ZNAČKAŘI NA TURFESTU SKLIDILI POTLESK

Každý turista by měl vědět, kdo pečuje o značené cesty

Již bylo mnohokráte zmíněno, že díky značkařům Klubu českých turistů má Česká republika jeden z nejlepších systémů značených turistických tras na světě. Jen u nás v Ústeckém kraji to čítá více než tři tisíce (!) kilometrů pěších stezek, které je třeba každé tři roky obnovovat. Zdaleka se přitom nejedná jen o malování známých barevných „proužků“, ale také k tomu patří péče o mapy, odpočívadla, rozcestníky...

Turisté malují značky na festivalu Turfest.cz

Foto: Martin Zíka

Na festival Turfest.cz, který proběhl 28. května v České Kamenici, přivezli značkaři trenažér. Na něm si zájemci mohli vyzkoušet namalovat vlastní značku. A byla u toho sranda.

...a na mnoha trasách je třeba zajistit také jejich průchodnost průřezem křovin, budováním mostků, zpevňováním chodníků. A co teprve, když je nutné řešit značení v místech, kde vznikly nové pastviny a trasy se musejí měnit, aby turisté nepřišli do bezprostředního kontaktu třeba s rozzuřeným býkem.

O tom všem nám na turistickém festivalu TURFEST.CZ do mikrofonu povídal předseda krajské komise značení Václav Nič, který má práci značkařů v Ústeckém kraji na starosti. Je to pořádná hromada starostí, o kterých nemá turista pohodlně si vyšlapující krajinou, ani tušení. I když asi každému chápavému člověku musí dojít, kolik práce dá obnovení turistických stezek třeba právě teď, po kůrovcové kalamitě, kdy většina smrků se značkami v oblasti Labských pískovců a Českého středohoří šla k zemi.

Právě za tuto práci sklidili značkaři KČT na festivalu bouřlivý potlesk publika. Dočkali se ocenění, a tak to má být. Člověku jen přijde líto, když si pak otevře reklamní katalog některých destinačních agentur, kde jsou zmíněny turistické trasy vedoucí k jejich klientům, ale o záslužné práci Klubu českých turistů a jeho značkařů nepadne ani slovo. S takovým rozpačitým pocitem jsem si prohlížel například Turistické noviny Lužických hor. Takhle by asi spolupráce na rozvoji turistiky a cestovního ruchu vypadat neměla, ale na druhou stranu je tu alespoň prostor pro zlepšování.

Nicméně na festivalu jsme se dozvěděli převážně dobré zprávy. Například to, že zájem o dobrovolnické značení tras mezi lidmi roste, i to, že problémy po kůrovcové kalamitě v oblasti národního parku České Švýcarsko by měly být vyřešeny do dvou let a turistické trasy se postupně vrátí do normálu a my se opět budeme moci bezpečně vydat do míst, kam se nyní nesmí. A na to se těšíme.