AKTUALIZACE: 25.6.2024
Publikováno: 28.3.2023
Rubrika: Město - obec
Region: Ostrovsko • Destinace: Krušné hory
OSTROV NAD OHŘÍ - MOJE ZÁLEŽITOST SRDEČNÍ
Něco málo o historii a unikátních architektonických skvostech Horního Poohří.
Neznám v tuzemsku řeku, podél níž se rozložilo tolik krásných a spanilých měst jako na Ohři (Cheb, Sokolov, Loket, Karlovy Vary, Ostrov, Klášterec, Kadaň, Žatec, Louny). Tato města jsou jako perla za perlou, korálek za korálkem jako v růženci, toť Poohří. A o jednom z nich se dnes rozepíši.
Foto: Aleš Háva
Asi nejfotogeničtější objekt v Ostrově nad Ohří - Palác princů, dnes městská knihovna. Těžko budeme hledat v České republice druhou takovou.
Na úvod trocha nezáživné historie. O vznik a rozkvět města Ostrov nad Ohří se zasloužilo těchto pět šlechtických rodů:
- Hrabišicové,
- Šlikové, jejichž slavnou éru ukončila poprava 27 českých pánů dne 21. června 1621,
- Sasko-Lauenburští,
- Bádenští,
- Habsburkové, a to jejich toskánská rodová větev.
Založení osady je připisováno Slávkovi z rodu Hrabišiců pravděpodobně v prvním desetiletí 13. století. V 15. století byl Ostrov a okolí majetkem hrabat Šliků. Období Šliků v Ostrově dnes dokládá jen několik náhrobníků, fragmenty nástěnných maleb v hřbitovním kostele, některé stavební prvky staré radnice a podzemí požárem zničeného Šlikovského zámku.
Roku 1625 získal Ostrov a ostrovské panství vojevůdce císařských vojsk Julius Heinrich, vévoda Sasko – Lauenburský, původem ze severního Německa. Ostrov se měl stát jeho rodovou rezidencí. Přestavba a výstavba Šlikovského zámku, rozlehlý zámecký park, pohřební kaple rodu a v její blízkosti založený piaristický klášter s latinskou školou jsou svědectvím jeho velkorysé stavební koncepce.
Sňatkem s poslední princeznou Sasko – Lauenburskou, Franciskou Sibyllou Augustou (1675 – 1733), v roce 1690 připojil Ostrov ke svým panstvím Ludvík Vilém, markrabě Badenský.
V 19. století patřil Ostrov nad Ohří jedné z větví císařského rodu Habsburků, velkovévodům z Toskany, a to až do roku 1918.
KDE ZAČÍT?
Začneme na zámku, dnes sídle městského úřadu. V 15. století to bylo rodové sídlo Šliků, později vévodů sasko-lauenburských, markrabat bádenských a nakonec toskánské větve Habsburků. Ostrovský zámek je rozsáhlý komplex budov, původně hrad, který na přelomu 15. a 16. století nechal přestavět Kašpar Šlik na renesanční zámek. V první polovině 17. století byl zámek upraven a rozšířen Juliem Jindřichem, vévodou Sasko-Lauenburským. Na výstavbě zámku se podíleli významní stavitelé Abrahám Leuthner, Kryštof Dientzenhofer a Giulio Broggi. Tato jména naznačují, že architektonický odkaz této stavby měl a má značnou váhu.
Veřejnosti přístupná je dvorana, která vznikla zastřešením původního zámeckého dvora. Opravené půdní prostory ostrovského zámku daly vzniknout turisticky atraktivní expozici, kde se mohou návštěvníci seznámit s rodem hrabat Šliků a jejich působením v tomto regionu. K nejzajímavějším exponátům patří šlikovská stříbrná kazeta, kterou zdobí 44 mincí (jáchymovské a plánské tolary) a na víku najdete úmrtní medaile Štěpána Šlika z jáchymovské mincovny. Jde o dílo evropského významu, které bylo prohlášeno národní kulturní památkou.
PALÁC PRINCŮ V OSTROVĚ NAD OHŘÍ
Původně trojkřídlá budova byla postavena v letech 1693 – 1696 dvorním stavitelem Johanem Sockhem. Na honosné jižní průčelí s mohutným schodištěm navazoval umělecký i technicky náročně řešený vodní parter. Po požáru v roce 1795 bylo sneseno západní křídlo objektu, spojující Palác princů komunikační chodbou se zámkem. Tím se jeho nádvoří zcela otevřelo do prostoru parku. V objektu jsou zachovány valené klenby nad místnostmi v přízemí. Na nádvoří stojí zachovaná kamenná mísa fontány z druhé poloviny 17. století, poslední pozůstatek z bohaté výzdoby zámecké zahrady. Dnes zde sídlí městská knihovna. Doporučuji k návštěvě, protože tak honosnou knihovnou se může pochlubit málokteré město na světě!
ZÁMECKÝ PARK V OSTROVÉ NAD OHŘÍ
Zámeckou zahradu založil v roce 1625 Julius Jindřich, vévoda Sasko – Lauenburský, tehdejší majitel ostrovského panství. Převzal zahradu i zámek po předchozích majitelích z rodu Šliků. Původně menší zahradu začal postupně upravovat a rozšiřovat. Práce na úpravách zámecké zahrady pokračovaly v letech 1665 – 1689 za dalšího majitele panství Julia Františka, vévody Sasko-Lauenburského, v souladu s barokní koncepcí reprezentativní zámecké zahrady. Barokní výstavba zahrady vyvrcholila v letech 1690 – 1715, kdy byl majitelem ostrovského panství Ludwig Willhelm, markrabě Bádenský.
LETOHRÁDEK OSTROV
Raně barokní letní sídlo dal postavit majitel panství Julius František, vévoda Sasko-Lauenburský v letech 1673–1683 podle návrhu pražského stavitele Abrahama Leuthnera na místě původní dřevěné stavby. Dispozice budovy, stejně jako její fresková a štuková výzdoba prozrazuje vliv italského umění. Iluzivní fresková malba Letohrádku vznikla v 90. letech 17. století. Její autorství je připisováno italským mistrům, kteří na dvoře působili (architekt a malíř Domenico Egidius Rossi, malíři Lazaro Maria Sanguinetti a Paolo Manni). V současné době Letohrádek coby pobočka Galerie výtvarného umění se sídlem v Karlových Varech slouží k příležitostným výstavám. Trvalou výstavou je expozice evropského porcelánu ze sbírky Střední uměleckoprůmyslové školy Karlovy Vary.
KLÁŠTERNÍ OKRSEK V OSTROVĚ NAD OHŘÍ
Jeho návštěvu by si neměl ujít žádný milovník barokní architektury. Nedůstojné nakládání se všemi objekty klášterního okrsku v historii (provozování sýpky, skladišť, špitálu a vojenského útvaru) se nejvíce podepsalo právě na kostele. Rozsáhlá rekonstrukce klášterního areálu v letech 2001 – 2007 začala psát novou historii kláštera. Téměř z trosek byly obnoveny památky a vdechnut jim byl nový život, a to do takové míry, že to mnozí návštěvníci přirovnávají k zázraku.
KLÁŠTERNÍ KOSTEL ZVĚSTOVÁNÍ PANNY MARIE
Po zrušení kláštera roku 1852 byl v areálu zřízen vojenský špitál. Od roku 1897 zde působily Sestry křesťanské lásky. Od počátku 50. let 20. století byl zkonfiskovaný areál ve správě československé armády a postupně byl zcela zdevastován. V letech 2001-2007 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce zchátralého areálu. Dnes je v klášterním kostele umístěna expozice Církevního umění západního Krušnohoří. Pohřební kaple sv. Anny je postavená na půdorysu osmiúhelníku. Kapli hrozil na začátku 21. století zánik, dnes je však po úspěšné celkové rekonstrukci.
Kaple sv. Floriána v Ostrově byla postavena v letech 1692-1693 na paměť požáru, který sice zachvátil zámek, ale na vlastní město se nerozšířil. V letech 1793-1852 sloužila jako sýpka a skladiště. V roce 1933 byla renovována jako památník obětem první světové války. Dnes kaple sv. Floriána slouží jako památník veškerého násilí na Ostrovsku.
Kaple svaté Panny Marie Einsiedelnské je dominantou klášterního areálu a byla postavena jako poděkování za uzdravení syna. Byla postavena roku 1709 – 1710 patrně stavitelem J. M. Sockhem jako kopie poutní kaple ve švýcarském Einsiedelnu. Stavitel J. M. L. Rohrer postavil obdobnou kapli v roce 1715 i v Rastattu, kam z Ostrova přesídlili bádenští.
KLÁŠTERNÍ KONVENT
Za stavitele vévodkyně zvolila Martina Reinera. Roku 1674 byl slavnostně vysvěcen konventní kostel Zvěstování Panny Marie. Původní konvent kláštera dnes slouží jako nájemní byty města. Pro veřejnost je nepřístupný. Ve výjimečných případech po dohodě s obsluhou kláštera je možné nahlédnout do rajské zahrady.
Patří sem i nejstarší dochovaná památka Ostrova nad Ohří - kostel Sv. Jakuba Většího. Počátkem 17. století je kostel zmiňovaný jako zpustlý. Roku 1606 byl proto celkově zrekonstruován; při této opravě byla zvětšena okna a kostel byl tehdy také nově zastřešen. Později kostel znovu zchátral, a počátkem 20. století byl dokonce určen k demolici. K té však naštěstí nedošlo a roku 1912 byl kostel celkově zrekonstruován. Kostel není běžně otevřen a veřejnosti přístupný. Při vybraných příležitostech se kostel otevírá veřejnosti k prohlídkám.
STARÁ RADNICE V OSTROVĚ NAD OHŘÍ
Původně středověká stavba radnice několikrát vyhořela, a tak dnešní podobu ovlivnily její přestavby v letech 1569, 1795 a 1866. Dnes jsou zde trvalé a příležitostné výstavy.
PO KULTURNÍ HOSTINĚ DOPŘEJTE I SVÉMU TĚLU
A na závěr něco pro opravdu mlsné jazýčky. Znám dvě opravdu „mlsné huby“ – sebe a Prof. Václava Klause. Já věhlasnou cukrárnu naproti radnici navštěvuji kvůli výtečným zákuskům, pan profesor kvůli ještě lepším pralinkám. Vřele doporučuji.
Je pravda, že jsme v tomto článku trochu zapomněli na prostý lid, z jehož potu a krve všechny zmíněné památky povstaly. Historicky kolem řeky Ohře žilo německé etnikum Egerů, což byli potomci středověkých havířů pozvaných sem z Německa, aby v horách kutali a krušili cenné rudy (odtud název Krušné hory). Mnoho rodin se v údolí kolem řeky usadilo a v průběhu staletí si zdejší lid vytvořil specifické nářečí i zvyky. Rodové kořeny ke kraji a půdě však rázně ukončil poválečný odsun německého obyvatelstva. To byla příčina chátrání i zániku mnoha památek v tomto regionu. Pokud byste o původních obyvatelích Horního Poohří chtěli vědět víc, navštivte skvělou expozici muzea v Sokolově.
Fotografie k článku:
Dostupnost po značených trasách:
Do Ostrova nad Ohří se z Ústeckého kraje dobře dopravíte vlakem z Chomutova. U nádraží se můžete vydat po žluté turistické značce, která vás provede centrem města a pokračuje vzhůru do Krušných hor až na jejich nejvyšší vrchol - Klínovec.
K zámku a klášteru v Ostrově nad Ohří vede z nádraží červená turistická značka dále pokračující pod Boží Dar.
Nejzajímavějšími místy města prochází okružní naučná stezka Po starých cestách okolo Ostrova.
Do Kláštera nad Ohří vede cyklotrasa Euregio Egrensis, která se napojuje na hustou síť cyklotras v této části Krušných hor.
Pozn.: O značené trasy v Ústeckém kraji pečují dobrovolní značkaři Klubu českých turistů.
Komentáře k článku:
Máte-li k článku zajímavou doplňující informaci, připojte ji jako komentář:
Komentováno: 28.03.2023
Doporučuji také https://www.icostrov.cz/poznavaci-okruhy/ https://www.icostrov.cz/virtualni-prohlidka/ https://www.icostrov.cz/zazijte-v-ostrove/prohlidky-mesta-s-pruvodcem/ Prohlídka s průvodcem p. Jandourkem je nezapomenutelná :-), zjistíte třeba, jak špatně se často díváme okolo sebe a co nám tím uniká za krásné a zajímavé věci. Láďa Zoubek
