Autor článku:

Martin Zíka

PROFIL

NAŠE TIPY:

Pozvánky na akce v Ústeckém a Karlovarském kraji

Turistická informační centra Ústeckého kraje

AKTUALIZACE: 25.4.2026

Publikováno: 14.6.2024

Rubrika: Vodní živel

Region: Chomutovsko • Destinace: Krušné hory

VODNÍ NÁDRŽ PŘÍSEČNICE

Víte, že pod hladinou Přísečnice se skrývá starobylé královské město?

Největším jezerem v Krušných horách je umělá vodní nádrž Přísečnice. Nachází se nedaleko Vejprt v Ústeckém kraji. Má rozlohu více než tři čtvereční kilometry a hloubku přes padesát metrů. Na dně údolí zatopeném v roce 1976 poklidně odpočívají zbytky hornického městečka, jehož historie započala již v ranném středověku. Jeho osud však poklidný rozhodně nebyl.

Foto: Martin Zíka

Hladina vodního díla Přísečnice v Krušných horách má plochu přes tři kilometry čtvereční.

Údolím horské říčky Přísečnice (německy Pressnitz) totiž vedla obchodní cesta ze Saska do Čech směrem na Kadaň. První zprávy o tom máme z doby vlády Jana Lucemburského. To už je zmiňováno hornické městečko s hradem, které zde bylo založeno kvůli objevu a následné těžbě stříbrných a železných rud (podobně, jako na blízkém Měděneci). Městečko začalo vzkvétat již ve čtrnáctém století, kdy jej od krále Karla IV. získali páni ze Šumburku a posléze přesto přešlo pod panství rodu Šliků. Roklu 1546 král Ferdinand první povýšil Přísečnici na královské horní město s vlastním městským znakem, aby si pojistil zisk z dolů.

OBYVATELE PŘÍSEČNICE SEMLELA TŘICETILETÁ VÁLKA

Zmíněnou obchodní cestou za třicetileté války často procházela císařská i švédská vojska pustošící širé okolí Krušných hor. Tím samozřejmě velmi trpělo i město Přísečnice. Vojáci vyrabovali všechny domy a bránící se obyvatele zbili, některé ženy řádění vojáků nepřežily. Švédové chtěli především stříbro a peníze, brali oblečení a odvedli všechny koně. Za zajatce chtěli výkupné. V roce 1641 došlo u Přísečnice k slavné bitvě, kdy generál Banner nechal město vypálit. Pomalu se vzpamatovávající městečko znovu vyplenil roku 1645 švédský generál Torstenson, když táhl na Kadaň.

PROKLETÉ STŘÍBRO

Dramatické události třicetileté války měly za následek úpadek hornictví. Stříbro přitahovalo neštěstí, a tak se místní obyvatelé, kteří přežili, raději živili zemědělstvím, krajkářstvím, prací v lesích a dokonce i muzikou. K obnově těžby stříbra, ale už v menším rozsahu, došlo až v osmnáctém století. Ale Přísečnici jakoby pronásledoval zlý duch. Několikrát ji postihly velké požáry. Roku 1811 například z čtyř set domů zbylo jen 66.

VÍTE, KDO BYL ANDĚL KRUŠNOHOŘÍ?

V roce 1832 získala přísečnické panství hraběnka Gabriela Buquoyová, která pomáhala místním lidem tím, že od nich vykupovala krajky a v hladových dobách nechala rozdělovat potraviny, oblečení a houně. Nechala upravit Přísečnický potok kvůli plavení dřeva. Pro tyto a další lidumilné aktivity se jí říkalo anděl Krušnohoří.

PŘÍSEČNICE SE ŽELEZNÉMU OŘI VZEPŘELA

Je doloženo, že údolím Přísečnice měla vést železnice, ale obyvatele města ji odmítli, což způsobilo hospodářský útlum města i blízkého okolí. Kolem roku 1900 mělo město přes 4000 obyvatel, což byl dle doložených údajů vrchol osídlení. Po první světové válce se Přísečnice stala vyhledávaným rekreačním centrem Krušných hor. Začal se rozvíjet cestovní ruch, ale ten paradoxně brzdila právě nedostupnost města po železnici.

DRUHÁ SVĚTOVÁ ZNAMENALA KONEC

Během druhé světové války u Přísečnice vznikl zajatecký tábor, což městu v poválečném období na pověsti nepřidalo. Po následném odsunu německého lidu a dosídlení zbylo už jen 700 obyvatel a i ti postupně odcházeli za lepší obživou jinam. Další šanci už toto nepřízní osudu stíhané horské městečko nedostalo.

VODNÍ DÍLO PŘÍSEČNICE

Začátkem druhé poloviny sedmdesátých let dvacátého století, kdy si rozvoj průmyslu a demografické změny v oblasti pod Krušnými horami žádaly nové zdroje vody, bylo rozhodnuto o stavbě přísečnické přehrady. To vedlo k demolici a zatopení města. Poslední domy na náměstí v Přísečnici posloužily roku 1973 jako kulisy při natáčení filmu Traumstadt, kdy byly odstřeleny. Historie města Přísečnice je velmi dobře popsaná ve Wikipedii, z níž jsem též čerpal a doporučuji k přečtení (viz odkaz pod článkem).

NEJVĚTŠÍ JEZERO KRUŠNÝCH HOR

Od roku 1976 mají tedy Krušné hory nové krásné velké jezero posazené krajině hlubokých lesů, které ale neslouží rekreačním účelům. Je to chráněná vodárenská nádrž poskytující kvalitní pitnou vodu pro severočeskou hnědouhelnou oblast (do ochranného pásma 1. stupně kolem přehrady je vstup zakázán). Nicméně toto vodní dílo zadržující téměř padesát milionů kubíků vody si můžeme prohlédnout z hráze mající délku skoro půl kilometru (470 m), po níž vede modrá turistická trasa z Vejprt do Chomutova.

TURISTIKA KOLEM PŘÍSEČNICE

Kolem celé přehrady Přísečnice vedou pěkné cyklotrasy. Těsně ji obchází též Krušnohorská cyklistická magistrála č. 23 a její jižní části se dotýká dálkové evropská trasa E3. Krásný výhled na přehradu poskytuje vyhlídkové místo na Jelení hoře (994 m n. m.), kam vede žlutá odbočka od rozcestníku Výsluňská cesta. Výlet do těchto míst doporučuji podniknout prostřednictvím Vejprtské horské dráhy (Chomutov - Vejprty) od stanic Měděnec nebo Rusová. Je to opravdu příjemná a téměř liduprázdná přírodní lokalita v Krušných horách. Nedaleký Měděnec byl dokonce nedávno zařazen na seznam Unesco jako hornická památka (štoly ve vrchu Mědník).

Fotografie k článku:

Foto: Martin Zíka

Hladina vodního díla Přísečnice v Krušných horách má plochu přes tři kilometry čtvereční.

Foto: Martin Zíka

Na trasy Krušnohorské cyklistické magistrály č. 23 je Přísečnice vidět na několika místech.

Foto: Martin Zíka

Podrobnosti o výstavbě přehrady Přísečnice se můžete dozvědět z informačního panelu u hráze.

Foto: Martin Zíka

Hráz vodního díla Přísečnice je dlouhá 470 metrů. Z Jelení hory (na snímku vpravo), kam vede žlutá turistická značka, je na přehradu pěkně vidět.

Foto: Martin Zíka

V létě by se tady zpocený turista moc rád vykoupal, ale bohužel to nejde. Voda z Přísečnice je určena k pití.

Monument u hráze vodního díla Přísečnice.

Foto: Martin Zíka

Monument u hráze se stal symbolem přehrady Přísečnice. Připomíná mi stěžně plachetnic, ale možná je to něco úplně jiného.

Foto: Martin Zíka

Pohled ze sypané hráze přehrady Přísečnice, která vznikala v letech 1970 až 1976, do údolí potoka Přísečnice.

Foto: Martin Zíka

Po hrázi vodního díla Přísečnice vede modrá turistická trasa z Vejprt do Chomutova.

Cyklotrasa přes vodní dílo Přísečnice - Krušné hory.

Foto: Martin Zíka

Po hrázi Přísečnice vede též cyklotrasa z Černého potoka, která se napojuje na Krušnohorskou magistrálu č. 23.

Foto: Martin Zíka

Potok Přísečnice, který byl dříve říčkou, ale většina vody nyní putuje potrubím na druhou stranu, směřuje do osady Kryštofovy Hamry a pak už jako Preßnitz do Německa, aby se u Wolksteinu spojil s říčkou Zschopau. Tamtéž můžete navštívit Schönbrunn, ovšem nikoli ten vídeňský.

Foto: Martin Zíka

Kdybyste chtěli se šnorchlem dosáhnou dna přehrady Přísečnice, museli byste zvládnou hloubku přes padesát metrů. Kopeček na horizontu je Mědník, památka Unesco.

Vodní dílo Přísečnice - pamětní deska - Krušné hory.

Foto: Martin Zíka

Hráz Přísečnice se stavěla šest let. To už si zaslouží pomníček. Nad starobylým hornickým městečkem se zavřela voda, ale možná je to tak dobře. Lidé si v něm moc štěstí neužili.

Foto: Archivní pohlednice

Historická pohlednice z doby, kdy městečko Přísečnice usilovalo o to stát se turistickým a rekreačním centrem v Krušných horách, nám ukazuje, jak vypadalo náměstí, kostel a radnice.

Foto: Reprodukce

Malíř Pieter Snayers zachytil svou vizi známé bitvy u Přísečnice, ke které došlo v roce 1641. To bylo za třicetileté války. Císařské vojko to tady natřelo ustupujícím Švédům.