PORTUGALSKO DÍL 1.

Nejzápadnější suverénní stát kontinentální Evropy.

Portugalsko je jedním z nejstarších států v Evropě. V 15. a 16. století založilo první globální říši na světě a stalo se jednou z největších hospodářských, politických a vojenských sil planety. I to byl důvod, proč jsme letos využili nabídky cestovní kanceláře podívat se alespoň na pár dní do této zajímavé země.

Foto: Karel Punčochář

Městečko Alcobaca s cisterciáckým klášterem Panny Marie, ve kterém se nachází velkolepý kostel, největší v Portugalsku.

PROGRAM ZÁJEZDU

První den jsme odletěli ve večerních hodinách z Prahy do hlavního města Portugalska, Lisabonu, kde jsme přespali v hotelu Ibis Alfragide.

Hned druhý den jsme po brzké snídani začali naplňovat program zájezdu. Pohodlný autobus, který nás vozil po celou dobu zájezdu, bezpečně řídil usměvavý a ochotný řidič Pedro. Jako první jsme navštívili starobylé městečko Alcobaca s cisterciáckým klášterem Panny Marie, ve kterém se nachází velkolepý kostel, největší v Portugalsku. Klášter, který poskytoval přístřeší 999 mnichům, založil roku 1178 první portugalský král Alfons I. Dobyvatel po vítězství nad Maury. Při prohlídce zazněla i jedna pikantní informace, že se do udírny ve zdejším komíně vešel celý vůl. Tento klášter je spojován i se vznikem portugalského národa a váže se k němu dojemná a tragická legenda. Do dvorní dámy Inês de Castro se zamiloval korunní princ Pedro I. Měl s ní i děti, ale jeho královský otec Alfons IV. lásce nepřál a nechal ji zákeřně zabít. Když dva roky poté (1357) zemřel, čekala vrahy od Pedra strašlivá pomsta, bylo jim zaživa vyrváno srdce z těla. Naopak své milence prokázal nejvyšší pocty. Její tělo nechal exhumovat a v královském rouše posadil v katedrále v Coimbře na trůn, kde jí dvořané museli při obřadu vzdát úctu políbením ruky. Po Pedrově skonu byli oba pochováni právě v klášteře Alcobaça.

Po prohlídce jsme se přesunuli do kláštera Batalha. Slovo batalha znamená v překladu bitva. Klášteru tak i přes jeho odlišný název Klášter Panny Marie Vítězné začali lidé říkat klášter Batalha. Důvodem byl slib, který pronesl portugalský král Jan I. před velkou bitvou s lidmi z Kastilie. Pokud Portugalsko zvítězí, nechá na počest vyhrané bitvy postavit klášter zasvěcený Panně Marii. Architektura kláštera se střídá od pozdní gotiky, přes manuelinský sloh až po renesanci, protože samotný klášter byl postaven 6 významnými staviteli a jejich žáky. Dozvěděli jsme se, že tzv. manuelinský sloh vznikl vlastně díky nedodržování zásad toho, jak mají vypadat gotické stavby. Stavitelé včleňovali do gotické stavby spoustu exotických prvků a prvky lidové kultury. Díky nim jsou tyto stavby unikátní.

Jako třetí v pořadí následovala návštěva historického města Tomar, kterému vévodí na jeho vrcholu templářský hrad z 12. století, sídlo Kristových rytířů, jemuž dominuje Kristův konvent. V dějinách Portugalska i světového umění má význačnou roli a stal se také místem příprav objevitelských cest. Při prohlídce jsme se nemohli odpoutat od okna chrámu, tzv. Manuelského okna, což je vrcholné dílo portugalské gotiky zvané manuelský sloh. Pozoruhodné byly rovněž zdobené klášterní ambity.

V podvečerních hodinách jsme potom dojeli do Fátimy, kde jsme po ubytování v hotelu Santa Catarina navštívili poutní areál. Fátima je jistě nejvýznamnější poutní místo mariánského kultu. Svým významem se přibližuje slavnému španělskému Santiagu de Compostela. Před sto lety, 13. května 1917, se v dolině Cova da Iria u vísky Aljustrel třem malým pasáčkům poprvé zjevila v kmeni jednoho z korkových dubů Panna Maria, v modrobílém hábitu a v nebývalé slunečné záři. A pak ve stejný den ještě několikrát až do října toho roku. Pokaždé pro ně měla významná sdělení a žádosti. Na místě zjevení vznikla později gigantická bazilika v neoklasicistním stylu, zasvěcená Růžencové Paní. Na nádvoří před ní jsme si připadali jako nepatrná zrnka písku, údajně je dvakrát větší, než náměstí sv. Petra v Římě.

Pokračování příště…