ZACHOVEJME HISTORII SVÉHO ODBORU KČT

Čestný předseda KČT Ing. Jan Havelka představil v 1. čísle měsíčníku Turista 2020 krušnohorskou Chatu Karla Líma na Bouřňáku.

Do oblíbeného seriálu „Chaty KČT“ použil hned tři fotografie z Kroniky odboru klubu československých turistů Horní Litvínov. Kronika byla založena zároveň se vznikem odboru v roce 1925. Je nejstarší zachovalou kronikou odboru v Ústeckém kraji. Troufale se domníváme, že je nejstarší zachovalou kronikou KČT či KČST v České republice!

Úvodní strana kroniky napsal první jednatel a kronikář odboru Ing. František Rak.

Foto: Václav Novotný

ÚVodní strana kroniky KČST Horní Litvínov představuje prvního jednatele a kronikáře odboru Ing. Františka Raka.

Kronika dokládá vznik dalšího odboru KČST. Obsahuje téměř 70 snímků z let 1925–1930. Získáváme představu nejen o stavbě chaty na Bouřňáku. Seznamuje s dobovým oblečením, se vzletným pozdravem „Hore zdar“ či s pojmem stanice KČST. Kroniku založil a vedl jednatel Ing. František Rak. Použil téměř 70 snímků fotografa Rudolfa Vrábla. Většina fotografií je bez jmenného popisu osob. Oba nám zanechali unikátní svědectví!

VODÍTKEM DALŠÍM, KTEŘÍ Z LÁSKY K PŘÍRODĚ, TURISTICE BUDOU ZAPISOVATI ČINNOST ODBORU
Úvodní slova jednatele a kronikáře vystihují vlastenecké nadšení zakladatelů:
Věnování. Založením Odboru KČST v Hor. Litvínově, jehož jsem spoluzakladatelem, jevila se potřeba založení této kroniky, v níž popisovány budou vycházky, výlety a jiné podniky poučné a zábavné mladého odboru. Tato kronika budiž vzpomínkou na probouzející se život českého intellig. živlu v Hor. Litvínově a okolí a vodítkem činnosti dalším, kteří z lásky k přírodě, turistice a spolku budou zapisovati činnost odboru, jemuž jako první jednatel a zapisovatel k jeho činnosti v budoucnu přeji mnoho zdaru! Hore zdar! Louka – Hor. Litvínov, 6. srpna 1925.

CO VÍME O AUTOROVI KRONIKY JEDNATELI ING. FRANTIŠKU RAKOVI?
Jen částečná identifikace se podařila z různých zdrojů. V časopise Turistický obzor, který redigoval lounský turista Karel Goszler se uvádí jako značkovatel Krušnohorské župy KČST. V letech 1935–1937 byl veden jako báňský inspektor mezi 373 členy českého Podkrušnohorského muzea v Mostě. Na snímcích kroniky se však nepodařilo s určitostí identifikovat. Podle „Věnování“ proběhla ustavující schůze v Louce u Litvínova.

PŘÍTELI VRÁBLE! TYS BYL TAKOVÝM NAŠÍM TÁTOU
Fotograf Rudolf Vrábl je zapsán v roce 1927 v české městské Pamětní knize Horního Litvínova mezi členy výboru pro stavbu pomníku T. G. Masaryka na Masarykově náměstí. V roce 1931 zveřejnil neznámý pisatel v Turistickém obzoru rozloučení, že „náš milý přítel aktuárský tajemník Rudolf Vrábl“ odchází do Žatce. Krásnou češtinou vylíčil jeho oblibu a zřejmě i původ „Tvoje ostravácká povaha se ve světě neztratí“.

PODOBA FOTOGRAFA RUDOLFA VRÁBLA BYLA IDENTIFIKOVÁNA
Postava fotografa Rudolfa Vrábla se nachází na okraji většiny snímků kroniky. Za předpokladu, že již existovala samospoušť. Můžeme posoudit sami: odpovídá muž se začínajícím bříškem popisu v Turistickém obzoru? Např. ve větě: „…a na výletech jsi se o nás vždycky dobře postaral“. Ve foto použitém ve zmíněném časopise Turista 1/2020 se vpravo usmívá fotograf Rudolf Vrábl. „s Tebou vždy se tvář rozzáří a znovu něco tak příjemného pociťujeme a těšíme se už na ty výlety příští“ loučil se s ním neznámý pisatel v Turistickém obzoru.

KRONIKA SE ZACHOVALA ZÁZRAKEM
Vráblův odchod do Žatce byl možná příčinou ukončení turistické kroniky. Ve Státním oblastním archivu (SOA) Most se našel záznam o předání kroniky dle zápisu ze schůze turistů. Odboru turistiky Litvínov předal vzácnou Kroniku KČST Horní Litvínov v roce 1959 Josef Pařízek. Otázky zůstávají? Kde přečkala téměř 30 let? Jak se ocitla v Děčíně v rukou již zemřelého, známého poválečného obnovitele děčínské turistiky Josefa Pařízka? Předposledním ochráncem kroniky byl jeden ze zakladatelů odboru v Litvínově v roce 1955 Miroslav Motlík (1924–2004). Nyní je kronika bezpečně uložena v SOA Most.

VĚTŠINA SOUČASNÝCH ODBORŮ V OBLASTI ÚSTECKÝ KRAJ SI VEDE KRONIKY
V publikaci Historie organizované turistiky Ústeckého kraje se k roku 2011 podařilo zachytit u většiny současných odborů existenci kronik, kronikářek či kronikářů. Byly vedeny v odborech Dolní Jiřetín, Dolní Poustevna (kronikář Jan Král), Chomutov (Helmut Nový), Klášterec nad Ohří (Luboš Kraus), Krásná Lípa (Karel Hanousek), Krupka (Miloslava Soukupová), Litoměřice (Marta Brožová), Litvínov (Květa Drdová), Louny (Jaroslava Sádovská), Meziboří (Gerta Volná), Lokomotiva Most (Jana Sýkorová), Obrnice (Marie Rousová), Podbořany (Zdena Krůtová), Rumburk (Ditmar Petters), Šluknov (Helena Landová), Chemička Ústí nad Labem (Monika Kreuzová), Lokomotiva Ústí nad Labem (Helga Farcalosová), VHT Ústí nad Labem (Věra Magasaniková), Varnsdorf (Daniela Smolenická), Žatec (Jaroslav Samek). Díky vám za vaši práci! Dlouholetý organizátor dálkových pochodů ve Spartaku Ústí nad Labem František Málek (1940–2017) byl také velmi zdatným kronikářem. Zachovala se také kronika Letního srazu turistů 1987 v Mostě.

JAK ZACHOVAT KRONIKY TRAVALE?
Nejhůře vedená kronika je lepší než žádná… Zachycuje chronologii odboru. Listuje se v nich při výročních schůzí. Zvyšuje pocit vlastenectví, hrdost na členství v odboru, v KČT. Ve zmíněné publikaci Historie organizované turistiky jsme však narazili na jiné případy: KČT Letná Teplice – kronika vedená do r. 1984 nenalezena. Zbytky ohořelé kroniky z roku 1934 chrání OKČT Chemička Ústí nad Labem. Na chatě (Dlouhá Louka) viděla roku 1947 kroniku KČST z Prahy či z Teplic, kronika se ztratila. Je v zájmu odboru i pisatele či pisatelky kronik, aby jejich dlouholetá práce nepřišla vniveč? K námitce, že kroniky lze nahradit vedením webových stránek: jak ale zachovat originály písemné podoby, fotografií, diplomů… Co si počít s již popsaným svazkem? Co dělat při odchodu kronikáře? Vše lze nafotit, naskenovat a umístit na web! A také:

ORIGINÁLY UCHOVAT V PŘÍSLUŠNÉM SOA – STÁTNÍM OBLASTNÍM ARCHIVU
Příslušný SOA funguje v každém okrese. Lze předem písemně požádat o přijetí, zaslat "Předávací návrh" s uvedením počtu svazků, příloh, s časovým rozsahem. Lze připojit "V souladu se zákonem o archivnictví č. 499/2005 Sb. a vyhlášky č. 646/2005 Sb. o spisové službě vám navrhujeme k předání kroniky, archiválií uvedené v příloze." Podpis a razítko příslušného odboru.

NOVODOBÁ REKONSTRUKCE TURISTICKÉHO VÝLETU
Podle historických zápisů dvou zdrojů, časopisu Turistický obzor a kroniky KČST Litvínov, je v kalendáři Oblasti Ústecký kraj na neděli 31. 5. 2020 naplánován výstup na Mědník. Od roku 2019 je kopec i prohlídková štola součástí Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří zapsaném na Seznamu světového dědictví UNESCO. Pořízené párové fotografie k fotografii Klubu čs. turistů ze župního výletu Krušnohorské župy obdrží účastníci dodatečně. Výlet obsahuje projížďku vejprtskou horskou dráhou T7. Obdobně jako o Svatodušních svátcích roku 1928!