HERKULOVY SLOUPY - HERKULESSÄULE

Skalní město u Bielatalu v Saském Švýcarsku.

Barvy podzimu opět výrazně zkrášlily šeď skal a proto jsem s radostí přivítal nabídku průvodce a kamaráda Andrease z Drážďan, že naši děčínskou skupinu Klubu českých turistů provede malebným údolím říčky Biela a ukáže nám jednu z největších atrakcí Saského Švýcarska, které se říká Herkulovy sloupy - Herkulessäule.

Herkulovy sloupy (Herkulessäule) - Saské Švýcarsko (Labské pískovce)

Foto: Karel Veselý

„Schauen Sie, da sind sie, Herkulessäule!“ říká náš průvodce Andreas a ukazuje nám jeden z divů Saského Švýcarska - Herkulovy sloupy.

Je 1. listopad a my se vydáváme z Ostrova skalnatým údolím směrem k Bielatalu, šli stále dál cestou Lattenveg a došli k Schwedenhohe a Herkulovým sloupům. Skalní město plné pískovcových věží, pseudokrasových jeskyní a báječných vyhlídek, z nichž některé nabízely pohled až k Děčínskému Sněžníku.

Turisticky nejdůležitějším místem v této lokalitě je Ottomühle (Otův mlýn), což je křižovatka značených turistických tras, z nichž jedna je krásnější, než druhá. A všude kolem bezpočet zpřístupněných přírodních zajímavostí, které mají jednoho společného jmenovatele - pískovec. A to vám řeknu, to je něco pro fotografy krajináře.

Na kole se sem cykloturista může přijet od Sněžníku buď přes Ostrov nebo přes obec Rosenthal. Kdyby údolím sjížděl stále dolů, dostane se až k pevnosti Königstein a na Labskou cyklostezku. Přes Ottomühle prochází též lesní stezka Forststeig, což je druhá nejzajímavější dálková trasa procházející Saským Švýcarskem (vedle trasy Malerweg). Tu vřele doporučuje i náš průvodce Andreas v jiném článku Turistického magazínu (viz odkaz pod článkem).

Chceme vidět hlavně Herkulovy sloupy, vlastně všechno, co s bájným Herkulem tady nějak souvisí. A tak záhy přecházíme na žlutou trasu, osvěžujeme se u Herkulova pramene a u Herkulovy hlavy vcházíme do skalní skalního městečka Herkulovy stěny (Herkuleswand) plného schodišť a žebříků. Rozhodně nic bezbariérového.

Protože jsme se vybavili čelovkami, můžeme si prohlédnout jeskyně, které vznikly řícením skalních bloků. Jedna se jmenuje, jak jinak, Herkulova jeskyně, další Ledová díra, Švédská jeskyně a tak dále. Kdybychom měli lana a jistící pomůcky, mohli bychom vyzkoušet i některou z lezeckých výzev, ale to už necháme mladším.

Náhle Andreas ukazuje prstem se slovy „Schauen Sie, da sind sie, Herkulessäule!“, a my s obdivem přistupujeme k tomuto podivuhodnému výtvoru, kde příroda úspěšně vzdoruje zemské přitažlivosti a dává lekci statikům, aby se poučili, jak se mají projektovat vysoké a štíhlé stavby, které přetrvají tisíciletí. Malý a Velký Herkulův sloup v Labských pískovcích jsou zrovna takové! Vydáváme se na vyhlídku, abychom si je mohli prohlédnout pěkně z blízka (viz fotografie).

Pak už přichází čas k návratu. Cestou okruhem na Granzplatte . Našlapali jsme celkem 16 kilometrů, což je jen malý kousek z celkové délky žluté lesní stezky, která má celkem 105 km. Něco mi říká, že při dobrém zdraví se po ní v příštím roce asi vydám.