ROZHLEDNA NA LUŽI JEŠTĚ JEDNOU

pohledem osamělého poutníka

Výstup na Luž méně frekventovanou a sporadicky využívanou trasou aneb ve stopách jejího budovatele Alwina Seilera, jak hlásá na trase umístěná pamětní tabulka

Foto: Aleš Háva

Rozhledna na Luži

Několikrát po lockdownu jsem si ověřil v praxi, jak jsem na tom aktuálně s fyzickou kondicí. Takže jsem začal pozvolna - Kalvárie a tři kříže, Radejčín a Doerrelova vyhlídka, Rytina a výstup na Varhošť, abych si zopakoval Luž. A protože se oprávněně domnívám, že všechny možnosti výstupu jsem již v minulosti absolvoval, zvolil jsem výstup přes Seilerstiege.

Z Varnsdorfu to znamená vlakem do Grossschonau, pak po rovině přes sídliště a TRIXI park do Waltersdorfu. U kiosku jsem nastoupil na "žlutou", nedbaje výstražné cedule určené pro turisty německé "schwer begehbar". Cesta vede lesem, turisty je zjevně sporadicky využívána, úsek Seilerstiege je cca 60 metrů dlouhý a je tvořen přírodními stupni. Nezdála se mi až tak náročná, další výstup po německé straně je podstatně náročnější na fyzickou kondici. Takže jsem i v požehnaném věku dal to převýšení necelých 500 metrů, abych se konečně pokochal zbrusu novou rozhlednou a výhledem na vše strany.

Chtěl jsem se vrátit po modré (Oberlausitzer Bergweg), ale po zkušenostech z předchozího cyklistického výletu, kdy turistické a cykloturistické trasy pod Bouřným, u Kaufmannova buku a dále jsou dokonale zdevastovány intensivní těžbou kalamitního dřeva, a tudíž schůdné jen s maximální obezřetností, zvolil jsem návrat obligátní cestou přes Waltersdorf a Herrenwalde. Ostatně se ten výlet uskutečnil těsně před současnou vlnou panujících tropických veder.