AKTUALIZACE: 18.6.2024

Publikováno: 01.11.2022

Rubrika: Turistická trasa

Region: Litoměřicko • Destinace: Dolní Poohří

OKOLO MARTINĚVSI ZA OTAKAREM HOSTINSKÝM

Nové trasy v okolí Mšeného-lázní a Martiněvsi rozšířily turistické možnosti u Budyně nad Ohří

Obec Martiněves se přičinila o zřízení nových tras v oblasti Dolního Poohří pěší turistikou doposud opomíjené. Vznikla tak zajímavá síť turistických značených tras spojujících Mšené - lázně, Martiněves a několik dalších obcí s Budyní nad Ohří, kde začíná slavná Zlatá stezka Zemí hradů.

Foto: Jan Pásler

Busta Otakara Hostinského

Seznámit širší veřejnost s osobností Otakara Hostinského a zároveň přinést nové zážitky pěším turistům se rozhodli zastupitelé Martiněvsi u Mšeného-lázní. Ve spolupráci se značkaři KČT v okolí vznikla nová síť značených tras.

OTAKAR HOSTINSKÝ

Narodil se 2. ledna 1847 v Martiněvsi č.p. 1. Jeho rodný dům je dnes v dezolátním stavu, jedná se objekt v areálu tvrze Kinských, kde jeho otec správcoval. Do dnešní doby prošly objekty tvrze mnohými přestavbami a dnes chátrají. Encyklopedisty je uváděn jako estetik a filozof, od roku 1877 přednášel estetiku a dějiny umění na pražské Akademii výtvarných umění, na Uměleckoprůmyslové škole a na pražské konzervatoři.

Mezi veřejností je však spíš známý jako hudební kritik a pedagog. Byl velkým obdivovatelem díla Richarda Wagnera i Bedřicha Smetany, s nímž se znal osobně, přátelství jej pojilo také se Zdeňkem Fibichem. S filozofií hudebních děl těchto autorů seznamoval nejen své žáky (mezi něž patřil například Zdeněk Nejedlý), ale i širší veřejnost. Doktor filozofie Otakar Hostinský zemřel 19. ledna 1910 v Praze.

POPIS NOVÝCH ZNAČENÝCH TRAS - CESTA OTAKARA HOSTINSKÉHO

Turistické značené trasy až do letošního jara reprezentovala jediná „slepá“ zelená, vedoucí z Kostelce nad Ohří do Mšeného-lázní. Díky iniciativě Obce Martiněves byla vyznačená žlutá trasa „Cesta Otakara Hostinského“ ze Mšeného-lázní okolo dnes nefungujícího koupaliště lesoparkem a lesem do Martiněvsi.

Původní zelená byla ze Mšeného-lázní prodloužená do Charvatců, odtud po málo frekventované silnici okolo impozantního věžového vodojemu do Martiněvsi, dále po historické formanské cestě do Vrbky a do Budyně nad Ohří. Z Mšeného-lázní tak lze absolvovat dva okruhy. Krátký, asi sedmikilometrový, po Cestě Otakara Hostinského do Martiněvsi a zpět přes Charvatce do Mšeného-lázní nebo dlouhý – po Cestě Otakara Hostinského do Martiněvsi, odtud po zelené do Budyně nad Ohří a dále po červené podél Ohře do Kostelce nad Ohří a po původní zelené do Mšeného-lázní. Tato varianta měří asi 22 km.

MÍSTA NA NOVÝCH TRASÁCH

MARTINĚVES NEBO POHOŘICE?

Jedná se o spojené dvě obce – Martiněves a Pohořice. Zvláštní je, že Pohořice jsou staršího původu, zaujímají větší rozlohu a mají dvojnásobně víc popisných čísel, než Martiněves. Rovněž obecní úřad leží na katastru Pohořic. Dlouhá léta zněl oficiální název Martiněves – Pohořice. Název Martiněves byl v názvu obce prosazován patrně proto, že v Martiněvsi se nacházela továrna na zpracování ovčí vlny, cukrovar, pivovar a továrna na výrobu kostní moučky. Ani jedno z těchto zařízení dnes už neexistuje. Od poloviny 20. stol. je používán jen oficiální název Martiněves.

STARÁ FORMANSKÁ MAGISTRÁLA

Jedná se o historickou cestu, která vedla z Prahy až do Drážďan a je zobrazená již na Müllerově mapě z roku 1720. Cesta vede po okraji Pohořic, v č.p. 37 (dnes soukromý dům) býval kdysi zájezdní hostinec. V délce asi 2 km vede po této cestě zeleně značená trasa do Vrbky. Při trase se do dnešních dní dochovaly četné kapličky a drobné církevní památky a dávné milníky.

VRBKA

Zde nás zaujmou dvě hezky opravené kapličky, jedna u mostku přes Mšenský potok poblíž Památníku obětem 1. světové války, druhá na rozcestí silnic na okraji obce.

BUDYNĚ NAD OHŘÍ

Město je známé především díky bývalému vodnímu hradu. Největšího rozkvětu se hrad i celé panství dočkal za držení Zajíců z Házmburka (od r. 1336). Dnes je v jeho reálu Jandovo muzeum, za shlédnutí stojí i replika staré alchymistické dílny. Městem prochází červeně značená dálková trasa z Doksan do Libochovic a dále na Házmburk a Milešovku.

CHARVATCE

Jsou místní částí Martiněvsi. Místu dominuje původně románský, později goticky a poté částečně barokně přestavěný kostel Nanebevzetí Panny Marie. Zdáli viditelná je i neogotická nedávno opravená hřbitovní kaple sv. Prokopa – mimo trasu, asi 0,5 km od obce, u železniční zastávky.

MŠENÉ-LÁZNĚ

Za vznikem lázní stojí ředitel statků knížete Kinského František Pavikovský, který sem přijel na inspekční cestu. Ten trpěl krutými žaludečními bolestmi, na které mu ani léčba v Karlových Varech nepomáhala. Mšenští myslivci mu ukázali pramen vody, ze kterého pili – a Pavikovskému se po ní ulevilo. Vodu poslali na rozbor ke známému lékaři a mineralogovi MUDr. Františku Ambrosi Reussovi a ten potvrdil přítomnost blahodárně působících minerálních látek.

Ředitel Pavikovský navrhl svému pánovi knížeti Oldřichu Kinskému vybudování lázní v místě léčivého pramene. Tomu se do budování lázní nechtělo, rozhodl se ale finanční půjčkou podpořit Pavikovského, pokud se toho ujme sám. Pavikovský nabídku přijal a tak v roce 1796 přijíždějí do Mšeného první lázeňští hosté.

Nechybělo mnoho a dnešní Mšené-lázně se mohly jmenovat třeba Lázně Karlovy nebo Lázně Ludvíkovy. Roku 1803 totiž František Pavikovský napsal arcivévodovi rakouskému Karlu Ludvíkovi žádost, aby propůjčil své jméno pro nové pojmenování lázní. Ten však odmítl, údajně s odůvodněním, že si za svého života nechce budovat žádné pomníky.

V roce 1802 začal Pavikovský se stavbou kostela sv. Jana Nepomuckého na malém návrší nad lázněmi. Po dvou letech jej finanční problémy přiměly stavbu zastavit a kostel tak zůstal navždy nedokončený. Zbývají z něj už jen romantické zříceniny, dnes zakonzervované, které jsou oblíbeným místem vycházek lázeňských hostí.

Když zbožný majitel lázní začal budovat na návrší nad obcí kostel, obrátil se na bohaté lázeňské hosty se žádostí o přispění. Ti však raději dávali přednost světským radovánkám než naslouchání slovu Božímu. Kostel tak zůstal nedostavěný a odmítavé volání hostí „Mše nééé!“ se dostalo do samotného názvu místa. Z historického hlediska je to samozřejmě nesmysl, název Mšené patrně znamená místo omšelé, porostlé mechem. Přesto tato povídačka ve Mšeném své místo má a místní ji rádi dávají k lepšímu pro pobavení lázeňských návštěvníků.

Počátkem 20. stol. se lázně stávají majetkem rodiny Tomanových a František Toman zahajuje modernizaci lázeňského parku i provozu. Vznikají nové budovy, nejcennější je secesní Dvorana, kde je umístěná lázeňská kuchyně, jídelna a kavárna. Jejím autorem je architekt, který většího věhlasu získal ve světě než doma. Náchodský rodák Jan Letzel prožil většinu svého života v Japonsku, kam přinesl nové technologické stavební prvky, jako je železobetonová nebo ocelová konstrukce klenby. Tu použil i při stavbě obchodního centra v Hirošimě, jehož budova jako jediná v epicentru, přestála výbuch americké atomové bomby 6. srpna 1945. Dnes je po celém světě známá jako Atomový dóm. Ale to jsme v čase i prostoru trochu odskočili. Dvoranu v Mšeném projektoval Letzel jako pětadvacetiletý mladík, ještě před odchodem do zahraničí. Postavena byla v roce 1905.

DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST - PODŘIPSKÝ MOTORÁČEK

Místní dráha spojující Vraňany s Libochovicemi sem dorazila v roce 1908. Krátce před jejím stým jubileem byl však na trati pravidelný provoz zastaven. Zajížděly sem jen občasné historické výletní vlaky, v současnosti je zde provoz udržován v úseku Roudnice nad Labem – Libochovice nákladem Ústeckého kraje v turistické sezóně o víkendech historickými motorovými vozy.

Na této trati najdeme zastávky Budyně nad Ohří, Vrbka, Charvatce a Mšené-lázně. Svou zastávku má i Martiněves, ta je však ukrytá v lesích 1,5 km od středu obce.

Autobusová doprava celoročně i o víkendech obsluhuje Budyni nad Ohří, Martiněves, Charvatce a Mšené-lázně.

Fotografie k článku:

---

Dostupnost po značených trasách:

Žlutá trasa propojuje Martiněves a Mšené - lázně údolím Mšenského potoka (cesta Otakara Hostinského).

---

Zelená trasa vede z Budyně přes Vrbku, Martiněves, Mšené - lázně a Brníkov do Kostelce nad Ohří.

---

Pozn.: O značené trasy v Ústeckém kraji pečují dobrovolní značkaři Klubu českých turistů.

MINIKEMP ROSALKA

KOMFORTNÍ ZÁZEMÍ PRO REKREACI NA STARÉ OLEŠCE V ČESKÉM ŠVÝCARSKU

Malý kemp pensionu Rosalka poskytne vašemu táboření vše potřebné. K dispozici je přípojka na elektřinu, vodu, odpady, wifi, aj. V blízkosti kempu je velký rekreační rybník, restaurace, turistické trasy...

CHALUPA MÁJA V JANOVĚ

UŽIJTE SI PARÁDNÍ DOVOLENOU S RODINOU NEBO PARTOU PŘÁTEL

Pronajměte si roubenku v srdci Českého Švýcarska - s terasou, bazénem, společenskou místností, vybavenou kuchyňkou...