Autor článku:

Martin Zíka

PROFIL

NAŠE TIPY:

Pozvánky na akce v Ústeckém a Karlovarském kraji

Jarní speciál Turistického magazínu: Nejrkrásnější turistické trasy Ústeckého kraje

Na pravčickou bránu zdarma pro členy KČT

Turistická informační centra Ústeckého kraje

AKTUALIZACE: 3.4.2024

Publikováno: 18.3.2024

Rubrika: Město - obec

Region: Děčínsko • Destinace: České nizozemí

CESTOVNÍ RUCH VE VARNSDORFU

Největší město Českého nizozemí má velký turistický potenciál.

Turistická destinace České nizozemí se nachází v oblasti Šluknovského výběžku, tzn. v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Od zbytku republiky je oddělena hřebenem Lužických hor, kudy vedou silnice přes horská sedla. Nacházejí se zde města Varnsdorf, Rumburk, Šluknov, Krásná Lípa a další. V tomto článku se budeme věnovat právě Varnsdorfu, který by mohl být vzhledem ke svému potenciálu významným střediskem cestovního ruchu.

Foto: Martin Zíka

Pohled na Město Varnsdorf s kulisou Lužických hor z rozhledny na Hrádku, která je z důvodu rekonstrukce uzavřena již několik let. V roce 2024 by snad měla být opět zpřístupněna.

Varnsdorf se svými patnácti tisíci obyvateli je největším městem Českého nizozemí. Ze tří stran hraničí se saskou Horní Lužicí (SRN), má dva oficiální hraniční přechody a několik malých neoficiálních turistických přechodů. Hranice je zde vyznačena jen patníky a tak přechod mezi českou a německou stranou na rozdíl od minulosti nečiní v dnešní době žádný problém. Bohužel jen velmi málo obyvatel Varnsdorfu se domluví německy, což výrazně brzdí rozvoj cestovního ruchu. Je to paradoxní situace, uvážíme-li, že až do konce druhé světové války mělo České nizozemí (Böhmisches Niederland) převážně německé obyvatelstvo.

Hlavní potenciál pro cestovní ruch ve Varnsdorfu spočívá ve strategické poloze města. Nachází se totiž mezi několika oblíbenými turistickými oblastmi (Českosaské Švýcarsko, Lužické hory, Žitavské hory a Horní Lužice). Město by tudíž mohlo být vyhledávaným střediskem turistických služeb. I v samotném Varnsdorfu by se našlo mnoho zajímavých lákadel pro turistické návštěvníky, kdyby...

Jeden z problémů spočívá v tom, že město Varnsdorf se ani po třiceti letech od změny režimu nedokázalo vypořádat s dramatickými struturálními změnami, které byly způsobeny útlumem průmyslové výroby. Dříve proslulé podniky Velveta, Elite a řada dalších zazpívaly svou labutí píseň a celý region se stal sociálně slabou oblastí, která nemá u vládních struktur zastání. Je zde vidět markantní rozdíl mezi českým a německým přístupem k věci, kde například sousední Žitavsko se s pomocí německých podpůrných fondů během několika let změnilo z průmyslové oblasti na oblíbenou rekreační destinaci s několikanásobně vyšší návštěvností (a s tím spojeným ekonomickým obratem), než má podobně velké České nizozemí.

PĚŠÍ TURISTICKÉ TRASY VE VARNSDORFU
Varnsdorfem prochází několik turistických tras, o které pečuje Klub českých turistů. Od hraničního přechodu s městečkem Großschönau vede modrá trasa kolem vlakového nádraží a městského informačního centra směrem na Studánku (trasa má velký potenciál, vede kolem celého Šluknovského výběžku v délce 90 km a je propagována jako Mariánská poutní stezka, protože prochází kolem většiny významných sakrálních památek Českého nizozemí).

Oba hlavní varnsdorfské hraniční přechody u obcí Großschönau a Seifhennersdorf spojuje žlutá trasa umožňující výstup na vyhlídku varnsdorfský Špičák a k rozhledně na vrchu Hrádek (ta by měla být od roku 2024 opět zpřístupněna veřejnosti). Nová je zelená spojka propojující trasu na Špičák s červenou magistrálou Lausch procházející na německé straně hranice. Varnsdorfem prochází také významná dálková evropská trasa.

DÁLKOVÁ EVROPSKÁ TRASA E10

V oblasti Českého nizozemí je Varnsdorf jediným městem, kudy prochází dálková evropská turistická trasa E10 (v tomto úseku značená zeleně). Tato trasa je dlouhá 2850 km a vede Evropou od severu k jihu. Začíná ve Finsku, prochází střední Evropou a končí v italském Bolzánu (v budoucnu by se měla prodloužit až do Španělska). Do Varnsdorfu přichází E10 pod Hrádkem od Seifhennersdorfu, prochází centrem města a dál vede přes Jiřetín p. J. do Lužických hor. Potenciál, který má tato trasa pro cestovní ruch, však zatím zůstává převážně bez využití.

CYKLOTURISTIKA
Z Varnsdorfu vede jedna cyklotrasa č. 3015 nepříliš šťastně mimo centrum města, takže pro cestovní ruch nemá v podstatě žádný význam. Zajímavé je jen to, že prochází kolem pivovaru Kocour (nabídka kvalitního stravování a ubytování). Tato cyklotrasa pak pokračuje přes Dolní Podluží (kde je možné odbočit směrem na Žitavské hory přes přechod Herrenwalde) do Jiřetína a dál do Lužických hor.

MANDAVSKÁ CYKLOSTEZKA
Celé České nizozemí je protkáno sítí cyklotras, které mají nenáročný charakter a na mnoha místech umožňují přejezd do Horní Lužice. To je jeden z důvodů oblíbenosti tohoto regionu, jehož budoucnost možná tkví právě v rozvoji cykloturistiky. Žel dosud zde chybějí jak kvalitní služby, tak bezpečné vnitroměstské cyklostezky (na rozdíl od sousedního Německa), což se týká i Varnsdorfu. Jednou z dlouho očekávaných novinek by měla být od roku 2024 tzv. Mandavská cyklotrasa, která by měla vést od pramenů říčky Mandavy přes Rumburk a Varnsdorf až do Žitavy, kde bude končit a navazovat na oblíbenou cyklotrasu podél Lužické Nisy (z Liberce do Görlitz). Brzy uvidíme, jak vedení města Varnsdorfu ve spolupráci s místními podnikateli dokáží této skutečnosti využít pro rozvoj cestovního ruchu.

NEVYUŽITÉ PŘÍLEŽITOSTI
Také přímo ve Varnsdorfu by bylo možné objevit lákavou nabídku pro turistické návštěvníky. Jenže rekapitulace těchto potenciálních možností zatím vyznívá spíše tragicky. Z výletní restaurace na Špičáku zbyly jen nevzhledné rozvaliny a plán postavit zde rozhlednu nevyšel. Muzeum je v havarijním stavu a projekt jeho rekonstrukce již dlouhá léta čeká v šuplíku. Také dříve oblíbená kinokavárna je v dezolátním stavu již dlouho uzavřena. Sbírka unikátní filmové a promítací techniky v objektu tzv. Panoramy, z níž by bylo zcela jedinečné muzeum středoevropského významu, také marně čeká na podporu města. Dříve oblíbený rekreační areál u Varnsdorfského rybníku zanikl, takže v současnosti zde neexistuje ani příměstský camp. Město má několik významných sakrálních památek, které však nejsou turistické veřejnosti zpřístupněny a na polorozpadlou křížovou cestu u kostela sv. Karla Boromejského se návštěvníci dívají přes rezavý plot. Za zmínku stojí též pamětní deska na kostele sv. Petra a Pavla připomínající první liturgické provedení jednoho z nejvýznamnějších děl Ludwiga van Beethovena, která však je ve stavu činícím městu doslova mezinárodní ostudu. A takto bychom mohli pokračovat dál a dále až ke konstatování, že město Varnsdorf dosud nedokázalo žádným způsobem využít a prezentovat svou nesmírně slavnou textilní minulost. Takový je stav v roce 2024.

KLUB ČESKÝCH TURISTŮ VARNSDORF
Turistika ve Varnsdorfu má dlouhou a bohatou předválečnou i poválečnou historii. Před válkou byli zájemci o turistiku sdružováni především varnsdorfskou sekcí Horského spolku pro nejsevernější Čechy, která se zasloužila například o vybudování turistického hotelu s rozhlednou na vrcholu varnsdorfského Hrádku (r. 1904), nebo varnsdorfskou sekcí Alpského svazu, která roku 1891 zprovoznila dodnes fungující Varnsdorfskou chatu (Warnsdorfer Hütte) v rakouských Alpách (Venedigergruppe 2 336 m n. m.). V roce 1902 se v budově nádraží ve Varnsdorfu šešli zástupci několika turistických organizací a dohodli se na vyznačení dálkové trasy Kammweg (dnes Hřebenovka) vedoucí nejprve z Ještědu na Růžovský vrch. Později trasa propojila většinu horských hřebenů na severní hranici české a moravské části monarchie. V roce 1935 už Hřebenovka vedla přes Český les až na Šumavu.

Po odsunu německého obyvatelstva byl hned v roce 1945 založen ve Varnsdorfu odbor Klubu českých turistů. Jeho členové vyznačili například trasu na vrchol Špičáku (544 m n. m.), kde stála později zaniknuvší turistická chata. Dnes je tu pouze lesem zarostlá skalní vyhlídka, kam vede žlutá a zelená trasa. Ale ani Klub českých turistů neměl dlouhého trvání, v roce 1956 museli jeho členové přejít pod turistický a horolezecký oddíl TJ Slovan Varnsdorf. Teprve roku 1992 byla činnost KČT ve Varnsdorfu obnovena a svého času šlo o jeden z nejaktivnějších odborů v ČR. Žel postupem času členská základna KČT Varnsdorf značně prořídla a v současné době se jeho činnost zredukovala jen na malé klubové výlety. Dá se říci, že budoucnost této organizace je opět značně nejistá.

SÁZKA NA ČESKÉ ŠVÝCARSKO NEVYŠLA
Ještě jednou se vrátíme k problematice cestovního ruchu v oblasti Českého nizozemí. Kolem roku 2000 se zdálo, že je to perspektivní směr hospodářského rozvoje regionu. Došlo však ke třem okolnostem, ze kterých by se místní obyvatelé měli poučit. Za prvé se nevyplatilo důvěřovat v podporu dotací. Namísto přirozeného rozvoje lokální ekonomiky se začal v době, kdy to evropské dotační programy umožňovaly, cestovní ruch stavět na dotacích, aniž by se přitom dbalo na trvalou udržitelnost projektů. Poté, co EU přestala projekty zaměřené na cestovní ruch podporovat, většina těch, které neměly zajištěno bezdotační financování, začala stagnovat a zanikat (pozoruhodné však je, že zamýšlená transformace se v sousedním Německu celkem podařila).

Další chybou bylo, když oblast Českého nizozemí byla experimentálně zařazena pod destinační management Českého Švýcarska. Brzy se ukázalo, že ten nemá dostatečné kapacity na to, aby se dokázal o celou oblast dobře postarat. Víceméně suploval jen servis výrobce propagačních materiálů, což samozřejmě není dostačující.

Zjistilo se také, že České Švýcarsko a České nizozemí jsou regiony s tak velkými rozdíly v přírodních, kulturních i historických zdrojích, že jejich spojení vytvořilo nesourodý a nefunkční slepenec. České Švýcarsko má navíc zásadní problém vypořádat se s následky kůrovcové kalamity a rozsáhlého požáru u Hřenska, takže České nizozemí de facto osiřelo, což by měl být dostatečný důvod pro vytvoření samostatného managementu cestovního ruchu. Snad to někoho konečně napadne.

Třetím problémem, který lze označit za fatální, jsou do dnešní doby patrné následky covidové pandemie a následné ekonomické krize, které se v oblasti cestovního ruchu projevily v dramatickém propadu návštěvnosti, snížení kupní síly místního obyvatelstva a v konečném důsledku v úbytku služeb. Taktéž klimatické změny (globální oteplování) se podepsaly na rentabilitě dříve oblíbených zimních středisek v blízkých Lužických horách. Dá se říci, že téměř celé České nizozemí se vrátilo opět na startovní čáru. Bude nutné se vydat cestou již zmíněného rozvoje lokální ekonomiky, což může být zajímavá příležitost i pro město Varnsdorf, kde jsou dostatečné kapacity a dokonce zde funguje střední škola se zaměřením na cestovní ruch. Je jasné, že místní obyvatelé, chtějí-li žít v prosperujícím společenství, se musejí spolehnout hlavně sami na sebe.

Fotografie k článku:

Foto: Martin Zíka

Pohled na Město Varnsdorf s kulisou Lužických hor z rozhledny na Hrádku, která je z důvodu rekonstrukce uzavřena již několik let. V roce 2024 by snad měla být opět zpřístupněna.

Výletní hotýlek na Hrádku u Varnsdorfu vybudoval Horský spolek pro nejsevernější Čechy v roce 1904.

Foto: Martin Zíka

Výletní hotýlek na vrchu Hrádek u Varnsdorfu vybudoval Horský spolek pro nejsevernější Čechy v roce 1904. Je tomu tedy již 120 let, kdy patří mezi největší turistické atrakce města.

Muzeum Varnsdorf je pro veřejnost uzavřeno.

Foto: Martin Zíka

Ani samotní obyvatelé Varnsdorfu už nevěří, že jejich muzeum bude ještě někdy otevřeno. Projekt na rekonstrukci sice existuje, ale bohužel není na seznamu priorit.

Pivovar Kovour - Varnsdorf - České nizozemí.

Foto: Martin Zíka

Pokud někdo hledá ve Varnsdorfu kvalitní ubytování se stravou, zamíří nejspíše do pivovaru Kocour, který je přímo pod Hrádkem.

Foto: Martin Zíka

Do pivovaru Kocour se jezdí vlakem. Zkuste to také.

Kostel sv. Karla Boromejského ve Varnsdorfu

Foto: Martin Zíka

Turističtí návštěvníci se přijeli podívat na křížovou cestu u kostela sv. Karla Boromejského ve Varnsdorfu. Mohou si ji prohlédnout přes rezavý plot.

Foto: Martin Zíka

Tohle zbylo z výletní restaurace na varnsdorfském Špičáku. Turistická vizitka vpravdě velmi nelichotivá.

Foto: Martin Zíka

Tipli byste si jako návštěvníci Varnsdorfu, že tohle je turistická ubytovna?

Foto: Martin Zíka

Alespoň zbytek kdysi významné budovy železniční stanice Varnsdorf se dočkal rekonstrukce. Ale na zastřešení nástupišť se úplně zapomnělo. Pokud byste se chtěli dostat z Varnsdorfu vlakem do Děčína, tak pouze ve všedních dnech. Tomu se říká rozvoj cestovního ruchu...

Foto: Martin Zíka

Bezpečné městské cyklostezky ve Varnsdorfu začínají u hraničních přechodů. Směřují pochopitelně na německou stranu.

Foto: Martin Zíka

Panorama Varnsdorf - tato budova ukrývá zcela unikátní filmovou a projekční techniku, která by mohla tvořit expozici muzea středoevropského významu. Vedení města Varnsdorfu však tento projekt podpořit nechce. Co kdyby do Varnsdorfu začali proudit turisté...

Výhled do Horní Lužice od varnsdorfského Špičáku.

Foto: Martin Zíka

Trvalo opravdu dlouho, než došlo k propojení turistické trasy na varnsdorfský Špičák s německou turistickou magistrálou LauSch vedoucí pod jeho vrcholem. Ale už je naštěstí hotovo.

Pamětní deska připomínající první provedení Beethowenova díla Missa Solemnis ve Varnsdorfu.

Foto: Martin Zíka

Pamětní deska na kostele sv. Petra a Pavla připomínající první provedení Beethowenova díla Missa Solemnis ve Varnsdorfu. K tomu snad ani není co dodat.

Idylka u Varnsdorfského rybníku - České nizozemí.

Foto: Martin Zíka

Snad alespoň rekreační areál u Varnsdorfského rybníku, kterému místní říkají Mašíňák, se začne pomalu obnovovat. Příměstský kemp tady opravdu chybí.

Dostupnost po značených trasách:

Zelená trasa E10 vede z Varnsdorfu do Horní Lužice, opačným směrem pak do Lužických hor.

Modrá turistická trasa z Varnsdorfu vede kolem celého Šluknovského výběžku.

Hraniční přechody Großschönau a Seifhennersdorf propojuje žlutá turistická trasa.

Cyklotrasa 3015 procházející okrajem Varnsdorfu začíná u hraničního přechodu pod Hrádkem. Pokračuje pak do Lužických hor. Bezpečné vnitroměstské cyklostezky ve Varnsdorfu nenajdete.