NA PETROHRAD, ALE NE TEN V RUSKU

Zřícenina Petršpurku patří mezi méně známé památky, ale přesto má jeden krajský primát - nejjižnější.

Když svým známým oznámíte, že se chystáte na výlet do Petrohradu, pravděpodobně protáhnou tvář údivem nad tím, zda opravdu máte v úmyslu podniknout odvážnou expedici do Ruska. Nikoli, cílem je tentokráte nejjižnější hradní zřícenina v Ústeckém kraji. Dvacetikilometrová trasa Dolním Poohřím a Rakovnickou pahorkatinou nám ukáže také dvě rozhledny a několik přírodně i historicky zajímavými lokalit.

Foto: Karel Punčochář

Petršpurk neboli Petrův hrad je nejjižnější zřícenina na území Ústeckého kraje. Na fotografii ale nevidíte pozůstatky středověku. Černínové zde nechali ze zbytků hradu postavit tuto romantickou vyhlídku jako jednu z atrakcí zámeckého parku.

Na trasu se vydáváme se z Blatna u Jesenice, kde staví rychlíky přijíždějící od Mostu. Přímo od železniční stanice vychází červená trasa směrem na Petrohrad. Značka nás nejdříve provede Blatnem okolo kostela sv. Michaela Archanděla až na konec obce, která je rovněž nejjižnější v Ústeckém kraji. Cesta vede dál okolo sochy sv. Jana Nepomuckého, rybníka Blatno a zaniklé obce Nouze do Stebna, kde stojí za povšimnutí kostel svatého Jana Křtitele.

KDE STÁL HRAD KNÍŽETE KROKA

Pár metrů za obcí Stebno vyčnívá po levé straně stezky do výšky 407 metrů skalnatý kopec Baba. Podle pověstí stál právě tady hrad bájného knížete Kroka. Je odtud pěkný pohled na dlouhý Stebenský rybník a ves Stebno. Pod kopcem na mapách vyznačeným jako vyhlídkové místo vede souběžně s naší červenou trasou naučná stezka Jesenicko.

HRAD PETRŠPURK, PETERSBURG, PETRŮV HRAD NEBO TAKÉ PETROHRAD

Naučná stezka nás brzy přivádí k památnému dubu a k jeskyni zvané Dračí sluj. Hned za ní v kopci narazíme na volně přístupné zbytky hradu Petršpurku, u kterého je zachovalá kaplička Všech svatých z roku 1652 a pěkný turistický přístřešek. Historie Petršpurku sahá až do roku 1356, kdy jej postavil pravděpodobně Petr z Vrby z rodu Hroznatovců, aby chránil stezku vedoucí z Prahy do Chebu. Hrad pak vystřídal mnoho různých majitelů, až jej v 16. století potkal podobný osud, jako mnoho jiných malých kamenných pevností - přestal vyhovovat nárokům renesanční šlechty, která měla jinou představu o bydlení. Jaroslav Libštejnský z Kolovrat proto začal již kolem roku 1560 pod hradem stavět petrohradský zámek. Opuštěný hrad Petršpurk postupně zpustl a jeho zbytky se dostaly do vlastnictví Černínů, kteří zde nechali vybudovat romantickou vyhlídku se schodištěm jako jednu z kratochvilných atrakcí zámeckého parku.

ZÁMEK PETROHRAD SLOUŽÍ JAKO PSYCHIATRICKÁ LÉČEBNA

Naučná stezka pokračuje k turistickému rozcestí s několika značenými trasami. Nás láká řada menhirů s vytesanými reliéfy svatých vedoucí k zámku Petrohrad. Jeho rozsáhlý objekt postavěný a po požáru přestavěný v renesančním a barokním slohu si však můžeme prohlédnout jen z dálky. Od roku 1952 totiž celý zámek slouží jako psychiatrická léčebna a je tudíž turistům nepřístupný. Vracíme se tedy zpět k rozcestí pod zříceninou odkud pokračujeme po zelené trase kolem Petrohradských skal směrem na Vlčí horu s pěknými skalními útvary. Samozřejmě se nejedná o stejnojmennou rozhlednu ve Šluknovském výběžku, i když k jedné nové rozhledně odtud máme opravdu namířeno.

NA ROZHLEDNU TOBIÁŠŮV VRCH

Jen půl kilometru od rozcestí Vlčí hora stojí na modré trase rozhledna Tobiášův vrch. V létě stojí za to, abychom si k ní odskočili. Je to 48 metrů vysoká kovová věž otevřená v roce 1999. Výstup na vyhlídku ve výšce 26 metrů je však zpoplatněn a rozhledna je přístupná pouze v letní sezóně o víkendech a svátcích. Podobně, jako vyhlídka na Petršpurku poskytuje pohled na Jesenickou a Rakovnickou pahorkatinu, pohoří Džbán, Krušné a Doupovské hory.

SCHILEROVA ROZHLEDNA V KRYRECH

Po zelené značce následně dojdeme přes Jesenickou křižovatku a Kněžský háj na Malou Stranu v Kryrech, kde ze zelené značky odbočíme vpravo. Naučná stezka „Křížová cesta Kryry“ nás dovede k Schillerově rozhledně na Kostelním vrchu. I tato rozhledna je otevřena pouze v letní sezóně o víkendech a svátcích a k její návštěvě nutno uhradit vstupné.

Dolů do města Kryry scházíme neznačenou serpentinou okolo kostela Narození Panny Marie. Kostel je sice dominantou Kryr, bohužel v současné době natolik zchátralou, že neslouží svému účelu. Ve městě je možné se občerstvit v restauraci Pekárna nedaleko náměstí kuriózně pojmenovaném po Československé armádě, která už v minulém tisíciletí zmizela v propadlišti dějin. K železniční stanici potom dojdeme po ulicích Hlavní, 5. května a Železniční. Zde náš vydatný, ale velmi zajímavý výlet, který jsme podnikli s oddílem Klubu českých turistů z Ústí nad Labem, končíme.