3. HISTORIE TURISTIKY V ÚSTECKÉM KRAJI

Období let 1938 až 1945

Začátkem r. 1938 bylo v obou župách 19 odborů a více jak 2,5 tisíce členů. Po záboru Sudet byly na základě nařízení z 22. října 1938 na většině našeho kraje zakázány české spolky.

Václav Krčil s turisty pod Klínovcem (1934)

Foto: archivní snímek

Archivní snímek zachycuje výpravu Klubu československých turistů z Ústí nad Labem při výpravě na Klínovec v květnu 1934. Třetí zleva je Václav Krčil, který se podílel na obnově organizované turistické činnosti v Ústí nad Labem po válce.

Změnou hranic a odtržením Slovenska na konci roku 1938 ztratil celý KČST pohraniční hory a 79 odborů s 10.179 členy. Mezi nimi také většinu odborů z našeho kraje.

Jak si po válce vedly dříve založené odbory KČST (KČT) Ústeckého kraje? V Ústí nad Labem se rychle obnovil KČST, asi po roce zase přejmenovaný na KČT, včetně župního systému. Z Příbrami byl do Ústí nad Labem přeložen turista František Procházka s pověřením zajistit majetek Gebirgsvereinu, a to chaty na Bouřňáku, Větruši, Nakléřově a 600 tisíc marek v bance.

Asi v červenci či srpnu 1945 dal do novin inzerát, kdo má zájem o turistiku, aby přišel na schůzku v kavárně Zdar na Mírovém náměstí. Přišel Václav Krčil a Jindřich Zásmucký, kteří v ústeckém KČST působili už v době před okupací. Na ustavující schůzi na Větruši, asi v listopadu, přišlo kolem 20 zájemců. Prvním předsedou byl zvolen Jindřich Zásmucký.

Členové obnoveného klubu se nejprve se scházeli v bytě u Václava Krčila a poté si pronajali noclehárnu v ulici V Jirchářích. Tam měl předseda pro veřejnost svou kancelář, kde úřadoval, přijímal přihlášky a podával informace. Ústecký odbor KČST měl brzy několik set (!!) členů, pro které vydával čtvrtletní Oběžník. Kromě rozpisu víkendových akcí uváděl zajímavosti z místopisu a historie kraje.