AKTUALIZACE: 1.6.2024
Publikováno: 30.5.2024
Rubrika: Reportáž z akce / Hrad - zřícenina
Region: Klášterecko • Destinace: Krušné hory
HRAD PERŠTEJN (BORSCHENSTEIN)
Nejzápadnější středověká zřícenina v Ústeckém kraji.
S ústeckým Klubem českých turistů jsme se vydali prozkoumat zbytky kdysi mohutného hradu, který se může pyšnit jedním geografickým nej. Ano, Perštejn je nejzápadnějším z hradů v Ústeckém kraji. O tom, kdo ho vybudoval v první polovině čtrnáctého století se s určitostí neví, jisté ale je, že až do svého prvního zpustošení patřil pánům ze Šumburka.
Foto: Karel Punčochář
Nejzápadnější hrad Ústeckého kraje Perštejn vypadá trochu jako zřícenina z loupežnické pohádky.
Nenechte se zmást názvem. Hrad Perštejn nemá nic společného s Pernštejnem ve východních Čechách. Na rozdíl od tohoto pěkného státního hradu je to už od poloviny 16. století hodně zchátralá zřícenina nacházející se na jižním úbočí Krušných hor nedaleko Klášterce nad Ohří.
K hradu, nebo spíše k jeho zbytkům, vede modrá turistická trasa z vlakové stanice Perštejn procházející stejnojmennou obcí a za hradem pokračující vzhůru až do Měděnce (vydatná a krásná horská túra). Na trase je několik hospůdek, přírodní památka Louka vstavačů a také parádní koupaliště skýtající v létě příjemné osvěžení při výletě. A to vřele doporučujeme, protože cestou na Perštejn se člověk docela zapotí.
ŠUMBURKOVÉ NA PERŠTEJNĚ
Co se historie týče, první zmínka o hradu je datována k roku 1338 v souvislosti s Bedřichem ze Šumburka, pánem na Perštejně. Ví se, že Šumburkové přijali svá panství s hrady Perštejnem a Egerbergem a obcemi Klášterec nad Ohří, Stráž nad Ohří, Prunéřov, atd., jako léno od krále Karla IV. Takže vlastně vládli značné části údolí Ohře mezi Krušnými a Doupovskými horami, které bylo tehdy důležitou vstupní branou z německého Chebska do Čech.
Jenže během husitských válek se bratranci Šumburkové rozhádali, což vedlo k rozdělení dosud prosperujícího panství. Aleš získal hrad Perštejn s polovinou Přísečnice a Vilém zase Klášterec nad Ohří s Kadaní a založil si nedaleko vlastní hrad Šumburk. Německá posádka Aleše na Perštějně začala pustošit okolní statky pánů věrných králi Jiřímu z Poděbrad (mezi ně patřil i jeho bratranec Vilém) a pokračoval v tom po Alešově smrti i poručník jeho synů Bedřich, takže si vykoledoval trestnou výpravu.
Tu vedl slavný a nekompromisní dobyvatel Jakoubek z Vřesovic. O něm bylo a jest známo, že se s ničím nemaže. Jakoubek se svým vojskem hrad oblehl a posádce Perštejna nezbylo v pudu sebezáchovy nic jiného, než brzy uznat porážku, čímž jí bylo umožněno odejít. Pro výstrahu byl pak Perštejn částečně pobořen a vypálen.
PERŠTEJN CHYTIL DRUHÝ DECH, ALE...
Roku 1508 Šumburkové zbytky hradu prodali Albrechtovi z Kolovrat a ten hrad obnovil s prodal i s panstvím Oplovi z Fictumu, kterému v té době již patřil i Šumburk a Klášterec nad Ohří. Jenže jeho bratr Jiří, který Perštejn převzal, byl odhalen jako penězokazec, což byl už tehdy vážný delikt. Proto mu byl hrad zkonfiskován a ten pak sloužil jako zástava různým členům královské rady, což vedlo k jeho zpustnutí (asi tak, jako když po privatizaci „podnikatelé“ zastavovali bankám různé nemovitosti). V polovině šestnáctého století ale bydlení na hradech stejně vyšlo z módy a panstvo se přesunulo na zámek do nedalekého Klášterce...
...kam jsme se po prohlídce fragmentů hradu a osvěžení v řemeslném pivovaru Chalupník v Perštejně přesunuli i my. Využili jsme k tomu červenou turistickou trasu vedoucí podél řeky Ohře, přičemž jsme si ještě prohlédli parkový areál léčivých pramenů u lázní Evženie v Klášterci nad Ohří. Byl to supr výlet, který doporučujeme i vám, přičemž můžete ještě prozkoumat blízké hrady Šumburk a Egerberg.
Dostupnost po značených trasách:
Od železniční stanice Perštejn vede k hradu modrá turistická trasa, která dále pokračuje až do Měděnce na hřebenu Krušných hor.
Po červené turistické trase se z Perštejna dostanete do Klášterce. Ale jinak je to turistická magistrála vedoucí podél řeky Ohře a téměř lícující s národní cyklotrasou č. 6.
Pozn.: O značené trasy v Ústeckém kraji pečují dobrovolní značkaři Klubu českých turistů.
Komentáře k článku:
Máte-li k článku zajímavou doplňující informaci, připojte ji jako komentář: