O ČEM PÍŠE:
MENHIR KAMENNÝ PASTÝŘ
Materiál: železitý pískovec |
Výška: 3,5 m |
Váha: 5 tun |
Tvar: gigantický falus |
Lokalita: Klobuky, Lounsko, Ústecký kraj |
Destinace: Dolní Poohří |
MENHIR KAMENNÝ PASTÝŘ
Materiál: železitý pískovec • Výška: 3,5 m • Váha: 5 tun • Tvar: gigantický falus • Lokalita: Klobuky, Lounsko, Ústecký kraj • Destinace: Dolní Poohří
AKTUALIZACE: 14.10.2024
Publikováno: 14.02.2019
Rubrika: Reportáž z akce / Monument - památník
Region: Lounsko • Destinace: Dolní Poohří
ZKAMENĚLÝ PASTÝŘ
aneb co nám vyprávěl o Dolním Poohří slavný menhir u Klobuk
V pomyslné anketě o nejslavnější vztyčený kámen v českých zemích, by zvítězil Zkamenělý pastýř někdy také zvaný Kamenný muž, stojící osaměle v polích na severním okraji obce Klobuky na Slánsku, necelých 350 m za hranicí Ústeckého kraje.
Foto: Karel Punčochář
Menhir Zkamenělý pastýř nedaleko obce Klobuky obklopený členy odboru KČT Loko Ústí nad Labem VT.
CO JE TO TEN MENHIR
V bretonštině (keltském jazyku) je slůvko men výrazem pro kámen a hir znamená dlouhý. Menhiry neboli „dlouhé kameny“ byly vsazovány do země od pozdního neolitu (5100-4700 př. n. l.) do 2. poloviny 1. tisíciletí př. n. l. Nachází je po celém světě, rozmístěné jednotlivě, v kruzích, přímkách i v dlouhých řadách. Odborníci předpokládají, že tyto kamenné monolity či jejich seskupení bývaly dějištěm starobylých kultů a mystérií. V odvážnějších teoriích se mluví o tom, že menhiry patřily k součástem pradávné geomantické (geomantie=pověrečné věštění z nahodile vrženého písku nebo hlíny) sítě schopné pracovat se silami Země a vesmíru či akumulovat mentální energii vydávanou při magických obřadech.
OBJEVUJEME MENHIR U KLOBUK
Pokud se podíváte jako zkušení turisté na mapu, zjistíte, že se nabízí několik možností. Nejjednodušší a nejrychlejší je dojet vlakem přes Kralupy nad Vltavou do Klobuk, odkud je to z vlakové stanice po NS Z Kokovic do Klobuk, na kterou narazíte v Nádražní ulici, přibližně 2 kilometry.
CESTA ZA KAMENNÝM MUŽEM KOLEM OLDŘICHOVA DUBU
Jako náročnější turisté jsme si ale připravili pestřejší trasu. Vlakem z Ústí přes Lovosice jsme dojeli do Libochovic, odkud jsme se vydali po modré a následně žluté TZT přes Horku a Chrastín. Naším prvním cílem byla
rozhledna Stradonka nad Stradonicemi. Po návratu do Chrastína jsme dále pokračovali opět po modré TZT souběžně s naučnou stezkou Perucko přes Krásnou vyhlídku, ze které je opravdu krásná vyhlídka na bezpočet vrcholů Českého středohoří, do bájemi opředené Peruce. Zde jsme samozřejmě neopomněli navštívit památný Oldřichův dub. Při té příležitosti nás přilákala i blízká Boženina studánka, jejíž voda není kupodivu pitná. Bohužel ne všudy vedou turistické značky, a tak jsme museli poslední úsek z Peruce projít po silnici č. 237. Přes obec Telce to k menhiru bylo necelých 5 km a v cíli v Klobukách jsme měli v nohách 25 km.
CO SE O MENHIRU U KLOBUK PÍŠE
Kamenný monolit Zkamenělý pastýř u Klobuk se tyčí do výšky 3,5 metru, vyrůstá z hloubky 70 cm, váží zhruba 5 tun a jeho šířka se pohybuje kolem 1 metru. Je stvořen z železitého slepencového červeným a místy až rezavě hnědým pískovcem, jenž vznikl přibližně před 315 miliony let. Magická síla Kamenného pastýře je zřejmá na první pohled, zvláštní atmosférou i tvarem vládne okolí. Z určitého úhlu připomíná mnohokrát zvětšený ukazováček, z jiného gigantický falus a z dalšího nahrbeného člověka, představách místních obyvatel pastýře.
ZKAMENĚLÝ PASTÝŘ JE STŘEDOBODEM ZDEJŠÍCH HISTOREK A LIDOVÝCH POVĚSTÍ
Krajem prý kdysi procházel Ježíš se svatým Petrem a vesnický pastýř projevil přání, aby ho učinil nesmrtelným. Snad se jim jeho touha zdála příliš smělá, nebo to neuměli učinit jinak. Proměnili ho v kámen, v němž stále tepe živé pastýřovo srdce. V nejznámější pověsti se vypráví, že pokaždé, když se rozezní klobucké zvony, udělá pastýř krok směrem ke kostelní věži. Až k ní dorazí, nastane konec světa. Je však třeba zachovat chladnou hlavu. Vždy, když zahlaholí zvony v blízkých Kokovicích, posune se zase o krok zpátky.
I KLOBUKY STOJÍ ZA PROHLÍDKU
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1226, kdy se připomíná v majetku doksanského kláštera. Později stávala v obci v místech současného domu č.p. 1 tvrz. V době, kdy město Slaný přijímalo podobojí, se také Klobuky staly kališnickými. Obrátit Klobucké k víře katolické se podařilo až roku 1669. Intenzivní hospodářský a kulturní rozvoj zaznamenala obec v druhé polovině 19. století díky ekonomické dominantě oblasti, cukrovaru, který byl založen jako akciová společnost místních podílníků. Dominantou obce je kostel sv. Vavřince, který pochází ze začátku 14. stol. Během husitských válek byl poničen, poté opraven. V polovině 16. stol. byla přistavěna zvonová věž, do níž se vchází netradičně ze hřbitova. Za zhlédnutí stojí i Malypetrova vila. Vila s přilehlým statkem patřila rodině zámožných rolníků, kteří v obci působili již od počátku 18. století. V ní se narodil i Jan Malypetr, který se později stal významným českým politikem. Jeho venkovské sídlo tak navštěvovali osobnosti kulturního a společenského života, včetně prezidenta T. G. Masaryka. Po deset let (1899 až 1909) v Klobukách jako farář působil a o výstavbu zdejší fary se zasloužil spisovatel Jindřich Šimon Baar. Ve zdejším cukrovaru též jako chemik pracoval slovenský básník Ivan Krasko. Z nedalekých Kokovic pochází Antonín Bernášek, který psal pod pseudonymem Karel Toman.
Jediným kazem na Klobukách je hostinec Na paloučku, který hostí o víkendech až od 16. hodiny, ve všední den ještě o hodinu později. Pro žíznivé poutníky zde ale stojí u hlavní silnice kašna s výtečnou chutí.
Komentáře k článku:
Máte-li k článku zajímavou doplňující informaci, připojte ji jako komentář:
Komentováno: 15.02.2019
Konečně vidím jak vypadá ta proslulá Stradonka. V létě se tam určitě vypravím. MZ
Komentováno: 12.11.2019
Zrovna koukám na nějakýho debila, jak na ten menhir leze. Jako by nestačilo, že je posranej od holubů. Venca
Komentováno: 18.05.2021
Tato zajímavá památka by si zasloužila malé parkoviště, aby lidi nemuseli stát nebezpečně na krajnici. Mirek Z.