PORTUGALSKO DÍL 2.

Porto - město slavné historie, vědy, techniky a dobrého vína.

Mezi větší města Portugalska mimo hlavního města Lisabonu patří středisko metropolitní oblasti s 1,5 milióny obyvatel - Porto, které čítá 240 000 obyvatel a je důležitým portugalským přístavem v ústí řeky Douro. Ve středním Portugalsku je významné město Coimbra se 157 000 obyvatel, sídlo nejstarší portugalské univerzity.

Foto: Karel Punčochář

Naše první kroky směřovaly od parkoviště vzhůru do areálu univerzity a cestou nás každou chvíli předešli skupinky studentů v černých pláštích.

COIMBRA

Po snídani ve Fátimě jsme se nejdříve přepravili autobusem směrem na sever do 80 kilometrů vzdáleného města Coimbra.

Že jsme dorazili do sídla nejstarší univerzity portugalsky mluvícího světa, založené roku 1290, tedy starší než ta naše, Karlova, bylo zřejmé krátce po vystoupení z autobusu. Naše první kroky směřovaly od parkoviště vzhůru do areálu univerzity a cestou nás každou chvíli předešli skupinky studentů v černých pláštích. Budova univerzity stojí na návrší ve staré části města, vysoko nad řekou Mondego. K univerzitě vede několik malých uliček, kde se nacházejí studentské koleje, četné hospůdky a bary. Hlavní nádvoří univerzity je po třech stranách obklopeno historickými budovami a zvonicí. Zvonice, jež je symbolem univerzity, je viditelná z kteréhokoliv místa ve městě. Nejznámější ze tří zvonů, zvaný cabra, neboli kozel, svolává studenty k přednáškám již od roku 1733. V areálu univerzity jsme také navštívili univerzitní kapli sv. Michala s nádhernými varhanami.

Z terasy nádvoří jsme se potom rozhlédli na dole položené město rozložené podél řeky a po prohlídce univerzity sešli okolo katedrály Sé Velha do Dolního města, kde jsme na příjemném náměstíčku počkali na náš autobus a poté se vydali na cestu do Porta.

PORTO

Jak již název napovídá, tak se jedná o přístavní město u Atlantického oceánu a díky své jedinečné poloze toto město mohlo vzkvétat. Bylo jedním z největších přístavů v době kolonizace a také zde kotvila nejedna loď směřující do Indie. A je příznačné, že se právě zde narodil Jindřich Mořeplavec, portugalský infant, podporovatel námořních objevitelských cest a obchodu.

Naše první seznámení po příjezdu do města byla projížďka historizují lodí po široké řece Douro, klikatící se kolem starobylých částí města a dotvářející tak jeho malebnost. Jako první nám padl do oka pohled na dvoupatrový most Ludvíka I. o výšce 45 m, jehož stavbu řídil Eiffelův kolega Théophile Seyrig. Horní patro v současnosti využívá linka D portského „metra“, vede jím také chodník pro pěší, po kterém jsme se později také prošli.

Po projížďce jsme se svezli lanovkou k horní části mostu, odkud jsme to neměli daleko k bývalému klášteru Serra do Pila nacházející se na vyvýšenině, odkud jsme měli výhled jako na dlani na dole ležící most Ludvíka I. a historické centrum Porta, Ribeiru. Vrátili jsme se dolů k mostu a po něm přešli do zmíněného centra, jež se roku 1996 dostalo na seznam světového dědictví UNESCO. Zde jsme se procházeli mezi nejrůznějšími kláštery, kostely a podobnými typy staveb. Právě ty nás oslovily svou tradicí a dlouhověkostí. Také jsme si nenechali ujít návštěvu dalšího výrazného skvostu Porta, jímž je budova nádraží Sao Bento z roku 1916, které je označováno jako jedno z nekrásnějších nádraží vůbec, což dokazují především malované modré kachle, tzv. azulejos, zobrazující na stěnách nejdůležitější okamžiky portugalské historie.

Z historických staveb na nás nejvíce zapůsobila katedrála Sé, původně románská stavba z 12. století, jejíž počátky výstavby se datují okolo roku 1110. Průčelí katedrály tvoří dvě čtvercové věže a dech beroucí románská rozeta. Po prohlídce interiéru jsme se na chvíli zastavili na přiléhající terase, odkud se před námi otevřel široký pohled na dole ležící uličky Ribeiry při řece Douru a celá protější část Porta, ze které jsme se ještě před chvíli dívali právě sem.

Poslední kroky potom směřovaly dolů křivolakými uličkami s nespočtem domů různých slohů k řece a po životem kypícím nábřežím Doura jsme došli k dolní části mostu a po něm na druhou stranu, kde začala naše prohlídka Porta.

Porto je známé také svým celosvětovým vývozním artiklem – portským vínem, které bylo původně vyváženo jen z tohoto města, odtud je jeho název. Sváželo se a dodnes se sváží po řece Douro, a jak jinak ukončit návštěvu než stylově s ochutnávkou slavného portského vína ve starobylé firmě Ferreira, zabývající se jeho výrobou a prodejem.
Plní zajímavých dojmů jsme se vrátili autobusem zpět do místa ubytování ve Fátimě.

Pokračování příště…