135 LET ZALOŽENÍ KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ V ÚSTÍ NAD LABEM

ZAČÁTKY TO VŮBEC NEBYLY LEHKÉ

V neděli 20. dubna 1890 se v Ústí nad Labem sešlo 25 pánů, aby si zvolili na ustavující valné hromadě osmičlenný výbor nově vzniklého odboru Klubu českých turistů, teprve šestého v Českém království. Co všechno prožili během prvních let zahaluje mlha. Teprve až za dvacet let…

Bývalý hotel Goldenes Schiff v dnešní Hrnčířské ulici.

Foto: Archiv autora

Jedno z možných míst, kde se sešli zakládající členové nového odboru Klubu českých turistů v Ústí nad Labem - bývalý hotel Goldenes Schiff v dnešní Hrnčířské ulici, kde byla zřízena první studentská noclehárna.

Zajímavým svědectvím o začátcích organizované české turistiky v Ústí nad Labem je výňatek z Časopisu turistů z roku 1912, vydávaný Klubem českých turistů:

Na valné hromadě, která se konala dne 20. ledna 1912 promluvil po proslovu předsedově pan vrchní kontrolor Thanabauer vřelou řeč a pravil: „Konám milou povinnost, již pověřil mne výbor našeho odboru Klubu čes. turistů a vítám Vás vřele, Vás, již přišli jste oslavit prvních 20 let našeho spolku. Svěřte se mi laskavě na chvíli a povedu Vás cestou, po níž odbor náš 20 let kráčel.

V severočeském ráji usadili jsme se, ale nejsme zde pány, gruntovníky, sotva jen nájemníky. Smíme sice po ráji tom se rozhlížet, jeho vůni dýchat, ale ovoce jeho trhat a jist a sklidit, toho nesmíme. V nepřátelské půdě vyrostla odnož naše a dle toho bylo se zařídit. Pohnutka ku založení odboru našeho, jednoho z nejstarších vůbec, nebyla jen čistě turistická, ale zde spolupůsobil popud národního citu.

Hned prvního roku svého byl odbor nejčetnějším odborem venkovským. Přes časté odchody členů z Ústí a spojené s tím často vystoupení z odboru stoupal počet členstva, takže čítal roku 1894: 42, 1895: 50 a 1896 dokonce 70 členů. Uvážíme-li, že turisté převážně jen z úředníků se rekrutují, diviti se musíme velikému tomu počtu. Však nepřirozenost toho brzy vyšla najevo, když pruským bojkotem r. 1897 celá řada členů z Ústí odešla, jiní pak ze strachu ze spolku vystupovali, takže počet až na 33 poklesl. V této výši drží se celkem až podnes. Porovnáme-li zdejší menšinu českou s městy úplně českými a pak obapolný počet turistů, uznati musíme, že odbor náš je velice silný. Ovšem třeba k tomu doložiti, že mnozí z Ústí odešlí členové zůstávají v novém působišti svém nám věrni. Tento zvláštní a zajisté výjimečný zjev vysvětluje se láskou, jakou mají k odboru, a svědčí zároveň o vyspělém citu národním. Porovnáme-li pak výkonnou činnost turistickou, můžeme hrdě říci, že nejsme a nikdy nebyli jsme posledními. Ba jsou doby, kdy za vzor jiným bráti býti můžeme.

Pokud vychování obecenstva pro turistiku a s tím spojené zřizování cest a vyhlídek se týče, nemohli jsme přirozeně praničeho činiti. Ale starali jsme se dosti pilně, aby nejen obec naše, ale celá zorganizovaná menšina česká občas přednáškami z oboru turistiky a lidopisu byla poučována. Třeba tu uvést přednášku Vrázovu, Pasovského, Mattušovu, dále různé přednášky s obrazy promítanými. Velice záhy staral se odbor náš o studentské noclehárny. První zřízena 1897 v hotelu „Goldenes Schiff“ a třeba připomenouti, že návštěvníci úplně a v každém ohledu tam spokojeni byli. Následujícího roku přestěhovali jsme se do hotelu „Stein“. Odbor náš stýkal se s jinými spolky a intensivní přátelství vázalo ho vždy k Čes. besedě v Ústí n. L. Od roku 1893 používal vždycky její místnosti a často s ní podnikal výlety. Mnohého bude zajímati, kde se odbor scházíval za dřívějších dob. První schůze byly v restauraci na stát. nádraží, pak ve „Schwane“, „Hohes Haus“, opětně na st. nádraží, s Čes. besedou pak společně u Thomase, v „Tschochauer Bierhalle“, konečně v hotelu „Stein“.
S nejbližšími odbory časem velice čilé styky jsme měli a s nimi výlety společně jsme pořádali. Vedle vlastních prací turistických staral se odbor náš i o ušlechtilou zábavu, pořádaje koncerty a plesy. Vlastenecké povinnosti své zadost činíval podporuje Matiční školu březnickou.

Z personalií uvedl bych, že prvním starostou byl p. Karas, pak p. Nýdrle a po něm od r. 1897 p. Karel Dlouhý.

Odbor náš svou polohou je důležitým článkem národního našeho řetězu. On jest tmelem, jenž pomáhá zcelovati síly národní a má stále tolik síly životní, že znova vábí k sobě osudem do Ústí zaváté krajany.“