ZÁMEK JEZEŘÍ ZASE ŽIJE

Architektonická perla východních Krušných hor je opět dějištěm kulturních akcí.

Vydáme se na zámek, jehož obyvatelé ještě na začátku minulého století shlíželi do malebné zemědělské krajiny, které se říkávalo obilnice Čech. Dnes je tu obrovská díra do země o rozměru mnoha kilometrů čtverečních. Vznikla vytěžením bohatého uhelného ložiska táhnoucího se až k úpatí Krušných hor. Chybělo jen málo a rypadla se zakousla i do samotného zámku Jezeří.

Foto: Rudolf Vrábl

Snímek zámku Jezeří z pamětní knihy KČST Horní Litvínov byl pořízen ještě před založením odboru v září 1925.

Na strategickém místě v krušnohorském podhůří nedaleko Litvínova v severních Čechách stával od poloviny čtrnáctého století hrad Eisenberg (Železná hora). Jeho název úzce souvisel s krušením, neboť i zde se dobývalo nedozírné rudné bohatství, v tomto případě ruda železná. Teprve v devatenáctém století, kdy na vyvýšenině už stál zámek místo hradu, se tomuto panskému sídlu začalo říkat Jezeří, a to díky tomu, že v údolí se kdysi rozkládalo velké Komořanské jezero. Jezero zmizelo a pokud bychom toto zajímavé místo měli pojmenovat dnes... Ale zachovejme raději název Jezeří, neb v nepříliš daleké budoucnosti se může stát, že bude opět patřičný.

Za Lobkoviců od konce 18. století prošel barokní zámek největším stavebním a také kulturním rozvojem. Vzniklo zámecké divadlo kde působila myslivecká kapela, pěvecký sbor... Koncerty na zámek Jezeří přivábily významné hosty dobové kultury: Goethe, Beethoven, Gluck, Haydn, Antonín Vranický či malíř Croll.

PO ROCE 1945 ZAČALA DEVASTACE ZÁMKU A JEHO OKOLÍ.

Ve 2. polovině 20. století bylo ve východním Podkrušnohoří kvůli povrchové těžbě hnědého uhlí zlikvidováno kolem 80 obcí. Na konci 80. let se uvažovalo o likvidaci zámku. Tehdy se proti likvidaci této historické památky zvedla vlna nesouhlasu nejen v Čechách. Bůh ví, ale jak by to dopadlo, nebýt změny režimu.

KASTELÁN ZÁMKU LEV KONEČNÝ.

V osmdesátých letech byl kastelánem na zámku Jezeří Lev Konečný (1907-1999). Jako horolezec působil ve Vysokých Tatrách. Prosadil zřízení rezervace Jezerka. Horolezecky popsal blízké skalní oblasti Jedlák a Jezerka.

KASTELÁNKA HANA KREJČOVÁ

Narodila se ve vesničce Jezeří, která rovněž zanikla v důsledku těžby. S rodiči se musela odstěhovat. Koncem 80. let chtěla, aby její vzpomínka z dětství, zámek Jezeří, nepodlehl demolici. Opustila pěveckou a divadelní kariéru. Stala se kastelánkou Národního památkového ústavu na zdevastovaném zámku Jezeří. Také jedním z velkých odpůrců pokračování těžby Lomu ČSA. Na zámek se vrátily koncerty. Paní Hana letos oslaví kulaté narozeniny.

ZA BRONTOSAUREM NA JEZEŘÍ.

Výlety odboru turistiky při TJ MM Litvínov připravoval místopředseda Zbyněk Smrčka. Účastníky provázel ještě Jezeřský děda, legendární kastelán Lev Konečný. Ukázal nám Albrechtický dub, zvaný Albrechtický dědoušek. Od roku 1895 památkově chráněný dub zimní zanikl rukou vandalů (roku 1993). Rostl u vchodu do tehdejšího arboreta vybudovaného pod zámkem Jezeří. Zbyněk, již jako místopředseda Oblasti KČT Most-Louny, nato připravil několik pochodů Za Brontosaurem na Jezeří. Odbor KČT při TJ Dolní Jiřetín vznikl r. 1996. Nese jméno rovněž zaniklého města Dolní Jiřetín. Odbor organizoval krásné jarní pochody plné strašidel „Putování za vílou Maribylou“.

NEJSTARŠÍ BUK V ČECHÁCH

O tom, že jsou jižně orientované svahy Krušných hor v okolí zámku Jezeří přírodně cenné svědčí fakt, že v roce 2023 byl proveden odborný průzkum, při kterém byl na nedalekém Jánském vrchu objeven pravděpodobně nejstarší buk na území České republiky. Zachovalost zdejších lesů navzdory drsným zásahům člověka je další cennou hodnotou této lokality.

HNĚDOUHELNÉ SAFARI LÁKÁ TURISTY

Území pod zámkem Jezeří, v níž se kdysi rozkládaly obce Albrechtice, Dřínov, Kundratice a mnohé další, má nelichotivý přídomek „měsíční krajina“. Zámek nově proslul hlavně díky fotografiím s dramatickým pozadím, které kupodivu přitahuje mnohé zvídavé návštěvníky, kteří chtějí tu „hrůzu“ lidského počínání vidět na vlastní oči. Památka, která byla kdysi středobodem kulturního života se kvůli průmyslové revoluci stala svědkem pravého opaku - barbarství ve jménu „blahobytu“. Ale i to lidi docela zajímá, a tak si turisté se smyslem pro dekadenci mohou objednat třeba exkurzi do „hnědouhelného safari“, jejíž součástí bývá i návštěva zámku Jezeří.

Turisté na Jezeří přicházejí nejvíce po modré trase z Horního Jiřetína, která od zámku stoupá kolem zříceniny hradu Žeberku až na samotný hřeben Krušných hor a končí na hranici u Grünthalu. K zámku se můžete dostat též po žluté trase z obce Vysoká Pec. Třetí možností je výlet po zelené trase z Hory Svaté Kateřiny (kam jezdí autobusy z Litvínova). Preferujete-li cyklistiku a nebojíte se kopců, pak se můžete na zámek Jezeří vypravit po cyklotrase č. 3106 vedoucí z Hamru u Litvínova do Vrskmaně, kde se napojuje na novou Pánevní cyklotrasu č. 66.

JEZEŘÍ MOŽNÁ JEDNOU

Říká se, že díra v krajině pod zámkem Jezeří by se jednou měla zaplnit vodou, čímž by vzniklo ohromné umělé jezero, asi třikrát větší než velké jezero Most, které také vzniklo v místě bývalého hnědouhelného lomu. Nicméně hydrogeologové vyjadřují vážné pochybnosti, protože kapacita vodních zdrojů v Krušných horách prý není dostačující na to, aby stačila krmit toto zamýšlené „české moře“. Pokud by se to ale přeci jen povedlo, může se zámek a jeho okolí v budoucnosti stát jednou z nejvyhledávanějších turistických destinací ve střední Evropě.

Jenže doba je nevyzpytatelná a nový kapitalistický režim rovněž. Stále není zažehnána hrozba, že zámek stojící na mocné uhelné sloji padne za oběť těžbě, pakliže by mocní tohoto světa zatoužili po bohatství spočívající v drancování přírodních zdrojů. Doufejme však, že k tomu nikdy nedojde.