HRAD BUDYNĚ NAD OHŘÍ

Vodní hrad přestavěný na zámek

Založil Přemysl Otakar II

První zmínka r. 1173

Kulturní památka

Veřejně přístupný v otvíracích hodinách

V prostorách hradu Jandovo muzeum

Na trase cyklotrasy Ohře č. 6

HRAD BUDYNĚ NAD OHŘÍ

Vodní hrad přestavěný na zámek • Založil Přemysl Otakar II • První zmínka r. 1173 • Kulturní památka • Veřejně přístupný v otvíracích hodinách • V prostorách hradu Jandovo muzeum • Na trase cyklotrasy Ohře č. 6

NAŠE TIPY:

Pozvánky na akce v Ústeckém a Karlovarském kraji

Na pravčickou bránu zdarma pro členy KČT

Turistická informační centra Ústeckého kraje

AKTUALIZACE: 25.8.2024

Publikováno: 28.8.2021

Rubrika: Hrad - zřícenina

Region: Roudnicko • Destinace: Dolní Poohří

JAK NA BUDYNI VYRÁBĚLI ZLATO

Pojďme se podívat do dávných časů na hrad Budyně nad Ohří, kde se alchymisté transmutací kovů pokoušeli vyrobit zlato.

Na rozhraní severních a středních Čech, v oblasti zvané Dolní Poohří při silnici z Litoměřic do Slaného, najdeme v městě Budyně nad Ohří zajímavý vodní hrad. I když… vodní… pokud zrovna neprší, dnes už vodu nikde kolem neuvidíme.

Hrad Budyně - národní cyklotrasa č. 6 (cyklotrasa Ohře)

Foto: Jan Pásler

Hrad Budyně stojí ve východní části města Budyně nad Ohří. Kolem prochází národní cyklotrasa č. 6 (Ohře) a začíná zde Zlatá stezka zemí Hradů. V přízemí a sklepení hradu jsou expozice Jandova muzea představující pestrou historii Budyňska od pravěku do roku 1848. Část expozice je věnována alchymii. Otevřeno bývá v letní sezóně.

TROCHA HISTORIE (O HRADU BUDYNĚ) NIKOHO NEZABIJE

Opevněná tvrz stávala v Budyni již ve 13. století. Bažiny při břehu Ohře byly její přirozenou ochranou, další ochranu zajistily zbudované vodní příkopy. V 15. stol. zde Jan Zajíc z Házmburku vystavěl pozdně gotický hrad, ve druhé polovině 16. stol. přestavěný na renesanční zámek. Původně čtyřkřídlá stavba utrpěla během sedmileté války za držení Dietrichsteinů. V roce 1759 přitáhlo k Budyni pruské vojsko a požadovalo vysoké výpalné. To si nemohlo dovolit ani město, ani Dietrichsteinové, kteří v té době měli své hlavní sídlo v nedalekých Libochovicích. Prusové tehdy město i zámek vydrancovali.

TO, CO Z HRADU BUDYNĚ ZBYLO...

Město se z toho vzpamatovávalo velmi dlouho, zámek se docela nevzpamatoval nikdy. Další velkou škodu utrpěl výbuchem prachovny ve věži, takže roku 1823 muselo být jižní a východní křídlo zbořeno. A přívod vody do vodních příkopů byl v té době již také zastavený. V současné době zde mimo jiné našla své prostory výstavní síň, muzeum vzniklé ze sbírek řídícího učitele Václava Jandy a samozřejmě expozice, vztahující se k dějinám hradu. Ale to se musíme vrátit o pár století zpátky…

JAK NA HRADĚ BUDYNI VYRÁBĚLI ZLATO

Co je asi pravda a co jen pověst? Psal se rok patnáct set a něco. Tehdejší majitel budyňského hradu, pan Jan Zajíc z Házmburku, zde zřídil alchymistickou dílnu. Ta časem získala dobré jméno po všech českých zemích. Působil tu i jeden z nejvýznamnějších českých alchymistů, Mistr Bavor mladší Rodovský z Hustiřan. Jeho schopností si údajně cenil i největší mecenáš alchymistů, sám císař Rudolf II. Pověst praví, že se pomocí tajných postupů a vzorců Bavorovi skutečně podařilo vyrobit zlato. Pan Zajíc nechal z vyrobeného zlata odlít několik soch, které dal schovat v hlubokém podzemí poblíž hradu.

POVĚST O POKLADU NA BUDYNI

Poslední, zlatou sochu alchymisty Kvasničky, nechal umístit tak, aby svým pohledem střežila místo, kde jsou ostatní sochy zakopány. Kdo v běhu staletí vyměnil zlatého Kvasničku za pískovcového se dnes už nedozvíme. A kde jsou zakopané zlaté sochy? To se také nedozvíme. Během několika přestaveb zámku byla Kvasničkova socha často přemísťována. Místo, kam se z nároží věže dívá dnes, je již několikátým, kam svůj kamenný, dříve snad zlatý, pohled upíral. Jak to tedy vlastně bylo? Kdo ví? Jisté je, že Jan Zajíc z Házmburku zemřel roku 1610 jako zchudlý šlechtic…

VODNÍ HRAD BUDYNĚ NAD OHŘÍ VÍTÁ TURISTY

Není náhodou, že právě v Budyni začíná (nebo končí) důležitá červená trasa zvaná „Zlatá stezka Zemí hradů“ procházející nejzajímavější historické památky Dolního Poohří a Českého středohoří. Po ní i k vodnímu hradu přicházejí zvídaví turisté seznámit se s touto pamětihodností. Prohlídky hradu jsou možné od května do konce září denně mimo pondělí v čase 9.00 – 17.00 hod., v dubnu a říjnu o víkendech a svátcích od 10.00 do 16.00 hodin. Kromě toho lze navštívit nádvoří hradu Budyně denně v zimě od 8.00 do 18.00 hod., v létě do 19.00 hod. (Stav v r. 2021)

NÁRODNÍ CYKLOTRASA OHŘE (č. 6)

Kolem hradu Budyně nad Ohří vede jedna z nejdůležitějších českých cyklotras, která začíná již u Chebu v Karlovarském kraji a sleduje tok řeky Ohře až k jejímu soutoku s Labem u Litoměřic. Po ní k hradu přijíždějí zvídaví cykloturisté, aby buď jen nakoukli, a nebo aby se zúčastnili některé z pěkných kulturních akcí, které se v areálu hradu v letní sezóně konají.

Doprava: Přes Budyni jezdí víkendová železniční linka z Roudnice do Libochovic v hlavní turistické sezoně (Podřipský motoráček), jinak je zde železniční doprava zastavená. Autobusy nás sem dovezou z Roudnice nad Labem nebo z Litoměřic přes Terezín a Bohušovice nad Ohří.

Nuže zavítejte na hrad Budyně nad Ohří a třeba se zrovna vám podaří odhalit zmíněný zlatý poklad. A když ne, můžete alespoň vyzkoušet novou zelenou turistickou trasu, která vede z Budyně přes Vrbku, Martiněves, Mšené - lázně a Brníkov do Kostelce nad Ohří. Vyznačil ji pro vás Klub českých turistů.

Fotografie k článku:

Bývalý vodní příkop u hradu Budyně nad Ohří

Opevnění hradu Budyně nad Ohří (Dolní Poohří)

Alchymistická dílna na hradě Budyně nad Ohří

Strážce pokladu Kvasnička na vodním hradu Budyně

Dostupnost po značených trasách:

Budyní prochází červená turistická trasa v tomto úseku z Doksan do Libochovic, která dále pokračuje přes hrad Hazmburk až do Ústí nad Labem.

U hradu Budyně nad Ohří začíná Zlatá stezka zemí hradů, která propojuje většinu středověkých panských sídel v oblasti Doního Poohří a Českého středohoří.