POČÁTKY LYŽOVÁNÍ V KRUŠNÝCH HORÁCH

Připomeňme jak se do Krušných hor dostaly první lyže.

Více jak 15 let po založení KČT byl roku 1903 v Jablonci nad Jizerou založen Svaz lyžařů. Prvním předsedou se stal Jan Buchar (1859–1932), řídící učitel z krkonošské školy v Dolních Štěpanicích u Jilemnice. Až v roce 1906 byly svazu povoleny stanovy a název Svaz lyžařů v Království českém, po roce 1918 SL republiky Československé.

Foto: Václav Novotný

Nádraží Moldava v zimě roku 2009. Osud historické budovy je v současnosti na vážkách.

SVĚDECTVÍ KARLA LÍMA O LYŽOVÁNÍ V KRUŠNÝCH HORÁCH
Zajímavé informace nám poskytla bývalá závodnice v běhu na lyžích paní Eva Kučerová z Oseka. Její tatínek Vladimír Štiller (1923–1983), jeden ze zakladatelů, trenér lyžování a do r. 1973 předseda lyžařského oddílu Baník Osek, vypracoval v r. 1954 pro studium Trenérské školy závěrečnou práci VÝVOJ LYŽAŘSTVÍ V KRUŠNÝCH HORÁCH. Jako první zdroj své práce uvedl vyprávění Karla Líma (1875–1958), řídícího učitele ve výslužbě z Duchcova!

MOLDAVSKO SE STALO STŘEDISKEM LYŽNÍKŮ

„Lyže byly přivezeny do Krušných hor asi kolem roku 1894 saskými lyžaři z Drážďan a Lipska, kteří měli výhodné vlakové spojení až do pohraniční obce tehdejšího Rakouska-Uherska, Moldavy. Moldavsko bylo nejvyšším místem, které mohli dosáhnouti vlakem.“ Nejen turistům není lhostejný současný osud budovy nádraží Moldava! Po nadějném odkoupení obcí Moldava je budova opět na prodej.

ZEĎ SNĚHU VYŠŠÍ NEŽ VAGONY

Zima 1923/4 přikryla i domy do výše komínů sněhem a vlak z Chomutova k Vejprtům jel proházenou tratí, při níž po obou stranách stála zeď sněhu vyšší než vagony. Každý obrázek stromů sněhem obalených z Krkonoš nebo ze Šumavy může býti podepsán jménem některého zdejšího horského místa; tak velkolepé jsou tu zimní krásy, a i letními krásami přírodními se Krušné hory vyrovnají ostatním našim okrajním horstvům – zapsal Karel Lím ve svém Lyžařském průvodci z r. 1924. Kdeže ty sněhy jsou…

PODÍL KČT LOUNY NA LYŽOVÁNÍ V KRUŠNÝCH HORÁCH

KČT Louny byl založen r. 1894. Již na přelomu století založili lyžařský klub. Vladimír Štiller uvádí: „Krušnohorský lyžařský klub Louny měl nejvýhodnější spojení železniční tratí Praha – Louny – Most – Moldava, a proto si své středisko vybudoval v Novém Městě v Krušných horách. V počátcích založení klubu se pěstovala hlavně turistika. KLK Louny byl průkopníkem závodění v této části Krušnohoří. V čele klubu stál obětavý lyžařský pracovník Mandík, z jehož iniciativy byl postaven první umělý můstek s kritickým bodem 17 m.“ Památkou na toto období, která se dostala až do současných map je název Lounská louka.

ZÁVODŮ V NOVÉM MĚSTĚ SE ÚČASTNILY SLAVNÉ OSOBNOSTI

V prvních lyžařských závodech sokolských žup oblasti Krušných hor většinou vítězili lounští. Vladimír Štiller však uvádí, že v roce 1926 tu s převahou vyhrál závody ve skoku norský skokan na lyžích Sigmund Ruud (1907 - 1994), stříbrný na II. ZOH 1928 ve Svatém Mořici. Jiný slavný všestranný sportovec a olympionik Němec Emmerich Rath z Prahy, se zdejších závodů v běhu zúčastnil 6.2. 1927.

MEZI VÁLKAMI VZNIKLA SLOŽITÁ SITUACE

Lyžaře – závodníky tehdy již organizoval především Sokol, také Klub čs. turistů, Orel, DTJ, Skaut a německé kluby. Vznikly např. dohady o třetinové slevy na dráze. Složitá situace, také pro reprezentaci. Blížily se zimní olympijské hry ve Sv. Mořici. Vůbec první československou medaili tu získal německý občan Rudolf Burkert (1904–1985) z Polubného. Přivezl bronz ze skoku na lyžích.

JAK VYŘEŠIT DVOJÍ ČLENSTVÍ?
Dvojí členství lyžařů řešilo v roce 1926 ústředí KČST. Jak? Sympaticky a s pochopením. ODBORŮM KČST POVOLEN VSTUP DO SVAZU LYŽAŘŮ: …jelikož chce žíti se Svazem Lyžařů ve shodě, odvolává se dosavadní zákaz a ponechává se vůli odborů, chtějí-li se přihlásiti a vstoupiti se svým členstvem do Svazu Lyžařů. Řídící učitel Karel Lím se v Duchcově k „založení lyžařského sdružení k účelnému výcviku a pěstování tohoto nádherného sportu“ postavil aktivně: „Lyžařskou školu vede p. prof. Fárek, vůdcem lyž. tur bude říd. uč. Lím“ čteme v Turistickém obzoru 1927. Límovi bylo 52 let! A neúnavný legendární Jan Buchar ve svých mnoha článcích dál zval lyžaře do Krkonoš. Bylo mu lhostejné, zda jako turisty či závodníky.

DOSUD NEZRUŠENÉ DVOJÍ ČLENSTVÍ

Jan Buchar byl již od roku 1921 čestným členem KČT. V současných síních slávy ho vedou oba spolky: Svaz lyžařů ČR a také KČT, a to již od „1. etapy“ v r. 2004. Karel Lím, přezdívaný Krušnohorský Buchar, vstoupil do Síně slávy české turistiky v r. 2007. Foto obou slavných osobností najdeme pospolu v Turistickém muzeu Bechyně. Bylo otevřeno roku 2006 zásluhou čestného předsedy KČT Ing. Jana Havelky. Z doby rozšíření muzea v září 2008 pochází snímek obou osobností a přítomného budoucího předsedy KČT Mgr. Vratislava Chvátala.

Za cenné informace děkujeme manželům Evě a Jiřímu Kučerovi z Oseka.