BEČOV NAD TEPLOU

Kde je uchováván relikviář svatého Maura?

Opět se podíváme do Karlovarského kraje, který je turisticky mimořádně pestrý a zajímavý. Jeho velkou část pokrývá zádumčivá krajina Slavkovského lesa. V hlubokém údolí, kterým protéká říčka Teplá, objevíme podivuhodné městečko Bečov nad Teplou. Na skalnatém ostrohu zde stojí podivuhodná památka, z části hrad a zčásti zámek. Právě v něm je přechovávána po korunovačních klenotech druhá nejcennější zlatnická památka v Českých zemích - relikviář svatého Maura.

Bečov nad Teplou - Slavkovský les (Karlovarský kraj)

Foto: Martin Zíka

Na náměstí v Bečově nad Teplou, které je hned před zámkem, je během sezóny několik podniků nabízejících solidní občerstvení.

Okolí Bečova má hornatý charakter. Odpradávna bylo využíváno jako naleziště cenných kovových rud. Těžil se tu hlavně cín, železo, měď a stříbro. K ochraně nalezišť bylo zapotřebí i pevných hradů, což byl i případ Bečova, kde byla též mýtní a celní stanice na obchodní stezce. K hradu byl později přistavěn zámek, kde se odehrál slavný příběh pátrání po cenné památce - relikviáři svatého Maura ze 13. století. Právě kvůli relikviáři je v hlubokými lesy obklopený Bečov hojně navštěvovanou lokalitou, kam přijíždějí zvídaví návštěvníci z celého světa. Většinou si ale jen prohlédnou zámek s relikviářem a zase frčí pryč. Správný turista se ale rád porozhlédne i po dalších zajímavostech v okolí Bečova.

ZÁMEK A HRAD V BEČOVĚ

Zámek i hrad Petschau (nyní Bečov) patří mezi příkladně udržované památky. Hrad na skalnatém ostrohu nad říčkou Teplou postavili v první polovině 14. století páni z Oseka a Rýzmburku. Později toto sídlo vystřídalo řadu majitelů, posledními byla belgická šlechtická rodina Beaufort-Spontin. Alfred Beaufort-Spontin roku 1838 zakoupil od církve slavný relikviář svatého Maura, který byl umístěn v kapli na zámku v Bečově. Zasloužil se také o zvelebení tohoto sídla, jak jej můžeme vidět dnes. Relikviář byl na konci války na zámku ukryt a po jeho objevení a nákladné restauraci se stal jednou z nejcennějších zlatnických památek na území ČR. Po druhé světové válce byl zámek využíván jako škola. Od roku 1969 se o celý hradní a zámecký areál stará památkový ústav. Po rekonstrukci byl v roce 1996 barokní zámek zpřístupněn veřejnosti.

BEČOVSKÁ BOTANICKÁ ZAHRADA

Významným počinem je obnovení botanické zahrady nacházející se v lokalitě kolem Korunního rybníka (hned vedle říčky Teplá). Zahrada vznikla na počátku 20. století a byla dílem významného zahradníka Jana Koditka, kterého podporovalo bečovské panstvo. Zahradník Koditek po celou dobu svého života formoval skalnatou stráň a nivu říčky Teplé ve velkolepě pojaté alpinum a sbírkový park. Rozvětvená síť cestiček byla lemována ucelenými kolekcemi rostlin z různých světadílů. Po válce však neudržovaná botanická zahrada postupně zanikala. Nyní opět dochází k obnově areálu, hlavně díky nadšencům, kteří zde brigádničí. Funguje zde ekocentrum, kde probíhají vzdělávací přírodovědné programy pro školy a veřejnost. Zahrada plní též funkci rekreačního areálu s letními tábory pro děti. U rybníka funguje bistro a půjčovna lodiček, odvážnější zájemci mohou vyzkoušet lezení po jištěných feratách.

MUZEA V BEČOVĚ

Protože je městská památková zóna Bečov nad Teplou spolu se zámkem a hradem turistickou lokalitou evropského významu, snaží se místní obyvatelé čilý cestovní ruch využít a rozšířit svou nabídku pro návštěvníky. Kromě příjemných restaurací na náměstí najdeme v centru Bečova tři neobvyklá muzea. Je to Rodinné muzeum žehlení a praní, Muzeum historických motocyklů a Kovářské muzeum v jehož okolí jsou vystaveny zajímavé umělecké kovářské exponáty. Všechna muzea jsou přístupná po telefonické objednávce s provozovateli.

TURISTICKÉ TRASY V OKOLÍ BEČOVA

Je překvapující, že Bečov nad Teplou nepatří mezi významné regionální křižovatky značených turistických tras. Prochází tudy jen jedna zelená trasa, ale potenciál pro další rozvoj turistické infrastruktury tady určitě je. Kolem Bečova byla vyznačena místní tzv. Panoramatická stezka, která z části prochází pastvinami a její značení je sporadické, takže její průchod není konfortní (ale alespoň něco). Z několika míst jsou pěkné výhledy do údolí. Raritkou je kilometrová naučná stezka Šibeniční vrch s osmi panely o hrdelním právu končící přímo na popravišti.

Lépe jsou na tom cykloturisté, kteří se do Bečova mohou dostat po několika cyklotrasách z různých směrů a prochází tudy i mezinárodní cyklotrasa Euregio Egrensis (vede celým Karlovarským krajem od bavorského Griesbachu u Tachova do saského Johanngeorgenstadtu u Potůčků). Přímo na zámku v Bečově je dobíjecí stanice pro elektrokola.

Lesy v okolí Bečova nad Teplou jsou nádherné. Jakoby by stvořené pro únik z přetechnizované civilizace. Proto by bylo skvělým počinem vyznačení nové turistické trasy z Bečova k rozhledně na Krásenském vrchu jakož i trasy směřující ke klášteru Teplá.

Fotografie k článku:

Kolem bečovského hradu je vybudována pěkná historická naučná stezka.

Panoramatická stezka kolem Bečova nad Teplou.

Dostupnost po značených trasách:

Bečovem nad Teplou prochází jediná turistická trasa od Chloumeckého kopce do obce Prameny.

Naučná stezka Šibeniční vrch vede z náměstí v Bečově na bývalé popraviště. Její náplní je „hrdelní právo“.

Kolem bečovského údolí vede místně značená okružní tzv. Panoramatická stezka (značení není kvalitní a proto je dobré se vybavit mobilní navigací).

Cyklotrasa 2019 vede z Bečova do Březové u Sokolova (kolem rozhledny Krudum).

Po cyklotrase 2232 se z Bečova dostanete do Toužimi.

Údolím říčky Teplá vede z Karlových Varů do Bečova dálková mezinárodní cyklotrasa Euregio Egrensis. V areálu zámku je dobíjecí stanice pro elektrokola.

Pozn.: O značené trasy v Ústeckém kraji pečují dobrovolní značkaři Klubu českých turistů.