Autor článku:

Martin Zíka

PROFIL

O ČEM PÍŠE:

NAŠE TIPY:

AKTUALIZACE: 18.6.2024

Publikováno: 23.04.2019

Rubrika: Hrad - zřícenina

Region: Šluknovsko • Destinace: Lužické hory

HRAD TOLŠTEJN - STRÁŽCE LUŽICKÝCH HOR

Zřícenina hradu u Jiřetína pod Jedlovou je znovu v obležení, tentokráte turistickém.

Nejvýchodnější částí dnešního Ústeckého kraje odedávna procházela přes Lužické hory významná obchodní stezka střežená mohutným hradem na Kavčí skále. Od ní je odvozen název tohoto panského sídla - Tolštejn (Dohlenstein). Hrad byl postaven na začátku 14. století Vartenberky, aby z něj posádka mohla dohlížet na rozlehlé Tolštejnské panství, případně vyrážet k nezbednostem. Později měl hrad za úkol zajistit bezpečnost rozvíjející se těžby stříbrných rud v okolí.

Foto: Martin Zíka

Na vrcholu Kavčí skály, která kdysi stála uprostřed hradu Tolštějna, je vybudována turistická vyhlídka. Je z ní vidět krásně celé údolí kolem Jiřetína a okolní vrcholky Lužických hor.

Život na Tolštejně zůstává i přes různé historické peripetie čilý do dnešní doby. Jeho mohutné zdi však již neobléhají vojska ale turisté. Za pěkných víkendových dnů jich sem denně přicházejí stovky. Návštěvníci nasávají historickou atmosféru vyzařující ze zbytků hradeb. Lákavá je atraktivní vyhlídka do Lužických hor a Žitavska, zejména když je zpestřena občerstvením ve výletní restauraci. V době letních prázdnin se tu občasně nabízí i zajímavý kulturní zážitek.

OHLÉDNUTÍ DO MINULOSTI TOLŠTEJNA
Hrad Tolštejn stojí na skále čnějící na strategickém místě nad hlubokým údolím Lesenského potoka. Ta skýtala lidem útočiště již od pradávna. Bylo jen otázkou času, kdy zde majitelé panství vybudují odolnou pevnost. Stalo se tak v dobách temného středověku za Vartenberků. První písemná zmínka o hradu z roku 1337 hovoří o tom, že hrad Tolštejn byl dobyt vojsky lužického Šestiměstí, protože jeho purkrabí loupil a škodil. Hrad byl později obnoven a rozšířen. Jak šla doba, střídal majitele. Jedni pečovali o rozkvět svého panství, jiní zase rabovali v okolí a přepadávali kupce. Na Tolštejně se postupně vystřídali Vartenberkové, Berkové, Šlejnicové... Ze všech tolštejnských pánů zmíním dva.

ALBRECHT BERKA Z DUBÉ
Na samém počátku patnáctého století hrad Tolštejn koupil Hynek Berka z Dubé, předák mocného severočeského šlechtického rodu. Po jeho smrti hrad převzal jeho syn Jan, který byl sice přímluvcem mistra Jana Husa, ale protože byl ze všech stran obklíčen katolíky, musel se ohnout a na svém panství jmenovat katolické faráře. V době husitských válek se Jan k husitům opět připojit a díky tomu zůstal Tolštejn ušetřen, na rozdíl od Lužických měst, která husitská vojska s oblibou plundrovala. Po smrti bezdětného Jana převzali hrad jeho bratři, kteří byli trnem v oku Lužičanům a Sasům. Ti nesli těžce, že hrad střežící nejdůležitější obchodní stezku přes Lužické hory do Čech nemají ve své moci. Snažili se neúspěšně hrad obsadit nebo koupit, aby jej mohli zničit. Po letech bojů zůstal pánem hradu rytíř Albrecht Berka, který kromě Tolštejna vlastnil i Vildštejn (od něhož lze možná odvozovat jméno loupežníka Vildy - maskota Tolštejnského panství). Albrecht to na hranici mezi husitskými Čechami a katolickým Saskem neměl jednoduché. Čile vyjednával jednou s těmi, pak zase s druhými. Vyměnil Vildštejn za Šluknovské panství, aby svou lokální moc upevnil. Později se Albrecht dostal do sporu s českým králem Jiřím z Poděbrad, protože se připojil k Sasům. Kvůli tomu byl Tolštejn roku 1463 dobyt a obsazen Lužičany (tehdy členy Poděbradské jednoty). Albrecht stačil prchnout a uchýlil se do rebelské Vratislavi, kde začal pletichařit s katolíky. Ti se jej snažili využít jako ukázkový příklad mučedníka pro víru. To krále Jiřího naštvalo ještě víc a proto byl hrad Tolštejn i se Šluknovským panstvím zkonfiskován. Hrad se tak dostal zpátky do rukou Vartenberků. Dodnes se vedou spory o to, zda Albrecht Berka z Dubé byl padouch nebo hrdina, nicméně faktem zůstává, že je to právě on (v kůži Jirky Suchardy), kdo tradičně v půli srpna každoročně pasuje nové rytíře Tolštejnského panství u příležitosti konání Tolštejnských slavností v Jiřetíně pod Jedlovou.

JIŘÍK ZE ŠLEJNIC
Jiný pán na Tolštejně jménem Jiřík ze Šlejnic je podáván v podstatně lepším světle. Do rukou jeho děda Hugolta ze Šlejnic, který stranil českému králi, se hrad dostal prodejem roku 1485. Též Jiříkův otec Jindřich se ukázal jako dobrý hospodář. Dbal na rozkvět panství, přikupoval vesnice a statky. V jeho době prospektoři objevili v místě geologického zlomu, kterému se dnes říká „Lužická porucha“, perspektivní rudné žíly. Roku 1509 proto udělil král Vladislav II. Jagellonský Jindřichovi ze Šlejnic dvacetileté právo na těžbu kovů (zejména stříbra) v tolštejnském panství. Jindřich měl pět synů, z nichž na Tolštejně se usadil Jiřík. Pro rozvoj těžby bylo třeba nových pracovních sil a řemesel souvisejících s dolováním. Z toho důvodu Jiřík roku 1539 založil hornickou obec Jürgenthal (později Sankt Georgenthal), dnešní Jiřetín pod Jedlovou, která se stala střediskem řemesla a obchodu na tolštejnském panství. Jürgenthal obdržel od samého začátku městská práva a jeho obyvatelé měli neslýchané výhody. Měli právo vařit pivo, péci chléb, porážet dobytek, provozovat svobodně obchod i řemesla. Měli právo volit městskou radu a Purkmistra. Dokonce byli osvobozeni od dluhů, které nechali mimo země Koruny České. To se ví, že se lid do tehdejšího Jiřetína díky tomu hrnul za štěstím, i když život horníků vůbec nebyl jednoduchý. Těžká práce ve štolách byla provázena zimou, vlhkostí, kouřem i úrazy. V důsledku toho se jiřetínští havíři nedožívali vysokého věku. Uvádí se, že tehdy nebyly vzácností i pětinásobné vdovy. Nicméně práce na šachtě znamenala v době středověku jisté živobytí a tak bylo pracovních sil dost. Ve stáří se Jiřík ze Šlejnic přestěhoval do Rumburka a hrad Tolštejn odkázal svým příbuzným. Roku 1565 vydechl naposledy. Jen Bůh ví, proč nevděční obyvatelé Jiřetína dnes při Tolštejnských slavnostech připomínají více jméno Albrechtovo, než Jiříkovo, který by si to zasloužil jistě mnohem více.

ZKÁZA TOLŠTEJNA RUKOU ŠVÉDA
Jak šel čas, střídali se na Tolštejně páni a rody, až nakonec přišla chvíle, kdy i osud hradu, jakožto panského sídla, byl zpečetěn. Souviselo to i s tím, že panstvo si už začalo zvykat na útulnější bydlo na zámcích. Strategická poloha však dávala Tolštejnu stále vojenský význam, a proto na něm byla udržována posádka až do památného roku 1642. V době třicetileté války přitáhl k Tolštejnu obsazenému císařským vojskem švédský generál Wrangel. Ten se naštval, že mu hradní posádka překáží v drancování okolních obcí, a proto hrad oblehl a střelbou z děl zapálil. Císařským záhy nezbylo, než dát se na ústup. Tolštejn pak byl zpustošen a již nikdy obnoven. Naopak, začal se rozpadat a posloužil i jako zdroj stavebního materiálu domkařům v okolí. Nicméně jeho sláva opět povstala v době romantismu, kdy po cestách k hradu putovali výletníci. A ještě větší důležitost má hrad Tolštejn dnes, neboť se stal strategickým faktorem pro rozvoj cestovního ruchu v celém regionu. Dá se říci, že není turisty na Tolštejnském panství, který by hrad minul.

ZNOVUZROZENÍ TOLŠTEJNA ANEB V HRADNÍ HOSPODĚ JE DOBŘE
V polovině devatenáctého století začal jiřetínský obchodník Johann Josef Münzberg přemýšlet. Položil si otázku, proč se na ten Tolštejn trmácí tolik lidu, dřou se, vylezou tam a způsobí si tak akorát hlad a žízeň... A tu ho posedla osvícená myšlenka, jak by se toho dalo využít. Dohodl se s majitelem panství Lichtenštejnem a roku 1866 postavil přímo na hradě výletní hostinec, který nejenže začal dobře prosperovat, ale stal se i přitažlivým místem, kam zavítalo mnoho slavných osobností. A tak získal hrad Tolštejn nálepku „všemu lidu libá turistická atrakce“. Lid na to slyšel a od té doby k hradu táhne v hojném počtu. Pravda, Münzbezgové museli hradní hostinec roku 1945 předat státu a jak už to bývá, v následné socialistické péči se hospodě na Tolštejně vedlo všelijak, ale dnes už zase můžeme spokojeně posedět ve vyhlídkové restauraci, dát si dobré pivečko a přitom se rozhlížet po širokém kraji... No prostě odměnit se za tu námahu. Udělejte to také tak.

TURISTÉ NA TOLŠTEJNĚ
Rozmanité okolí hradu Tolštejna nabízí mnoho variant výletů, z nichž každý je krásný. Nejkomplexnější trasu popisuji v jiném článku (viz odkaz níže). Návštěvu hradu doporučuji spojit s výstupen na Jedlovou horu nebo s procházkou po naučné stezce Údolím Mílířky. Malebná je vyhlídková hřebenová trasa z Jiřetína (zelená), příjemná je cesta od železniční stanice Jedlová. Můžete ale zvolit i červenou trasu z nádraží v Chřibské nebo se pořádně protáhnout po Lužické hřebenovce. Vstup na hrad je volný, vyhlídka na hradbách je přístupná volně, vrcholová vyhlídka je zpoplatněna (žeton do turniketu zakoupíte v restauraci). Restaurace je otevřena celoročně (tel.: 774 742 069) a poskytuje i ubytování.

TOLŠTEJNSKÉ SLAVNOSTI S PASOVÁNÍM RYTÍŘŮ

Zhruba v polovině srpna se na náměstí v Jiřetíně pod Jedlovou každoročně konají Tolštejnské slavnosti. Jejich součástí jsou trhy regionálních produktů, hudební vystoupení, historický šerm, atrakce pro děti, výstavy, aj. Tolštejnské slavnosti ukončuje Světluškový pochod z Jiřetína na hrad Tolštejn, kde se koná večerní představení. Aktuální termín slavností vám sdělí v infocentru na tel čísle: 724 785 655.

Fotografie k článku:

---

Dostupnost po značených trasách:

Přímo pod hradem vede dálková červená turistická trasa E3 v tomto úseku z Jedlové hory do osady Lesné. K hradu vede krátká červená odbočka.

---

K hradu Tolštejn lze zvolit pěknou zelenou trasu z Jiřetína pod Jedlovou přes Křížovou horu a na rozcestí „U Ranče“ odbočit na červenou trasu E3.

---

Pod hradem vede cyklotrasa č. 3015 od železniční stanice Jedlová do Jiřetína pod Jedlovou. K hradu lze odbočit sjízdnou cestou.

---

Pozn.: O značené trasy v Ústeckém kraji pečují dobrovolní značkaři Klubu českých turistů.

MINIKEMP ROSALKA

KOMFORTNÍ ZÁZEMÍ PRO REKREACI NA STARÉ OLEŠCE V ČESKÉM ŠVÝCARSKU

Malý kemp pensionu Rosalka poskytne vašemu táboření vše potřebné. K dispozici je přípojka na elektřinu, vodu, odpady, wifi, aj. V blízkosti kempu je velký rekreační rybník, restaurace, turistické trasy...

CHALUPA MÁJA V JANOVĚ

UŽIJTE SI PARÁDNÍ DOVOLENOU S RODINOU NEBO PARTOU PŘÁTEL

Pronajměte si roubenku v srdci Českého Švýcarska - s terasou, bazénem, společenskou místností, vybavenou kuchyňkou...