Autor článku:

Jan Pásler

PROFIL

O ČEM PÍŠE:

HRAD BUDYNĚ NAD OHŘÍ

Vodní hrad přestavěný na zámek

Založil Přemysl Otakar II

První zmínka r. 1173

Kulturní památka

Veřejně přístupný v otvíracích hodinách

V prostorách hradu Jandovo muzeum

Na trase cyklotrasy Ohře č. 6

HRAD BUDYNĚ NAD OHŘÍ

Vodní hrad přestavěný na zámek • Založil Přemysl Otakar II • První zmínka r. 1173 • Kulturní památka • Veřejně přístupný v otvíracích hodinách • V prostorách hradu Jandovo muzeum • Na trase cyklotrasy Ohře č. 6

NAŠE TIPY:

Pozvánky na akce v Ústeckém a Karlovarském kraji

Turistická informační centra Ústeckého kraje

AKTUALIZACE: 19.4.2026

Publikováno: 28.8.2021

Rubrika: Hrad - zřícenina

Region: Roudnicko • Destinace: Dolní Poohří

JAK NA BUDYNI VYRÁBĚLI ZLATO

Zlatá stezka Zemí hradů začíná u hradu v Budyni nad Ohří.

Podnikneme výlet do časů, kdy se na hradě v Budyni nad Ohří pokoušeli alchymisté transmutací kovů vyrobit zlato. Na rozhraní severních a středních Čech, v oblasti zvané Dolní Poohří při silnici z Litoměřic do Slaného, najdeme uprostřed města Budyně nad Ohří zajímavý vodní hrad. I když… vodní… pokud zrovna neprší, dnes už vodu nikde kolem neuvidíme.

Hrad Budyně - národní cyklotrasa č. 6 (cyklotrasa Ohře)

Foto: Martin Zíka

Hrad Budyně stojí ve východní části města Budyně nad Ohří. Kolem prochází národní cyklotrasa č. 6 (Ohře) a začíná zde Zlatá stezka zemí Hradů. V přízemí a sklepení hradu jsou expozice Jandova muzea představující pestrou historii Budyňska od pravěku do roku 1848. Část expozice je věnována alchymii.

TROCHA HISTORIE (O HRADU BUDYNĚ) NIKOHO NEZABIJE

Opevněná tvrz stávala v Budyni již ve 13. století. Bažiny při břehu Ohře byly její přirozenou ochranou, další ochranu zajistily zbudované vodní příkopy. V 15. stol. zde Jan Zajíc z Házmburku vystavěl pozdně gotický hrad, ve druhé polovině 16. stol. přestavěný na renesanční zámek. Původně čtyřkřídlá stavba utrpěla během sedmileté války za držení Dietrichsteinů. V roce 1759 přitáhlo k Budyni pruské vojsko a požadovalo vysoké výpalné. To si nemohlo dovolit ani město, ani Dietrichsteinové, kteří v té době měli své hlavní sídlo v nedalekých Libochovicích. Prusové tehdy město i zámek vydrancovali.

TO, CO Z HRADU BUDYNĚ ZBYLO...

Město se z toho vzpamatovávalo velmi dlouho, zámek se docela nevzpamatoval nikdy. Další velkou škodu utrpěl výbuchem prachovny ve věži, takže roku 1823 muselo být jižní a východní křídlo zbořeno. A přívod vody do vodních příkopů byl v té době již také zastavený. V současné době zde mimo jiné našla své prostory výstavní síň, muzeum vzniklé ze sbírek řídícího učitele Václava Jandy a samozřejmě expozice, vztahující se k dějinám hradu. Ale to se musíme vrátit o pár století zpátky…

JAK NA HRADĚ BUDYNI VYRÁBĚLI ZLATO

Co je asi pravda a co jen pověst? Psal se rok patnáct set a něco. Tehdejší majitel budyňského hradu, pan Jan Zajíc z Házmburku, zde zřídil alchymistickou dílnu. Ta časem získala dobré jméno po všech českých zemích. Působil tu i jeden z nejvýznamnějších českých alchymistů, Mistr Bavor mladší Rodovský z Hustiřan. Jeho schopností si údajně cenil i největší mecenáš alchymistů, sám císař Rudolf II. Pověst praví, že se pomocí tajných postupů a vzorců Bavorovi skutečně podařilo vyrobit zlato. Pan Zajíc nechal z vyrobeného zlata odlít několik soch, které dal schovat v hlubokém podzemí poblíž hradu.

POVĚST O POKLADU NA BUDYNI

Poslední, zlatou sochu alchymisty Kvasničky, nechal umístit tak, aby svým pohledem střežila místo, kde jsou ostatní sochy zakopány. Kdo v běhu staletí vyměnil zlatého Kvasničku za pískovcového se dnes už nedozvíme. A kde jsou zakopané zlaté sochy? To se také nedozvíme. Během několika přestaveb zámku byla Kvasničkova socha často přemísťována. Místo, kam se z nároží věže dívá dnes, je již několikátým, kam svůj kamenný, dříve snad zlatý, pohled upíral. Jak to tedy vlastně bylo? Kdo ví? Jisté je, že Jan Zajíc z Házmburku zemřel roku 1610 jako zchudlý šlechtic…

VODNÍ HRAD BUDYNĚ NAD OHŘÍ VÍTÁ TURISTY

Není náhodou, že právě v Budyni začíná (nebo končí) důležitá červená trasa zvaná „Zlatá stezka Zemí hradů“ procházející nejzajímavější historické památky Dolního Poohří a Českého středohoří. Po ní i k vodnímu hradu přicházejí zvídaví turisté seznámit se s touto pamětihodností. Prohlídky hradu jsou možné od května do konce září denně mimo pondělí v čase 9.00 – 17.00 hod., v dubnu a říjnu o víkendech a svátcích od 10.00 do 16.00 hodin. Kromě toho lze navštívit nádvoří hradu Budyně denně v zimě od 8.00 do 18.00 hod., v létě do 19.00 hod. (Stav v r. 2021)

NÁRODNÍ CYKLOTRASA OHŘE (č. 6)

Kolem hradu Budyně nad Ohří vede jedna z nejdůležitějších českých cyklotras, která začíná již u Chebu v Karlovarském kraji a sleduje tok řeky Ohře až k jejímu soutoku s Labem u Litoměřic. Po ní k hradu přijíždějí zvídaví cykloturisté, aby buď jen nakoukli, a nebo aby se zúčastnili některé z pěkných kulturních akcí, které se v areálu hradu v letní sezóně konají.

Doprava: Přes Budyni jezdí víkendová železniční linka z Roudnice do Libochovic v hlavní turistické sezoně (Podřipský motoráček), jinak je zde železniční doprava zastavená. Autobusy nás sem dovezou z Roudnice nad Labem nebo z Litoměřic přes Terezín a Bohušovice nad Ohří.

Nuže zavítejte na hrad Budyně nad Ohří a třeba se zrovna vám podaří odhalit zmíněný zlatý poklad. A když ne, můžete alespoň vyzkoušet novou zelenou turistickou trasu, která vede z Budyně přes Vrbku, Martiněves, Mšené - lázně a Brníkov do Kostelce nad Ohří. Vyznačil ji pro vás Klub českých turistů.

Fotografie k článku:

Foto: Martin Zíka

Foto: Jan Pásler

Kolem Budyně se dodnes nacházejí lužní lesy napájené kanálem Malé Ohře, která kdysi přiváděla vodu do hradních příkopů. Proto se budyňskému hradu říká vodní.

Bývalý vodní příkop u hradu Budyně nad Ohří

Foto: Martin Zíka

Bývalý vodní příkop byl důležitým obranným prvkem hradu. Napájela ho tzv. Malá Ohře, boční rameno řeky. Žel ani ten nezabránil jeho dobytí a vyplenění. Dnes místo vodního příkopu slouží jako dějiště velkolepých středověkých bitev.

Foto: Martin Zíka

Opevnění gotického hradu Budyně, který byl založen Přemyslovci ve 13. století, prošlo rekonstrukcí. Dnes se jedná o chráněnou kulturní památku.

Opevnění hradu Budyně nad Ohří (Dolní Poohří)

Foto: Jan Pásler

Uvádí se, že hrad Budyni nejspíš založil král Přemysl Otakar II. Pak se toto středověké sídlo dostalo do zástavního držení šlechty, když jej od krále Jana Lucemburského získali Zajícové z Hazmburka.

Alchymistická dílna na hradě Budyně nad Ohří

Foto: Jan Pásler

Alchymistická dílna na Budyni není jen vybájenou historkou. Provozování prapůvodní chemie se tady skutečně dělo.

Foto: Jan Pásler

I když to, jak alchymistická dílna na Budyni v dobách renesance skutečně vypadala, se již dnes nedopátráme.

Strážce pokladu Kvasnička na vodním hradu Budyně

Foto: Martin Zíka

Strážce budyňského pokladu Kvasnička, o kterém je řeč ve článku, má své čestné místo ve výklenku jedné z věží hradu Budyně.

Vodní hrad Budyně nad Ohří - model původní stavby.

Foto: Martin Zíka

Pohled na model znázorňující původní podobu vodního hradu Budyně nad Ohří si můžeme prohlédnout pri komentované prohlídce.

Dostupnost po značených trasách:

Budyní prochází červená turistická trasa v tomto úseku z Doksan do Libochovic, která dále pokračuje přes hrad Hazmburk až do Ústí nad Labem.

U hradu Budyně nad Ohří začíná Zlatá stezka zemí hradů, která propojuje většinu středověkých panských sídel v oblasti Doního Poohří a Českého středohoří.