KŘÍŽOVÉ CESTY ČESKÉHO NIZOZEMÍ - DÍL II.

Stopy křesťanské víry v krajině za Lužickými horami.

V prvním dílu pojednání o křížových cestách Českého nizozemí jsme se věnovali nejstarším realizacím, kdy důvodem jejich vzniku bylo především náboženské cítění v katolickém duchu. Vybudovat křížovou cestu byl záslužný čin zejména kvůli vyznání tradičního pojetí víry. Vždyť hned za hranicí působili němečtí protestanti, vůči nimž bylo v katolickém výběžku monarchie se potřeba vymezit. Právě proto je na Šluknovsku tolik unikátních chrámů a kostelů - tvrzí víry pravé.

Křížová cesta u Velkého Šenova - České nizozemí

Foto: Martin Zíka

Výklenkové kapličky křížové cesty u Velkého Šenova stojí mezi mohutnými stromy. Navozuje to zvláštní atmosféru nabádající k smíření člověka s přírodou.

Jak ale šel čas, stalo se budování křížových cest spíše věcí obecní prestiže. Byla to jakási součást „duchovní“ občanské vybavenosti. Z dnešního pohledu byla víra sociální službou, která lidem pomáhala překonávat nejrůznější úskalí běžného života.

Je též na místě vysvětlit, proč užívám termín České nizozemí (nizozemí s malým n) namísto současného označení Šluknovský výběžek. Jak jsem se dopátral při konzultacích s historiky, název České nizozemí nemá nic společného s Holandskem (i když se někdo domnívá, že to může mít jakousi spojitost s textilní výrobou, která se na přelomu devatenáctého a dvacátého století v regionu dynamicky rozvíjela). České nizozemí je starý historický název (Böhmisches Niederland) ve smyslu „česká nižší země“, tzn. ležící za hradbou Lužických hor. V současné době se k tomuto názvu začínáme opět vracet, neboť lépe vystihuje region situovaný mezi dalšími atraktivnímu turistickými destinacemi jako jsou Českosaské Švýcarsko, Žitavské a Lužické hory a Horní Lužice. Ale zpět k našim křížovým cestám.

8. KŘÍŽOVÁ CESTA VE VELKÉM ŠENOVĚ (r. 1856)
Dotýkáme-li se tématu církevních památek, což jsou i křížové cesty Českého nizozemí, pak se nutně musíme pozastavit nad otázkou jejich budoucnosti. Vznik a existence těchto zajímavých a často kulturně hodnotných staveb, je totiž úzce provázána s životem nábožensky orientovaných komunit. A těch ubývá. Dokonce i církev se zbavuje majetků tam, kde komunita věřících zanikla. Příkladem takové osiřelé památky je křížová cesta u Velkého Šenova. Její výklenkové kaple stojí mezi kmeny statných a mnohé pamatujících stromů na okraji lesa kilometr severně od obce. Nebýt toho, že sem vede zelená turistická odbočka, málokdo by na toto místo zavítal. O smutném osudu lidí, kteří křížovou cestu u Velkého Šenova kdysi vybudovali, vypovídá otlučená socha ležícího Krista, která místo ve zhroucené kapli spočívá odložená v lese. Po kapli, která kdysi stála v centru křížové cesty, zbyla jen hromada suti. Jako by se zde pomalu naplňovalo biblické „prach jsi a v prach se obrátíš“.

9. KŘÍŽOVÁ CESTA V KRÁSNÉ LÍPĚ (r. 1857 – 1859)*
V ještě horším stavu (momentálně) se nachází křížová cesta v Krásné Lípě. Což je s podivem, protože její areál najdeme na malé náhorní plošině v podstatě hned v centru obce vedle kostela svaté Máří Magdaleny. Město Krásná Lípa bylo určeno jako správní centrum národního parku České Švýcarsko a každoročně se zde koná několik významných akcí pro turistickou veřejnost. Nejednoho návštěvníka udiví, že v sousedství reprezentativního náměstí se nalézají zbytky křížové cesty, po níž zůstaly jen rozvalené fragmenty výklenkových kaplí zarůstající houštinami. Vedení města ani obyvatelům tato situace není lhostejná. Zatímco se dobrovolníci snaží bojovat s nálety, úředníci připravují projektovou dokumentaci, jejímž smyslem je prostor revitalizovat. Byla vyhlášena veřejná sbírka a čeká se na dotaci, která by umožnila tuto sakrální památku obnovit.

10. KŘÍŽOVÁ CESTA V KRÁLOVSTVÍ (r. 1859)*
Naopak křížová cesta nacházející se půl kilometru severně od kostela svatého Vavřince v obci Království u Šluknova vypráví silný příběh o tom, že církevní památky mohou mít význam i v dnešní době, a to zejména pro turistiku a cestovní ruch. Jsou to prvky dotvářející kulturní krajinu a často také ukazují řemeslný um a umělecké dovedností původních obyvatel regionu. V tomto případě také chybělo málo, aby po výklenkových kaplích zůstaly jen díry v zemi, ale nakonec se celý areál dočkal příkladné opravy. Postupně byly obnoveny kaple i sochy a prostor, který se po první světové válce stal mimo jiné místem piety za padlé rodáky, tak opět vypadá důstojně. Křížová cesta v Království, která stojí přímo na trase Mariánské poutní stezky Českým nizozemím, jakoby usmiřovala křivdy způsobené oběma světovými válkami, což potvrzuje i blízká alej Přátelství směřující k zaniklé obci Fukovu.

11. KŘÍŽOVÁ CESTA VE FUKOVĚ (r. 1881)
Výběžek ve výběžku. Tak se říká místu, kde u Šluknova vybíhá do Německa úzké tříkilometrové území, kde kdysi stávala obec Fukov. Po válce došlo během několika let k její postupné likvidaci a v září roku 1960 byl odstřelen i kostel svatého Václava, čímž byla celá vesnice čítající původně 135 domů kompletně srovnána se zemí. Zanikla přitom i křížová cesta stojící při hřbitovní zdi. Teprve v roce 2014 bylo v bývalém Fukově nově vytvořeno pietní místo, kdy v prostoru ohrazeném částečně obnovenou hřbitovní zdí se zřídila pěšina s lavičkami, podél které jsou umístěny kameny s vytesaným křížem a číslem zastavení (symbolizující kapličky). Místo je dobře přístupné pěšky nejlépe ze směru od obce Království nebo i na kole, pokud byste podnikli výlet po cyklostezce podél říčky Sprévy, přes kterou se u Opachu dostanete do Fukova turistickým přechodem.

12. KŘÍŽOVÁ CESTA V RUMBURKU (r. 1899 - 1900)*
Jak v průběhu devatenáctého století přibývaly křížové cesty na území Českého nizozemí, začalo být téměř prestižní záležitostí měst a obcí také nějakou kalvárii mít. Bylo jen otázkou času, kdy se objeví i v Rumburku a Varnsdorfu. Rumburk byl rychlejší. Měl tomu i příhodnější podmínky, protože se historicky vyvíjel jako město s vlastním klášterem kapucínů, v jehož prostorách bylo oblíbené poutní místo s loretánskou kaplí. Kostelík svatého Jana Křtitele (dnes ve správě pravoslavné církve) na Strážném vrchu nad Rumburkem vznikl roku 1845 z iniciativy místních občanů. Bylo vybráno místo, kde již v dávné historii stávala poutní kaple. Půl století na to nechal děkan Anton Ulbrich vybudovat kolem kostelíku 14 výklenkových kaplí s nádherně umělecky zpracovanými výjevy. Ačkoli terakotové plastiky jsou místními vandaly již značně poškozeny, stále můžeme obdivovat práce členů královského uměleckého ústavu v Mnichově. Křížovou cestou v Rumburku přímo prochází Mariánská poutní stezka (modrá turistická trasa), takže by jistě nebylo od věci, pokud by její areál byl více zveleben, aby se stal spolu s loretou významnou turistickou atrakcí města.

13. KŘÍŽOVÁ CESTA VE VARNSDORFU (r. 1912)*
Naproti tomu se údolní město Varnsdorf, které vzniklo spojením několika vesnic, rozhoupalo k stavbě křížové cesty až na počátku dvacátého století. Místní se dlouho nemohli dohodnout, kde by křížová cesta měla stát. Nakonec se našlo víceméně provizorní řešení při výstavbě novogotického kostela sv. Karla Boromejského, na jehož pozemku byla natěsnána i řada výklenkových kapliček ukončená umělým pahorkem symbolizujícím Golgotu. Před dokončením kostela, který měl být vrcholem církevní architektury i významným společenským centrem Varnsdorfu, však vypukla první světová válka. Věž dnes chátrajícího kostela se již nikdy nepodařilo dokončit a samotná křížová cesta se nachází ve značně zuboženém stavu za rezavým plotem, takže jako jediná v Českém nizozemí není volně přístupná veřejnosti.

14. KŘÍŽOVÁ CESTA NA VRCHU JÁCHYM (r. 1914 ? )*
Na konci vyprávění o křížových cestách Českého nizozemí tu máme pozitivní příběh o tom, že vše se může v dobré obrátit, jako tomu je v případě kalvárie na vrchu Jáchym severně od obce Lipová. Vypráví se, že původně tu stávala poustevna. Později na jejím místě byla postavena kaple svatého Vojtěcha, a to v souvislosti se zázrakem „teleportace“ sochy svaté Anny, která se prý několikrát sama přemístila z Jáchymu na Anenský vrch u Lobendavy. Vznik křížové cesty je opředen tajemstvím, badatelé však tvrdí, že tomu muselo být už před rokem 1914 (to je rok vzniku současné secesní kaple). Faktem je, že během dvacátého století křížová cesta na Jáchymu zanikla a v dezolátním stavu byla i kaple. O novodobý zázrak se postaral státní podnik Lesy České republiky, který s nemalou investicí nechal křížovou cestu obnovit a probíhá i oprava kaple, takže v současné době můžeme křížovou cestu na Jáchymu, kolem které též prochází již několikrát zmíněná Mariánská poutní stezka, zařadit mezi nejkrásnější sakrální památky regionu.

15. KŘÍŽOVÁ CESTA NA ŠLUKNOVSKÉM ZÁMKU (r. 2004 )*
Většina informačních zdrojů hovoří o tom, že ve Šluknovském výběžku se nachází celkem 14 křížových cest. Máme-li na mysli soubory výklenkových kaplí v plenéru, pak je to pravda. Nicméně bych si dovolil upozornit na jednu raritu umístěnou v prostorách Šluknovského zámku. Na jeho schodišti je instalována unikátní křížová cesta vytvořená souborem dřevěných plastik, který vytvořil místní řezbář Jiří Nykodým. A tak, pokud se rozhodnete vypravit se na průzkum výše popsaných kalvárií, neměli byste tuto vynechat. P.S. Další křížové cesty najdeme v několika významných kostelích regionu.

Pozn.: Křížové cesty označené * leží přímo na Mariánské poutní stezce Českým nizozemím.

Fotografie k článku:

Křížová cesta v Krásné Lípě - České nizozemí

Křížová cesta - Krásná Lípa - České nizozemí

Křížová cesta v Království - České nizozemí

Křížová cesta ve Fukově - České nizozemí

Křížová cesta v Rumburku - České nizozemí

Křížová cesta ve Varnsdorfu - České nizozemí

Křížová cesta va vrchu Jáchym - České nizozemí

Křížová cesta - svatý Jáchym - České nizozemí

Dostupnost po značených trasách:

Většina zmíněných křížových cest se nachází na trase Mariánské poutní stezky Českým nizozemím, která začíná u Zeleného kříže u Brtníků a končí ve Varnsdorfu. Je značena modrou turistickou značkou.

Pozn.: O značené trasy v Ústeckém kraji pečují dobrovolní značkaři Klubu českých turistů.