AKTUALIZACE: 27.1.2024
Publikováno: 26.1.2024
Rubrika: Retrospektiva / Turistická trasa
Region: Lounsko • Destinace: Dolní Poohří
TURISTIKA V POOHŘÍ.
Dolní Poohří obdivovali výletníci už na počátku minulého století. Věděli proč.
Kateřina Goszlerová, rozená Arnoštová ze Slavětína, napsala v letech 1939–1962 rodinnou kroniku, ve které se věnovala i počátkům turistiky v Poohří. Velmi děkujeme vnukovi Ing. Svatoplukovi Goszlerovi za další historickou dědečkovu fotografii a nahlédnutí do vlastenecky a krásnou češtinou psaných pamětí své babičky, manželky lounského člena Síně slávy české turistiky Karla Goszlera.
Foto: Karel Goszler
Slavětínská stanice pochází z r. 1902, kdy se dostavěla železnice Louny-Libochovice. Tak ji pamatovala Kateřina Goszlerová a fotil její manžel.
Z dnešního pohledu je oblast Dolního Poohří, což je jihozápadní část Ústeckého kraje, turisticky dost opomíjená, ačkoli i zde funguje rozvojová destinační agentura se sídlem v Žatci. To není náhoda, protože Žatec byl díky tradici pěstování chmele nedávno zařazen na seznam UNESCO! Nicméně my se v tomto článku na chvíli přesuneme k obci Slavětín na Lounsku, kde Klub českých turistů z Loun každoročně zahajuje hlavní turistickou sezónu akcí nazvanou Předjaří v Poohří.
Ještě je na místě zmínit, že celé Lounsko bylo v předválečné době nesmírně malebné, plné zámků a prosperujících zemědělských usedlostí. Byla to krajina plná cest lákajících výletníky z měst ke krásným procházkám. Ti sem přijížděli mnohdy s pomocí parní lokálky, z níž vystoupili právě ve Slavětíně. Odtud se vydávali například k památnému Oldřichovu Dubu u Peruce.
MĚSTYS SLAVĚTÍN - START A CÍL SLAVNÉHO POCHODU
„Slavětín je městys už od časů Přemysla Otakara II, kdy je o něm první historická zmínka. Dle Hájka z Libočan opevnil ho už kníže Hostivít, a proto se u nás neříká na návsi, ale na městečku a každý občan slavětínský opraví hned toho, kdo se zmýlí a řekne na návsi.“ V březnu zde začíná i končí pochod Předjaří v Poohří, při němž můžete navštívit románský kostel s hřbitovem kde jsou pohřbeni básník Konstantin Biebl, historik František Štědrý a malíř Jan Novopacký.
MENHIR BABA - JEDEN Z MNOHA V DOLNÍM POOHŘÍ
Baba patří k velké rodině menhirů Lounska. Není tak navštěvován. Uchoval si proto přirozené okolí. Stojí kousíček od železniční stanice Slavětín. Od startu tradičního pochodu KČT Louny Předjaří v Poohří nás dělí necelý kilometr.
JABLONSKÉHO ALEJ.
V lednu 2022 s vnukem pátráme po existenci zapomenuté Jablonského aleje. Bohuslav Jablonský, polozapomenutý kněz, básník a vrstevník K. H. Máchy působil v Radonicích nad Ohří. Na barokní faře ho připomíná pamětní deska. Obětavý kastelán Petr Rasken Chaloupka nám umožnil z podkroví zámku Pátek nad Ohří pořídit snímky aleje. V zámku skleroticky zapomenutý batoh s doklady zapříčinil za dva dny návrat a fotografie slunečného dne Poohří.
PŘEDJAŘÍ V POOHŘÍ S KLUBEM ČESKÝCH TURISTŮ
Do oblasti, o kterém je řeč, tedy mezi Slavětínem, Perucí a Pátkem v Dolním Poohří zve návštěvníky už čtyři dekády Klub českých turistů v Lounech. Děje se tak při akci „Předjaří v Poohří“, která se koná pravidelně na začátku března. Start a cíl pochodu, při němž se navštěvuje i slavný Oldřichův dub a Boženina studánka (viz Staré pověsti české) je u obecního úřadu ve Slavětíně. Více informací najdete v odkazech pod článkem.
SLAVNOST SLUNOVRATU.
Rozloučíme se krásným vyznáním Kateřiny Goszlerové o Českém středohoří: „Ty červnové noci zdály se nám tenkrát opravdu jakoby kouzelné. Když mládenci zapálili veliký oheň, vyskakovaly postupně také v ostatních obcích. V Radonicích, Oboře, Veltěžích, pak za řekou v Chožově, Třtěně a ve všech vesničkách kolem Ohře až k Hasenburku, kde také hořívá oheň. V ten den se připojovali i Němci usedlí ve Středohoří, kteří se na tu slavnost slunovratu zvlášť potrpěli.“
Veltěže, Slavětín i Pátek nad Ohří byly a jsou vlakem dostupné na trati Louny – Libochovice.
Související články:
PŘEDJAŘÍ V POOHŘÍ - 9. 3. 2024ŽATEC A KRAJINA ŽATECKÉHO CHMELE V UNESCO
MENHIR ZAKLETÝ MNICH
ZTRACENÝ SVĚT NA SNÍMCÍCH KARLA GOSZLERA VYSTAVEN V LOUNECH
KOUNOVSKÉ KAMENNÉ ŘADY
NÁRODNÍ CYKLOTRASA OHŘE
ZKAMENĚLÝ PASTÝŘ
JAK TIKAJÍ STRADONKY?
ZÁMEK PÁTEK VZPOMÍNÁ NA EMILA HOLUBA
ARCHEOSKANZEN BŘEZNO U LOUN
SAKRÁLNÍ TURISTIKA V ÚSTECKÉM KRAJI
ROZHLEDNA STRADONKA
KAREL GOSZLER (1865–1936) A JAN RENNER (1869–1959).
Komentáře k článku:
Máte-li k článku zajímavou doplňující informaci, připojte ji jako komentář: