Autor článku:

Karel Punčochář

PROFIL

O ČEM PÍŠE:

NAŠE TIPY:

AKTUALIZACE: 14.3.2026

Publikováno: 16.2.2020

Rubrika: Retrospektiva / Naučná stezka

Region: Ústecko • Destinace: Krušné hory

NAUČNÁ STEZKA ZAPOMENUTÉ POHRANIČÍ

Z CHKO Labské pískovce do přírodního parku Krušné hory.

Trasa naučné stezky Zapomenuté pohraničí začíná u rozhledny na nejvyšší stolové hoře České republiky - Děčínský Sněžník. Délka naučné stezky je přibližně 25 km, je na ní instalováno 19 informačních tabulí, u většiny z nich je možnost posedět, posvačit a odpočinout si na krytých lavičkách. Stezka prochází CHKO Labské pískovce, okrajem nejvýchodnějších Krušných hor a končí v Adolfově na Ústecku.

Foto: Karel Punčochář

Naučná stezka Zapomenuté pohraničí. Informační tabule nad Ostrovem v místě hraniční cesty.

Proč Zapomenuté pohraničí? Tento název naznačuje, že nás čeká výprava do minulosti. Většina původních obyvatel totiž musela po válce odejít a s nimi odešly i vzpomínky, tradice a mnoho dalšího. Z turistického hlediska nelze říci, že zrovna oblast mezi Sněžníkem, Ostrovem, Tisou a Petrovicemi je zapomenutá. Právě naopak, je to velmi oblíbená lokalita protkaná turistickými trasami, kde to žije v zimě i v létě. Chodí se tu pěšky, jezdí na kole, v zimě na běžkách a dokonce se tu i leze po skalách. Smyslem stezky je tedy hlavně připomenutí pestré historie tohoto kraje zvídavým návštěvníkům.

DĚČÍNSKÝ SNĚŽNÍK - NEJKRÁSNĚJŠÍ ČESKÁ ROZHLEDNA

Naučná stezka Zapomenuté pohraničí začíná na vrcholu Děčínského Sněžníku (726 m n. m.) přímo u krásné kamenné rozhledny, která tu stojí již od roku 1864. Nedávno jsme si s Klubem českých turistů připomněli 160-té výročí jejího zprovoznění. Kamenná věž byla vybudována hlavně pro zeměměřičské účely. Svému původnímu účelu - zeměměřičství - sloužila věž jen krátce, a sice do vypuknutí prusko-rakouské války v roce 1866.

Další využití rozhledny bylo celkem nasnadě vzhledem k tehdejšímu rozvoji turistického ruchu na Děčínsku. Zájem návštěvníků byl dokonce tak velký, že již rok po dokončení rozhledny nechala správa lesů pro turisty postavit boudu s pohostinstvím. Mezi významnými hosty byli např. saský král Albert a vévoda Jiří s vévodkyní Marií ze Saska. V roce 1799 sem (tedy ještě před stavbou věže) zavítal císař Josef II.

Technickou zajímavostí je bezesporu první úspěšné zachycení signálu berlínské televizní stanice na našem území, které na rozhledně v roce 1936 provedl děčínský profesor Färber. Z rozhledny se návštěvníkům naskytnou okouzlující výhledy na Českosaské Švýcarsko, Krušné hory, Lužické hory, či České středohoří s Milešovkou. Kousek od rozhledny se nachází Drážďanská vyhlídka, ze které jsou krásné výhledy na Saské Švýcarsko i německé město Drážďany.

Naučná stezka Zapomenuté pohraničí pokračuje souběžně s červenou turistickou trasou dolů na rozcestí Sněžník – křižovatka u hotelu Hřebenová bouda. Po krátkém silničním úseku odbočí vpravo na Mlýnskou cestu procházející hustým lesem do Ostrova.

OSTROV - KŘIŽOVATKA TURISTICKÝCH TRAS

Osada Ostrov se nalézá na konci dlouhého údolí obklopeném ze všech stran pískovcovými stěnami Ostrovských skal. Tato lesní osada byla již v 16. a 17. století jakousi „průmyslovou zónou“ oblasti. V roce 1706 jej rozšířila hraběnka Marie Adelheida z Thunu v místě, kde stával železný hamr a později sklářská huť.

Ostrovské skály a tzv. Volské kameny jsou vyhledávány horolezci. Je zde velké množství lezeckých cest různé náročnosti. Na území Ostrova se nachází přírodní památka Eiland tvořená soustavou šesti rybníků a menších nádrží, propojených tokem Ostrovské Bělé. Kolem severní části přírodní památky Eiland vede historická dlážděná cesta (tzv. Železná cesta), po niž byla přepravována ruda z dolů na Sněžníku do hamrů v Ostrově a která pak pokračovala přes Rájec dále na západ do Petrovic a do Saska. Po této staré cestě zároveň vede trasa naučné stezky Zapomenuté pohraničí. V této části probíhá trasa lesnatým územím s pískovcovými městy ležící v CHKO Labské pískovce, místy přímo po státní hranici. Do roku 1989 byla oplocena a hlídána pohraniční stráží, přestože jsme tehdy sousedili se spřátelenou Německou demokratickou republikou.

RÁJEC A RÁJECKÉ SKÁLY

Obec Rájec leží v údolí Rájeckého potoka, jméno má odvozené od označení vřesoviště. Poprvé byla obec zmiňovaná v roce 1653. V současnosti se jedná o chalupářskou osadu bez trvale žijících obyvatel, která je součástí obce Tisá. V historii však zažila významnější období. Původně byla obývána dělníky z továren na knoflíky v Tisé, lesními dělníky a řemeslníky a jejich rodinami. Ve vsi se zachovala hrázděná stavení čp. 5, 35, 36, 42, které stát chrání jako kulturní památky. Pravou stranu údolí lemují pískovcové skály. V minulosti byl Rájec dosti velkou vesnicí. Samostatnou částí obce byla dnes již neexistující osada Nové Dvory a poplužní dvůr Hladov.

Vysoká přírodní hodnota Rájce je patrná i z toho, že v sousedství se nachází PR Rájecké rašeliniště a protíná ji PR Niva Olšového potoka. Stezka za Rájcem vede střídavě otevřenou krajinou a lesem do Petrovic.

PETROVICE - MEZI LABSKÝMI PÍSKOVCI A KRUŠNÝMI HORAMI

Petrovice se rozprostírají mezi nejvýchodnějším okrajem Krušných hor a Labskými pískovci. Obec vznikla při zemské bráně, kterou se z německého Halle dovážela do českého vnitrozemí sůl. Svým řazením budov podél obou stran cesty a s rozšířeným prostorem ve středu obce jsou Petrovice typickou osadou založenou německými kolonisty. Táhne se údolím Petrovického potoka v délce 6 km se značným výškovým rozdílem. Dolní část obce u státní hranice se nachází ve výšce 433 metrů nad mořem, horní část je v nadmořské výšce 633 metrů.

Za Petrovicemi přechází trasa naučné stezky Zapomenuté pohraničí do Přírodního parku Východní Krušné hory. Krajinný ráz se mění, vzrostla plocha bezlesí využívaného jako horské pastviny. V mnoha drobných lokalitách jsou mokřiny s výskytem ohrožené květeny. V parku roste 23 druhů chráněných rostlin a hnízdí 32 druhů ptactva. Jde především o vzácného tetřívka obecného. Z přírodních zajímavostí této části je nejvýznamnější přírodní rezervace Špičák - neovulkanická kupa, kde čedič prostoupil vrstvou pískovcových sedimentů. Kromě tohoto geologicky zajímavého území není v areálu přírodního parku jiná rezervace ani památka. Stezka posléze klesá dolů, prochází tělesem dálnice D8 a po pár set metrech vchází do Krásného Lesa.

KRÁSNÝ LES, KDYSI SCHÖNWALD

Krásný Les byl až do roku 1948 známý pod německým názvem Schönwald, Tvoří jej osady Krásný Les, Nakléřov a Větrov. Tato dříve samostatná vesnice byla založena ve 13. století německými kolonisty. Po vymýcení a vypálení části hraničního hvozdu při průjezdní silnici je zmiňována v r. 1437, kdy císař Zikmund dal v léno Wolfu Tellerovi území Streckenwaldu a Schönwaldu. V době pobělohorské se z Schönwaldu stalo zemědělské středisko. V polovině 19. století zde žilo téměř 3400 obyvatel a svého času šlo o jedno z největších sídel Krušnohoří. Největší pokles počtu obyvatel způsobil odsun sudetských Němců po druhé světové válce. V 50. letech byla zbořena celá severozápadní část Krásného Lesa, zasahující do hraničního pásma.

Poslední 5,5 km dlouhý úsek z Krásného Lesa do Adolfova vede většinou otevřenou krajinou Krušných hor s pěknými výhledy do okolí.

ADOLFOV - CÍL NAUČNÉ STEZKY ZAPOMENUTÉ POHRANIČÍ

Osadu, pro ubytování lesních dělníků, založil v roce 1833 hrabě Adolf Ledebour, majitel všebořického panství. Dnes je to jedno z oblíbených výchozích míst, odkud na Krušnohorskou magistrálu vyrážejí pěšáci, cyklisté i běžkaři.

PO DÁLKOVÉ HŘEBENOVCE

Zbývá dodat, že naučná stezka „Zapomenuté pohraničí“ vede po celé své délce souběžně s červenou turistickou trasou a proto není značena klasickým zeleným šikmým pruhem v bílém poli. Stejnou trasou prochází dálková Hřebenovka z oblasti Českého Švýcarska dále pokračující do východních Krušných hor.

DOPRAVA, STRAVOVÁNÍ, OBTÍŽNOST

Naučná stezka Zapomenuté pohraničí je nejlépe přístupná veřejnou dopravou z Jílového nebo z Libouchce. Z Adolfova vede na nejbližší autobusovou zastávku v Zadní Telnici zelená turistická trasa dlouhá 2 km, případně 3 km na zastávku Telnice - rozcestí. V letní sezóně přes Telnici jezdí o víkendech a svátcích turistický Podkrušnohorský motoráček na trase z Děčína do Krupky. Dalším výchozím bodem může být vesnice Krásný Les, odkud autobusy jezdí častěji (linka č. 451 z Ústí nad Labem).

Občerstvit se na trase naučné stezky Zapomenuté pohraničí je možné v restauracích ve Sněžníku, Ostrově, Petrovicích, v Adolfově a Zadní Telnici.

Trasa není příliš fyzicky náročná, zvládne ji každý trochu trénovaný chodec. Celkem měří 25 kilometrů a je na ní umístěno 19 naučných panelů. Nejkrásnější období pro její absolvování je babí léto a začátek podzimu, kdy na stezkách už není tolik turistů a příroda se začíná krásně vybarvovat.

Fotografie k článku:

Foto: Karel Punčochář

Naučná stezka Zapomenuté pohraničí. Informační tabule nad Ostrovem v místě hraniční cesty.

Foto: Karel Punčochář

Rozhledna na Děčínském Sněžníku, u které je začátek NS Zapomenuté pohraničí, oslavila v roce 2024 kulaté výročí 160 let svého zprovoznění.

Foto: Karel Punčochář

Osada Ostrov se nalézá na konci dlouhého údolí obklopeném ze všech stran pískovcovými stěnami Ostrovských skal. Naučná stezka Zapomenuté pohraničí zde navazuje na další turistické trasy, po kterých se můžete vydat do Tiských stěn nebo do skalnatého údolí u Rosenthalu.

Foto: Karel Punčochář

Smíšený les za Ostrovem láká na podzimní barvy. V těchto dnech je nejlepší čas pro absolvování naučné stezky Zapomenuté pohraničí.

Foto: Karel Punčochář

Naučná stezka Zapomenuté pohraničí prochází pod Rájeckými skalami. Stojí za to se v této lokalitě chvilku pozdržet a projít si toto půvabné skalní město.

Foto: Karel Punčochář

Obec Rájec ležící v údolí Rájeckého potoka, jméno má odvozené od označení vřesoviště.

Foto: Karel Punčochář

Informační tabule na trase naučné stezky Zapomenuté pohraničí popisující historii osady Rájec.

Foto: Karel Punčochář

Rekreační chalupa v bývalé osadě Nové Dvory, kdysi samostatné části Rájce.

Foto: Karel Punčochář

Na naučné stezce Zapomenuté pohraničí dojdete z Rájce do Petrovic. Zde končí Labské pískovce začínají Krušné hory. Prochází tudy i slavná dálková trasa Hřebenovka.

Foto: Karel Punčochář

Informační tabule na naučné stezce popisující historii obce Petrovice.

Foto: Karel Punčochář

Luční partie naučné stezky Zapomenuté pohraničí mezi Petrovicemi a Krásným Lesem - v pozadí je vidět stolová hora Děčínský Sněžník, odkud stezka vychází.

Foto: Karel Punčochář

Kostel Nanebevzetí Panny Marie na návsi obce Krásný Les, postavený v letech 1790-95 M. Rehmem (namísto farního hřbitovního kostela z r. 1623, vypáleného Švédy r. 1639. Není to zdaleka jediná památka, kterou můžete poznat na naučné stezce Zapomenuté pohraničí.

Foto: Karel Punčochář

Poslední úsek naučné stezky mezi Krásným Lesem a Adolfovem vede většinou otevřenou krajinou Krušných hor s pěknými výhledy do okolí.

Foto: Karel Punčochář

Osada Adolfov na Ústecku je konečným místem Naučné stezky Zapomenuté pohraničí. V létě odtud na Krušnohorskou magistálu vyrážejí pěšáci a cyklisté, v zimě běžkaři.

---