MODRÉ PUTOVÁNÍ 2020

Etapový pochod Českým Nizozemím musel být zredukován, nicméně plnohodnotně.

V roce 2020 jsem již po sedmé pořádal tradiční jarní pochod Českým Nizozemím. Ten ale bylo nutno z obecně známých důvodů zredukovat pouze na jednodenní etapu. Místo Mariánské poutní cesty kolem Šluknovského výběžku jsem kolegům turistům nabídl jinou velmi vydařenou modrou trasu vedoucí z rozcestí Pod Kočičí skálou k Vlčí Hoře na Krásnolipsku. Účastníci jistě nelitovali.

Foto: Martin Zíka

Tři desítky účastníků ze čtyř odborů Klubu českých turistů si letošní Modré putování užili i díky mimořádně dobrému počasí. Foto z Karlovy výšiny.

Letošní poslední květnová sobota se vyznačovala výtečným počasím s velmi dobrou viditelností, takže jsme si mohli užívat opravdu excelentních výhledů do krajiny Českého Švýcarska i mnohem dál. Spatřili jsme nejen hřeben Lužických hor, ale za nimi také pásmo hor Jizerských a vrcholky Krkonoš, na druhé straně pak celou oblast Českého a Saského Švýcarska a na horizontu též vykukovaly špičaté kužely Českého středohoří.

KARLOVA VÝŠINA - 100% VIDITELNOST

Úplně nejlepší výhled se nám naskytl z Karlovy výšiny, kde je skalní vyhlídka orientovaná směrem na Doubicko a rozsáhlou oblast Národního parku České Švýcarsko. Estetický zážitek z pohledu do hlubokých hvozdů momentálně trpí tvrdou realitou - okolní krajina se potýká s kůrovcovou kalamitou, což bylo velmi patrné podle četných šedivých míst v lesních porostech.

MAŠKŮV VRCH ČEKÁ NA ROZHLEDNU

Za rozcestím Nad Vápenkou jsme po modré došli k turistickému odpočívadlu na Maškově vrchu, který je na mapách vyznačován též jako Vápenný vrch (548 m n. m.). Velmi jsme litovali, že se dosud nepodařilo zbudovat zde plánovanou rozhlednu, z níž by právě dnes musely být fantastické výhledy do všech stran. A tak jsme tu lítost zchladili u nedaleké studánky Hanička. Tu před dvěma lety parádně zrekonstruovali členové Klubu českých turistů.

KAMENNÁ HORKA - VÝHLEDY A LUČNÍ BAR

Na Kamenné Horce je další pěkná panoramatická vyhlídka na okolí Vlčí hory (náš vzdálený cíl), a tak jsme neváhali využít k posilnění bohaté nabídky nedalekého bezobslužného Lučního baru, kde jsme si udělali malý piknik. Velmi nám zalahodilo pivo Falkenštejn a záhy zmizely i chutné muffiny, které si kolegyně turistky dopřály k „luční“ kávě. Musím konstatovat, že je to velmi vydařená služba pro turistické návštěvníky. Jejím provozovatelům za všechny děkuji.

FRITSCHEHO ARBORETUM VE SNĚŽNÉ

Pak jsme po modré značce pokračovali dál do údolí přes Krásný Buk, kde jsme odbočili neznačenou stezkou do Fritscheho arboreta. Právě touto dobou (konec května) zde v pestré škále barev kvetou azalky a rododendrony. Procházet se úzkými uličkami plnými zářivě barevných květů je vždy jedinečný estetický zážitek. Prostě „něco pro holky“.

OD KAPLE KE KAPLI

Následovala etapa, kterou bych nazval „sakrálně památková“. Za arboretem jsme již po několikáté navázali na Köglerovu naučnou stezku, která nás dovedla ke kapličce Nejsvětější trojice s výhledem na Vlčí horu. U ní jsme odbočili po žluté trase ke kapli Panny Marie Sněžné s mysticky působivým hřbitůvkem a seběhli do Dlouhého Dolu. Tam jsme se opět napojili na modrou a lesní cestou došli až k unikátní dřevěné lesní kapličce Svaté Anny. I ta byla obnovena díky nadšencům z Klubu českých turistů. Je to opravdu zajímavé místečko prolnuté duchovním odkazem původních obyvatel, kteří odtud museli po válce odejít. A je velmi dobře, že se obnovy po dlouhých letech dočkaly i různé křížky podél cest, přestože dnes mají roli spíše estetickou, než náboženskou.

NA ROZHLEDNU UŽ NEZBYLO SIL

Ačkoli jsme ještě měli v plánu navštívit rozhlednu na Vlčí hoře, kde byly pro účastníky akce připraveny pěkné suvenýry, dal nám tento patnáctikilometrový pochod docela zabrat, takže jsme dali přednost autobusovému přesunu do hospůdky v Krásné Lípě před výstupem na vrchol hory. Nu, co naplat, bylo znát, že vynucená koronavirová pauza ubrala letos turistům na tréninku, což bude nutné dohnat.

Každopádně mohu konstatovat, že absolvovaná modrá turistická trasa nabízí návštěvníkům Krásnolipska mnoho zajímavých lákadel (a nová jistě přibudou), takže ji mohu vřele doporučit. No a v příštím roce to už doufám bude bez roušek, takže mám v plánu se opět vrátit na tradiční Mariánskou poutní trasu Českým Nizozemím (viz odkaz pod článkem).