Publikováno: 16.9.2022
Rubrika: Historie KČT / Zajímavá událost
Region: Ústecký kraj • Destinace: Krušné hory
100 LET TURISTIKY V MOSTĚ A VZPOMÍNKA NA MILANA MACHOVCE
Odbor Klubu československých turistů (KČST) Most byl založen v roce 1922.
O prvním klubu Mostecka se ví málo. Zdrojem jsou vzpomínky F. Hladkého. A časopis Turistický obzor. Od roku 1926 až do své smrti ho redigoval slavný lounský turista, fotograf Karel Goszler. Časopis se stal od r. 1927 věstníkem také odboru Most. K. Goszler byl letos zařazen do Síně slávy české turistiky. Od června 2022 jsou vystaveny jeho nádherné fotografie v Muzeu Louny. Opět děkujeme nadšenému a obětavému autorovi výstavy PhDr. Martinu Vostřelovi, také za poskytnutí Tur. obzoru.
Foto: Václav Novotný
Připojení KČST Most k časopisu Turistický obzor rok po zahájení periodika redaktorem Karlem Goszlerem dokladuje č.1 str.16 rok 1927.
PRVNÍM PŘEDSEDOU ODBORU MOST SE STAL VLASTENEC JUDR. VÁCLAV BENDL.
JUDr. Václav Bendl byl také starostou sokolské krušnohorské Kukaňovy župy. Od prosince 1918 do roku 1919 byl předsedou Správní komise města Mostu. V té době nejvyšší správní orgán města. Doktor Bendl se stal vlastně prvním mosteckým starostou nové republiky. A to v těžké době. Na severu i jinde v mladé republice se německý živel novému zřízení vzpouzel, protestoval. Z Tur. obzoru víme, že doktor Bendl byl v lednu 1927 znovu zvolen předsedou odboru. Bohužel 26.3.1927 zemřel. „Dne 28. března byla zaslána všem členům odboru zpráva o úmrtí zasloužilého předsedy odboru KČST v Mostě JUDr. Václava Bendla, advokáta v Mostě. Zesnulý byl předním, neúnavným a čelným pracovníkem menšinovým, politickým a v řadách sokolstva byl v čele sokolské župy Krušnohorské. Na poli turistickém stál u kolébky odboru v Mostě, byl jeho prvním předsedou, kteroužto funkci převzal opět letošního roku. Výbor odboru, uznávaje vysoké zásluhy zesnulého na poli turistiky v kraji mosteckém, uctil jeho památku smuteční výborovou schůzí, konanou 29.března, podnikl sbírku na Kukaňův fond sokolské župy Krušnohorské dle přání zesnulého, doprovodil jej na poslední cestě a na rakev položil věnec květů s pozdravem přírody, kterou on jako turista vřele miloval“. Dva roky po smrti JUDr. Bendla, byla 10.11.1929 na jeho počest pojmenována nová sokolská chata v Novém Městě v Krušných horách. Bendlovka dosud stojí v Novém Městě v Krušných horách. Nyní je bohužel zavřená, ale ještě po roce 2000 byla v provozu.
SCHÁZELI SE V REPRE
V r. 1928 měl odbor KČST Most 139 členů. Scházeli se v budově České záložny na Teplické třídě, na níž měli také vývěsní skříňku. Členské schůze pořádali v kavárně hornického reprezentačního domu. Tehdy se mu říkalo REPRE. Vše podlehlo zkáze při bourání Mostu.
ŽIJÍ JEJICH POTOMCI?
Členy mosteckého výboru klubu uvádí Tur. obzor s povoláním. Místopředseda J. Král, nájemce dvora Pařidla u Mostu (dnes zaniklá obec v důsledku těžby); první jednatel Ing. B. Tykač, přednosta báňské zkušebny chemické v Mostě; druhý jednatel Jan Stojánek, štábní kapitán v Mostě; pokladník Jan Beneš, vrchní horní správce dolu Jan v Mostě; PhDr. A. Blahout, ředitel real. gymnázia v Mostě; E. Černá, choť rady vrchního zemského soudu v Mostě; Ing. J. Lodl, ministerský rada, ředitel státních dolů v Mostě. Náhradníci: V. Hradec, vrchní berní správce v Mostě, Ing. J. Tagwerker, ved. inženýr firmy Kindl v Mostě, JUDr. B. Tolman, ved. první stát. zástupce v Mostě. Revizoři účtů: Ing. Fr. Bambas, závodní státního dolu Julius III, Kopisty; J. Šenfeld, ředitel občanské školy v Dolním Jiřetíně (rovněž obec zaniklá v důsledku těžby). Žijí jejich potomci? Vlastní po svých předcích staré fotografie či jiné archiválie? Budeme rádi, když se nám ozvou.
V PARDUBICÍCH PO NĚM POJMENOVALI ULICI
Pátrání nás přivedlo k další jinde známé, v našem regionu však zapomenuté osobnosti. PhDr. Antonín Blahout se narodil 13.6.1886 v jihočeském Písku. Středoškolský profesor německého a latinského jazyka se stal ředitelem gymnázia v Mostě. Pravděpodobně od r. 1927, kdy byla otevřena nová budova českého reálného gymnázia Most v dnešní ul. Čs. armády. 1.7.1934 byl jmenován ředitelem reálky v Pardubicích. Zemřel r. 1959. Životopis z pera PhDr. Jiřího Kotyka uvádí mj, že se r. 1945 se stal prvním předsedou revolučního okresního národního. V Pardubicích je po něm pojmenována ulice. Podle Tur. obzoru vedl 22.dubna 1928 výpravu na Červený Hrádek a do Chomutova, kde se zúčastnili ustavující schůze nového odboru KČST Chomutov. Pro historii KČST také významná informace.
JAK A KAM SE CHODILO NA VÝLETY MEZI VÁLKAMI
O výletech KČST Most zanechal svědectví Jaroslav Marek (1923–2005), zakládající člen odboru Litvínov, později člen Lokomotivy Most. R. 1988 zaznamenal půvabné vyprávění meziválečného člena KČST Most Františka Hladkého (narozen 1906), rodáka z Krušovic. Uvádíme celé: "Do Mostu jsem přišel v roce 1929. Chodil jsem s turisty, někdy s trampy a dost často i sám. Na Horu Svaté Kateřiny, do Brandova, hodně na Fláje – to ještě nestála Flájská přehrada. Také z Janova, přes Schönbach, dnešní Meziboří, jsme krásnou lesní cestou pod vrcholem Loučné sešli do vesničky Fláje, kde bylo několik hospůdek a pěkný hotel. Vypilo se pivko nebo limča a mašírovalo se dál na Český Jiřetín. Horem podle potoka, to byla krásná túra zvláště v létě, když bylo parno. Byla tam spousta motýlů a v potoce hodně pstruhů. A když se přicházelo k Jiřetínu, tak i krásný vodopád. Nebo se šlo kolem zámečku Lichtenwald, ale jenom kolem, dovnitř se nesmělo. A potom zpět po silnici na Klíny a do Janova na električku. Tenkrát nejezdily autobusy a takový pochoďák z Mostu dal zabrat. Nebyly volné soboty, to byl, pane, dlouhý týden… A jak se člověk těšil, až zase bude volná neděle! Chodilo se také na Moldavu a Nové Město. Většinou jsme jeli vlakem do Hrobu a odtud pěšky nahoru na Bouřňák. Tenkrát tam ještě nestála chata, ani Bendlovka na Novém Městě. Když Bendlovku otvírali, byl jsem při tom. Byla rekonstruována ze staré stodoly a pojmenována po dr. Bendlovi z Mostu. Na Moldavě na místě dnešního hotelu Hraničář stála již tehdy malá hospůdka".
V KRUŠNÝCH HORÁCH POTKALI JAPONCE
"V samotné Moldavě byly asi čtyři hostince, ale všechny německé. Jezdila tam spousta „Sasíků“ a také studenti z vysoké školy báňské z Freibergu. V hospodách měli svoje stoly, kam jsme si sednout nesměli. Vlak z Moldavy jezdil až do Freibergu, a tak jsme kolikrát na Moldavě potkali i Japonce, kteří tam studovali. Bývalo tam velmi živo, asi jako dneska na Komáří Vížce. My sami jsme jezdívali na lyžích načerno do malých lázní Rehefeld, tři čtyři kilometry za moldavským nádražím. Měli jsme už tehdy takový malý turistický „jízdní řád“. Jak byla první krásná jarní neděle, šlo se na Bořeň. Když začaly kvést podléšky, petrklíče a sasanky, tak na Lovoš a druhou neděli na dubický kostelíček. To už kvetly třešně a jabloně a ve slunečném jarním dni to byla nádherná podívaná. Na Házmburg jsme chodívali, když kvetly šeříky. Samozřejmě taky do Třebenic a na Košťálov. Na Milešovku jsme vystoupali na noc, abychom mohli obdivovat východ slunce. Potom jsme mašírovali na Velemín a Opárno, odtud pak Opárenským údolím na vlak do Lovosic. Na dlouhé zájezdy jsme nemohli, nebyly volné soboty a na Moravu či Slovensko jsme se tak dostali až v létě. Také nebylo tolik peněz. Výsadou pro organizované turisty tenkrát bylo, že pokud dorazili na chatu do 18 hodin, byla jim rezervována a lůžka a byli přednostně ubytováni. Obyčejný turista se navečeří, ošetří odřené nohy a je rád, když se po celodenním putování může uložit na kavalec. O takového hosta dnes chatař ani nestojí, potřebuje turisty, kteří „pustí chlup“ a na korunu nekoukají. Přišla válka, a to byl s turistikou konec. Na hory se jezdit nemohlo, všude samý Němec, a když jste promluvili česky, byl oheň na střeše a byli bychom i nějakou schytali. Rád vzpomínám na jeden výlet na Dlouhou Louku. Nad kostelíčkem byla taková malá hospůdka U Schindlerů. Přišli jsme tam s rodinou o Velikonocích. Pod kostelíčkem v hospůdce U Reimanů (dnešní kovárna) se také dobře jedlo a spalo.“ Tolik člen KČST Most František Hladký. Byl také členem odboru turistiky Baníku Most.
Pestrou paletu míst, které navštívil Fr. Hladký doplňujeme výběrem snímků z Krkonoš a informací, že na jaře 2022 byla otevřena „Neomezená hraniční okružní stezka“ Rehefeld/Moldava.
STRUČNĚ O POVÁLEČNÉ TURISTICE V MOSTĚ
V Mostě vznikla hned trojice turistických odborů: r. 1949 Baník, dnes KČT 106503 Most s dlouholetou předsedkyní Růženou Streiftauovou; r. 1954 odbor Slavia Most, který se již spojil s KČT Lokomotiva Most. Posledně jmenovaný vznikl r. 1964. Má dlouholetou předsedkyni Ivu Jelínkovou. Je domovským odborem člena Síně slávy české turistiky Ing. Milana Machovce (1937-2002). Letos vzpomínáme 20 let od jeho odchodu. Odbor tradičně pořádá Vzpomínání na kamarády. Proběhne 15.10.2022 na zahradě dlouholetého člena Zdeňka Mrázka v Českých Zlatníkách.
Za přípravu článku děkuji Ing. Evě Hladké, Vladimíru Novotnému a Klubu přátel Pardubicka. Omlouvám se čtenářům za délku příspěvku.
Fotografie k článku:
Dostupnost po značených trasách:
„Neomezená hraniční okružní stezka“ Rehefeld/Moldava měří 16 km. Lze ji zahájit a zakončit kdekoli. Je vhodná pro cyklisty a běžkaře. Téměř se nepotkáte s motorovými vozidly.
Pozn.: O značené trasy v Ústeckém kraji pečují dobrovolní značkaři Klubu českých turistů.
Komentáře k článku:
Máte-li k článku zajímavou doplňující informaci, připojte ji jako komentář:
Komentováno: 16.09.2022
Vynikající článek! Pravé turistické bádání. Už se těším, že to s Mostečáky pořádně oslavíme :) M. Z.
