DALEKÁ CESTA NA ZÁPAD - DO PETROHRADU

ANEB PODBOŘANSKEM NA JEDNU Z NAŠICH NEJKRÁSNĚJŠÍCH ROZHLEDEN

Kdybyste se chtěli podívat na rozhlednu a další zajímavá místa Podbořanska, musíte absolvovat cestu vlakem, např. z Ústí nad Labem do Blatna, dlouhou 2 hodiny 46 minut. Blatno je totiž až na samém konci Ústeckého kraje. Po pár kilometrech je už následující železniční stanice v Pastuchovicích v Plzeňském kraji. Dlužno dodat, že je to krajina nádherná, pestrá, lákavá a zatím turisty téměř neobjevená, která rozhodně stojí za návštěvu.

Barokní kostel sv. Michaela Archanděla v Blatně u Jesenice.

Foto: Karel Punčochář

Blatno u Jesenice - barokní kostel sv. Michaela Archanděla s hranolovou věží v západním průčelí, rozsáhle upravovaný r. 1735.

Pojďme se tedy alespoň zatím virtuálně projít po jedné zajímavé trase. Výchozím místem bude již zmiňované Blatno u Jesenice.
Od pěkně upraveného nádražíčka nás provede červená značka nejdříve po obci, kde na návsi, obehnaný hřbitovní zdí, stojí barokní jednolodní kostel sv. Michaela Archanděla s hranolovou věží v západním průčelí, rozsáhle upravovaný r. 1735.

K BLATNU SE VÁŽE JEDNA HISTORICKÁ ZAJÍMAVOST

Dne 25. dubna 1680 se u obce střetlo císařské vojsko se vzbouřenými nevolníky z okolních panství. Povstalci byli poraženi a 50 z nich na bojišti padlo, zatímco císařští neztratili ani jednoho muže.

Pár metrů za obcí stojí při cestě socha svatého Jana Nepomuckého pocházející patrně z roku 1749. Po pravé straně se táhne dlouhý rybník Blatno, nad kterým se tyčí Mlýnský vrch, místo, kde došlo ke zmiňované ozbrojené srážce. Posléze mineme archeologické naleziště Nouze, skrývající nález etruské bronzové mísy zvané teglia. Jednalo se o ojedinělý nález mimo území Itálie. Další obcí na trase je obec Stebno se zajímavým, původně gotickým kostelem svatého Jana Křtitele, prvně zmiňovaným roku 1359. V roce byl 1650 zničen požárem a poté obnoven v barokním slohu roku 1656.

CO ŘÍKÁ POVĚST

Nad vsí Stebno ční do výše 407 metrů rozsáhlý skalní útvar Baba, kde údajně stál hrad bájného knížete Kroka.

NA HRAD PETRŠPURK A PETROHRAD

Opouštíme Stebno a stále po červené a také po Naučné stezce Jesenicko dojdeme k Přírodní památce Háj Petra Bezruče s rozsáhlým porostem staletých stromů na balvanitém žulovém podkladě. Na okraji chráněného území stojí 22 m vysoký památný strom, dub letní, jehož obvod kmene je 918 cm a stáří se odhaduje na 900 let. Stezka pokračuje na vrch Všech svatých, místo, kde stojí za to se déle zdržet. Na vrcholu se zachovaly nepatrné zbytky hradu Petršpurk, postaveného kolem r. 1360 Petrem z Janovic. V roce 1650 založil Heřman Černín v troskách hradu kapli ve tvaru rotundy, zasvěcenou Všem svatým. Dílem Černínů je i stylová vyhlídka v podobě umělé zříceniny s vysokými okny a schodištěm, umístěná v nejvyšším bodě hradního areálu, ze které obhlédneme za pěkného počasí část Jesenicka, Malměřický les, Doupovské hory a Krušné hory. Ačkoliv působí jako autentická součást trosek, pochází až ze čtyřicátých let devatenáctého století, kdy ji dal hrabě Evžen Černín vybudovat k potěše návštěvníků.

VYHLÍDKA JAKO BÁSEŇ

„Opojení blahem pohlížíme do modravé dáli. Výhled, který se odtud otvírá před očima pozorovatele, je nádherný a velkolepý“, napsal ve čtyřicátých letech 19. století po návštěvě trosek hradu Petrohrad romantický poutník dějinami českých hradů Franz Alexander Heber. Úchvatná vyhlídka opakovaně přivábila na Petrohrad i básníka Jaroslava Vrchlického.

Po Naučné stezce Cesta českých svatých sestoupíme dolů do obce Petrohrad.

POUTNÍČE ZPOMAL A ROZJÍMEJ

Cesta českých svatých vznikla z podnětu místního občana pana Petra Kunce, který za pomoci obce Petrohrad a zdejší Psychiatrické léčebny svůj nápad dokončil. Vytvořil plastiky českých světců a ty byly postupně osazeny na kameny lemující cestu. Z nich nikdo za svého života netušil, že se později stane svatým. Každý z nich žil tak, aby jeho život byl přínosný pro druhé.

V západní části obce se nachází trojkřídlý, původně renesanční zámek, postavený kolem r. 1560 Jaroslavem Libštejnským z Kolovrat. Za Heřmana Černína byl v l. 1697-1703 přestavěn podle návrhu G. B. Alliprandiho. Další úpravy v klasicistním duchu provedl St. Dieudonné v l. 1747-1752. Po požáru r. 1915 získal zámek dnešní podobu. V současnosti je využíván jako zdravotnické zařízení (psychiatrická léčebna). Anglický park v okolí zámku založil, podobně jako v Krásném Dvoře, koncem 18. stol. černínský zahradník R. Födisch. Na prostranství před zámkem stojí na bohatě zdobeném soklu socha sv. Wolfganga z r. 1900.

Jsme na konci Petrohradu, opouštíme červenou značku, a naše další kroky budou směřovat vzhůru po silničce k rozcestí Chotěšov se zelenou značkou, kde odbočíme vlevo až dojdeme po 1,5 km k dalšímu rozcestí Vlčí hora. Odtud na vrchol Vlčí hory se zajímavě členěným skalním útvarem dojdeme po 300 m. Odbočka ještě pokračuje dál asi 200 m k výhledu Nad Šprymberkem, ze kterého ovšem pro vzrostlé stromy neuvidíte nic. Jinak, co je to ten Šprymberk. Jedná se o hrad na severozápadním výběžku Vlčího kopce nad potokem u osady Bílenec doložený r. 1381. Jako pustý byl uváděn již r. 1463. Dochovány byly pouze terénní relikty a nepatrné stopy zdiva. Po návratu na rozcestí nás čeká dlouhý závěrečný úsek lesy Kněžského háje až na okraj města Kryry, kde se zelená turistická trasa setká s NS Křížová cesta Kryry.

KŘÍŽOVÁ CESTA

Křížová cesta Sedm zastavení bolesti Panny Marie v Kryrech se datuje od 14. září 1764 a její zastavení tvořily oltáříky vytesané z místního červeného pískovce. Původní pískovcová zastavení však dlouho chátrala, a nakonec zůstala rozvalená a zarostlá podél cesty až do roku 2014, kdy město původní křížovou cestu obnovilo, zbytky původních zastavení očistilo a doplnilo o nová, skromnější zastavení v podobě dřevěného kříže. Křížová cesta se tak dočkala obnovy přesně po 250 letech od svého vzniku.
Křížová cesta nás od rozcestí se zelenou značkou dovede serpentinou přímo na vrchol kopce Na Výhledech se Schillerovou rozhlednou. Název místa je jako stvořený pro rozhlednu, a to nejen tak ledasjakou.

SCHILLEROVA ROZHLEDNA

Cihlová rozhledna byla postavena v letech 1905-06 na místě, kde dříve stával hrad Kozihrady, u příležitosti stého výročí úmrtí německého básníka Friedricha Schillera. Po něm také dostala rozhledna své jméno. V současnosti můžeme navštívit vyhlídkovou plošinu ve výšce 22 metrů. Je ve tvaru písmene U a poskytne výhled na Doupovské a Krušné hory nebo na České středohoří.

Od rozhledny sestoupíme dolů k baroknímu kostelu Narození Panny Marie s věží v západním průčelí, který byl postaven r. 1722 na místě staršího gotického kostela, kde se opět potkáme se zelenou značkou. Ta nás provede okolo novogotického povodňového památníku u mostu přes říčku Blšanku na náměstí pojmenovaném po již neexistující Československé armádě. Povodeň v r. 1872 zničila v obci mnoho domů a zahynula při ní řada lidí. K prudkosti povodně přispělo protržení hrází několika rybníků. Město samo o sobě toho nemá moc co k prohlížení a k občerstvení slouží pouze jedno zařízení, spíše nálevna bez stravování. Na nádraží, kde výlet ukončíme, to je ulicemi Hlavní, 5. května a Železniční necelý jeden kilometr a v cíli budeme mít v nohách téměř 24 km.

Více fotografií z výletu najdete na:
https://takjo.rajce.idnes.cz/Z_Blatna_u_Jesenice_pres_Petrohrad_na_Schillerovu_rozhlednu_v_Kryrech_-_6._dubna_2019