ZIMNÍ TURISTIKA NA MOLDAVĚ

Na běžkách po tělese železniční trati Moldava - Holzhau.

O tom, že lokální železnice mají pro rozvoj turistiky a cestovního ruchu zásadní význam, svědčí například to, že díky zachování provozu Moldavské horské dráhy i v zimních měsících patří okolí Moldavy a Nového Města v Krušných horách mezi oblíbená a hojně navštěvovaná střediska zimních sportů v Ústeckém kraji. Jedna z tras „bílých kolejí“ pro běžkaře vede dokonce po tělese zrušené trati.

Železniční stanice Moldava v Zimě (Krušné hory).

Foto: Miroslav Blažek

Motorové vlaky vozí zimní turisty o víkendech z Mostu do Nového Města a Moldavy v Krušných horách. Běžkařské stopy začínají hned u zastávek vlaku.

Při pohledu na internetovou zimní mapu (mapy.cz) snadno zjistíte, že mezi saským Altenbergem, Moldavou a Holzhau vznikl poměrně velké příhraniční zimní středisko se spoustou příležitostí k provětrání rychlých prkének. Jsou zde upravované běžkařské stopy pro sportovce i romantické lesní stezky pro zimní turisty. Díky nadmořské výšce kolem osmi set metrů jsou v Krušných horách sněhové podmínky mnohem příznivější, než v údolí pod hřebenem. O víkendech sem přiváží lokálka z Mostu milovníky běžkaření a zimní turistiky.

MOLDAVA V KRUŠNÝCH HORÁCH

Dnes již nežijí pamětníci, kteří by mohli vyprávět o tom, jak v meziválečném období jezdil v zimě na Moldavu rychlík z Prahy tažený parní lokomotivou. Přivážel výletníky, kteří si přijeli vyčistit plíce. Tehdy ještě po této trati pendlovaly vlaky s uhlím z Mostecka do Saska, což byl hlavní důvod, proč byla železnice v náročném horském terénu vybudována. Po válce však byla trať v úseku Moldava - Holzhau přerušena. Moldavské nádraží, kdysi strategicky významné, se stalo pouhou konečnou stanicí horského motoráčku.

V současné době se opět vedou diskuse na odborné i laické úrovni, že by obnovení přeshraničního provozu na této železnici bylo přínosem pro cestovní ruch na české i německé straně Krušných hor. Samozřejmě je to otázka mezinárodních dohod a především investorů. Hosté přijíždějící na Moldavu z české strany jsou zásadním faktorem pro udržitelnost některých služeb (restaurace) v těchto odlehlých končinách.

Nevyužívané drážní těleso vedené údolím Jeleního potoka slouží zejména běžkařům, kteří z magistrály mezi Moldavou a Holzhau mohou na mnoha místech odbočit do různých směrů - k Novému Městu a Bouřňáku nebo směrem k Flájím či naopak na Cínovec. Zdatnější sportovci vyráží po Krušnohorské zimní magistrále až k Děčínskému Sněžníku, Altenbergu nebo k Hoře Svaté Kateřiny.

Vzhledem ke klimatickým změnám, které se projevují nedostatkem kvalitního sněhu, jsou trasy na hřebenu Krušných hor v podstatě jedinou možností, kde se dá v zimě v Ústeckém kraji běžkovat. Bez sněhu nyní zůstávají i dříve oblíbené Lužické hory, které se navíc potýkají s následky kalamitní těžby po kůrovci (rozježděné cesty, stromy přes turistické trasy apod.).

Pro rozvoj turistiky v Krušných horách je Moldava strategickou lokalitou. Proslýchá se, že zanedlouho i zde bude vyhlášena nová chráněná krajinná oblast a od roku 2025 by tudy měla procházet i certifikovaná horská trasa Hřebenovka spojující většinu hor při severní hranici České republiky. Zvýšení návštěvnosti by tak mohlo přispět k rozvoji služeb (ubytování a stravování), kterých je zde zatím nedostatek.

DOPRAVNÍ SPOJENÍ NA MOLDAVU
Veřejná doprava na Moldavu funguje o víkendech celkem dobře. Jezdí sem vlaky a autobusy z Mostu, Teplic i Ústí nad Labem. Uvedené spoje si raději zkontrolujte podle aktuálního jízdního řádu.

Vlaky z Mostu:
6.41, 9.37, 13.21

Spěšný vlak z Ústí:
8.22 (8.42 z Teplic)