo 9 hodiny večerní dorazili do Ústí nad Labem.
Více fotografií ze zájezdu najdete na: Karel Punčochář – seznam alb na Rajčeti (idnes.cz)
Komentáře k článku:
Máte-li k článku zajímavou doplňující informaci, připojte ji jako komentář: