Turistický magazín

TURISTIKA PRO ZDRAVÍ A POHODU

Zahraničí - svět

Autor článku:

Andreas Ochlich

Andreas Ochlich

PROFIL

NAŠE TIPY:

Pozvánky na akce v Ústeckém a Karlovarském kraji

Turistická informační centra Ústeckého kraje

AKTUALIZACE: 9.8.2025

Publikováno: 29.9.2023

Klub českých turistůTechnická památka

Rubrika: Retrospektiva / Technická památka

Region: Zahraničí - svět • Destinace: Saské Švýcarsko

SASKO - ZEMĚ NĚMECKÉ ŽELEZNIČNÍ TRADICE

Před sto lety bylo Sasko zemí s nejhustší železniční sítí - průlet téměř 185 lety saské parní železnice.

Při svých cestách po Čechách vždy v rozhovorech zaznamenávám fascinaci "starou dobrou" parní železnicí, a to zejména proto, že po ní zbylo jen málo stop. Sasko má dlouhou a trvalou tradici parní železnice a stále ji udržuje, protože má velký význam pro cestovní ruch. Proto jsou uváděny do provozu i nové úseky tratí. Tento článek je začátkem seriálu o saských parních železnicích. Postupně se podíváme na jednotlivé parní železnice a také na turistické možnosti v jejich okolí.

Pressnitztalbahn: tradiční vlak IK 54

Foto: Christian Sacher

Tradiční vlak IK 54 společnosti "Stiftung Sächsische Schmalspurbahnen" na trati Pressnitztalbahn směrem na Jöhstadt krátce před stanicí Schmalzgrube.

ŽELEZNIČNÍ HISTORIE V SASKU

Industrializace v Sasku kolem roku 1830 si vyžádala vytvoření nových dopravních prostředků pro přepravu vyráběného zboží. V Anglii byla první železnice otevřena již v roce 1830 a spojovala dvě velká města. Dne 7. dubna 1839 byla po pouhých 37 měsících výstavby uvedena do provozu první německá dálková železnice mezi Lipskem a Drážďany. Rozchod kolejí 1435 mm (což odpovídá 4 anglickým stopám a 8,5 palce) byl převzat z anglického vzoru.

POČÁTEK ÚSCHOROZCHODNÝCH ŽELEZNIC V SAKU

V následujících letech byly saské železnice rychle rozšiřovány, aby vyhovovaly rostoucím potřebám průmyslu. Téměř všechna zainteresovaná města byla napojena na železniční síť. Kolem roku 1880 vzrostl tlak na připojení okrajových obcí k železniční síti. V zájmu zajištění základní rentability byly proto v Sasku od roku 1881 budovány úzkorozchodné železnice o rozchodu 750 mm. Zde byly stavební náklady výrazně nižší a bylo možné použít menší poloměry oblouků. To znamenalo, že mohly být podporovány málo rozvinuté oblasti (Krušné hory, Lužice) a usazován průmysl.

Posilující strojírenský průmysl v Chemnitz zároveň vedl k tomu, že od roku 1848 zde firma "Sächsische Maschinenfabrik vormals Richard Hartmann" vyráběla vlastní lokomotivy pro všechny aplikace. Do roku 1929 zde bylo vyrobeno 4699 lokomotiv.

Dnes jsou úzkorozchodné železnice v Sasku v pravidelném provozu, a proto se jimi budeme zabývat především v následujícím textu.

Do roku 1920 tak bylo v Sasku vybudováno přibližně 520 km úzkorozchodných železnic na 32 tratích. Do roku 1935 bylo v Sasku vybudováno 553 km úzkorozchodných železnic a 3448 km normálně rozchodných železnic, což představovalo 13,8 % celkové sítě.
Úpadek začal na konci druhé světové války, kdy byly první tratě demontovány. Velký zlom nastal v letech 1966-1977 - v duchu doby byla opuštěna a rozebrána většina tratí, včetně tratí s turistickým potenciálem.

5 TRATÍ S PRAVIDELNÝM PROVOZEM

Dnes je v Sasku stále pět tratí, které jsou denně a pravidelně využívány. Kromě toho stále existují čtyři muzejní železnice - jejich obnova byla zahájena v roce 1988. Tyto tratě jsou obnovovány a provozovány spolky nebo zájmovými skupinami. I dnes přitahují parní, syčící a houkající monstra davy lidí - tato technologie žije v saských úzkokolejkách a je považována za součást technického umění minulosti, a to i díky dobrovolné práci mnoha lidí.

ŽELEZNIČNÍ TRATĚ V SASKU S PARNÍM PROVOZEM:

ŽITAVA - BERTSDORF - OYBIN/JONSDORF (Žitavská úzkokolejka)
Zprovozněna 15. 12. 1890, délka tratě 16 km, v provozu je po celé délce.
Trať umožňuje romantické výlety do krásného pískovcového světa Žitavských hor.

FREITAL-HAINSBERG - DIPPOLDISWALDE - KIPSDORF (Dráha Weißeritztalbahn)
Zprovozněna v letech 1882 - 1883, délka trasy 26,3 km - z toho 26,3 km v provozu. Pravidelné výlety údolím řeky Rote Weißeritz do Kipsdorfu v Krušných horách.

RADEBEUL - MORITZBURG - RADEBURG (Dráha Lössnitzgrundbahn)
Zprovozněna 16. 9. 1884, délka trasy 16,5 km - z toho 16,5 km v provozu
Pravidelné jízdy přes Lößnitzgrund kolem zámku Moritzburg do Radeburgu.

OSCHATZ - MÜGELN - GLOSSEN/KEMMLITZ (Dráha Döllnitzbahn)
Zprovozněna dne 07. 01. 1885, délka trasy 16 km - z toho 16 km v provozu
Pravidelné jízdy údolím Döllnitz do Glossenu. Zde je možné ujet cca 4 km po lehké železnici. Jezdí vlaky s motorovými nebo parními lokomotivami.

CRANZAHL - OBERWIESENTAL (Dráha Fichtelbergbahn)
Otevřena 20. 7. 1897, délka trati 17,4 km - z toho 17,4 km v provozu.
Pravidelné jízdy do Oberwiesentalu - nejvýše položeného města v Německu ve výšce 915 m. n. m.


MUZEJNÍ ŽELEZNICE S DOČASNÝM PROVOZEM:

MUSKAUSKÁ LESNÍ ŽELEZNICE
Zprovozněna 20. 7. 1897, délka trati 50 km - z toho 21,1 km v provozu
Zvláštností je rozchod 600 mm. Bývalá lesní železnice v záhybu Muskau
pro přepravu celulózy, hnědého uhlí, štěrku a hlíny. Muzejní železnice je dnes železnicí s rozchodem 600 mm a nejdelší v Německu. Jezdí po ní vlaky s motorovými nebo parními lokomotivami.

BÝVALÁ GOSSDORF - KOHLMÜHLLE - HOHNSTEIN (SASKÉ ŠVÝCARSKO)
Zprovozněna 1. 5. 1897, délka trasy 12,1 km - z toho 1,4 km v provozu.
Krásná trať údolím Sebnitz a Schwarzbach byla zrušena již v roce 1951. Na trase se nacházejí různé technické stavby - mosty a tunely. Od stanice Lohsdorf je trať od roku 1995 co nejvěrněji obnovena (zatím jen cca 1,4 km). Od roku 2020 funguje lokomotiva IVK 99 585, která je určena k rekonstrukci.

BÝVALÁ WIlKAU-HASSLAU - CARLSFELD
Zprovozněna v letech 1881 až 1897, délka trati 41,9 km - z toho 4 km v provozu. Tato trať byla první, nejstrmější a nejdelší úzkorozchodnou železnicí v Sasku. Trať s potenciálem pro rozvoj turistiky byla proti vůli místních obyvatel v letech 1967-1977 po částech uzavřena. Zcela zrušena byla v roce 1979. V roce 1991 byl v Schönheide založen Spolek muzejní železnice Schönheide (Museumsbahn Schönheide e.V.). Úsek trati je nyní využíván ze Schönheide-Mitte přes 2 stanice do Stützengrün-Neulehn.

BÝVALÁ WOLKENSTEIN - JÖHSTADT (Dráha Pressnitztalbahn)
Zprovozněna 1. 5. 1892, délka trati 24,3 km - z toho 8 km v provozu
Kvůli nedostatečné údržbě byla osobní doprava ukončena v roce 1984. V letech 1985-1989 byla trať rozebrána, ale již v roce 1988 byla založena pracovní skupina pro obnovu úzkorozchodné dráhy, dnes Interessengemeinschaft Preßnitztalbahn e. V., která se zabývá obnovou této úzkorozchodné dráhy. Do roku 2010 byl znovu zprovozněn osmikilometrový úsek z Jöhstadtu do Steinbachu.

SASKO VYUŽÍVÁ POTENCIÁL ŽELEZNIČNÍ NOSTALGIE

K dalším zajímavostem patří obnovené stanice a lokomotivní budovy na již neexistujících tratích. Reprezentativním příkladem je železniční muzeum v Rittersgrünu. Kromě toho existuje řada železničních muzeí, která zprostředkovávají zážitky železniční nostalgie na tratích se standardním rozchodem. Patří k nim například železniční muzeum Hilbersdorf v Chemnitz. Některá z těchto muzeí standardního rozchodu nabízejí také vypravení speciálních vlaků s parními lokomotivami.

KRÁTKÁ EXKURZE DO HISTORIE FRÝDLANTSKÉ DRÁHY

Do roku 1945 existovala také úzkorozchodná železnice mezi Saskem a Čechami. Dne 11. listopadu 1884 byla otevřena trať mezi Žitavou a Heřmanicemi u Frýdlantu, dále vedená do Frýdlantu. Po druhé světové válce se část území stala součástí Polska a trať byla zničena těžbou uhlí. Frýdlantská okresní dráha a byla v provozu až do 13. 1. 1976. Poté byla trať zrušena, nicméně je stále viditelná na portálu mapy.cz.

Fotografie k článku:

Pressnitztalbahn: tradiční vlak IK 54 Parní vlak v Krušných horách. Přehledná mapa úzkorozchodných železnic ve východním Sasku Obrysová mapa Krušných hor Weißeritztalbahn: Večerní vlak proti světlu Přehledová mapa Středního Saska Dvojí výstup ze stanice Bertsdorf - Zittauer Schmallspurbahn  Weißeritztalbahn: vlak ve stanici Rabenau Lößnitzgrundbahn: Tradiční parní vlak Döllnitzbahn: Smíšený vlak Fichtelbergbahn: Vlak na mostě Muskauská lesní železnice: Vlak ze směru Kromlau Stanice Lohsdorf: zvláštní parní vlak  Na cestě Krušnohorskou vyhlídkovou železnicí

K článku nejsou odkazy.


Komentáře k článku:

Máte-li k článku zajímavou doplňující informaci, připojte ji jako komentář:

Napiš, něco k článku:



Přilož podpis a odkud jsi:



Zaškrtni pouze šedá políčka (antispam):


Komentováno: 01.10.2023

Inu, tak s výjimkou Dollnitztalbahn a Pressnitztalbahn jsem absolvoval všechny a jsou neoddiskutovatelně zajímavými turistickými cíly, protože povětšinou vedou krásnou, někdy i neurbanizovanou krajinou. Mohu vřele doporučit !!! Aleš

Komentováno: 03.10.2023

Jak jsem vypozoroval na příkladu Zittauer Schmalspurbahn, provozování parní lokálky je samo o sobě dost prodělečné a výtěžek z jízdného náklady určitě neuhradí. Nicméně je to obrovská atrakce přitahující do regionu (v tomto případě Žitavské hory) množství návštěvníků, kteří nemalou měrou utrácejí za jiné služby - ubytování, gastro, atrakce... takže v celku se regionu provozování lokálky vyplatí. A v tom je ten důvtip, proč to Němci dělají. U nás jsme na to zatím nepřišli :) MZ

NAŠE TIPY:

Pozvánky na akce v Ústeckém a Karlovarském kraji

Turistická informační centra Ústeckého kraje


DALŠÍ ČLÁNKY Z REGIONU: SASKÉ ŠVÝCARSKO


PARTNEŘI TURISTICKÉHO MAGAZÍNU: