S KOLEM NA KOMÁŘÍ VÍŽKU

Cyklovýlet z Komárky kolem Cínovce hornickou naučnou stezkou

Celá oblast Krušných hor je na mnoha místech spojena s hornickou činností, která započala již v raném středověku. Pradávný geologický zlom prostoupený bohatou tektonickou činností zde totiž lidem zpřístupnil mnohé poklady skryté v hlubinách země, zejména pak stříbro, cín, měď, ale i uranové rudy. Středověká kovkopecká horečka současníkům zanechala mnoho turisticky zajímavých památek za kterými jsme se vydali na kole.

Foto: Martin Zíka

Silničky v Krušných horách jsou naštěstí málo frekventované a tak lákají k podnikání cyklistických výletů.

Vyrazili jsme na výlet do okolí města Krupky, které se právě díky památkám spojeným s důlní činnosti dostalo na seznam památek UNESCO. Tentokráte jsme nefárali do temných štol, ale naopak „vyfárali“ s koly známou lanovkou z Bohosudova na Komáří vížku (jízdné s kolem 150 Kč), čímž jsme se velmi příjemným a atraktivním způsobem dostali na hřeben Krušných hor, a to přímo na Krušnohorskou cyklistickou magistrálu č. 23 (po které se budeme vracet).

PŘÍHRANIČNÍ HORNICKÁ NAUČNÁ STEZKA

Celá příhraniční hornická naučná stezka, po které z části pojedeme, je dlouhá 40 km a spojuje Obce Krupka, Geising, Altenberg, Zinnwald, Cínovec a Dubí. Na její trase je celkem sedmdesát zajímavých míst spojených více či méně dávnou důlní činností. Kromě štol, jezírek, příkopů, hald a četných pomníčků lze navštívit i muzea zaměřená na hornickou tématiku. Výlet na kolech je ten nejvhodnější způsob jak tato místa prozkoumat a přitom poznávat i mnohé přírodní zajímavosti v těchto končinách.

Z KOMÁŘÍ HŮRKY NA CÍNOVEC

Z Komáří hůrky jsme sjeli do Fojtovic. Tato farmářská obec je zajímavá tím, že jako jedna z mála dříve četných vsí na hřebenu Krušných hor se udržela po ukončení důlní činnosti a poválečném odsunu původních obyvatel. Za Fojtovicemi jsme zahnuli vlevo na příjemnou a málo frekventovanou horskou silnici, z níž jsou na některých místech parádní výhledy. Zastavili jsme se u památníku na místě hromadného hrobu 59 obětí pochodu smrti, který tudy procházel roku 1945. I takovou historii je třeba si připomínat. Po příhraniční silnici jsme dojeli po 10 km do Předního Cínovce a navštívili několik památek a občerstvovnu. Doporučuji při této příležitosti zajet do Zadního Cínovce přes hraniční přechod do Německa, kde je pěkná haťová stezka Cínoveckým rašeliništěm (Georgenfelder - Hochmoor).

Z CÍNOVCE NA KOMÁŘÍ HŮRKU

V Cínovci jsme se napojili na Krušnohorskou magistrálu č. 23 a po ní vyrazili (jinou trasou) na zpáteční cestu. Zatímco předtím se nám nabízely četné výhledy do saského Krušnohoří, tentokráte jsme se kochali výhledy do české kotliny. Zejména je třeba zmínit krásnou Sedmihůrskou vyhlídku, kde lze příjemně posvačit a přitom se kochat krajinou. Po dalších 9 km (z Cínovce) jsme se ocitli přímo pod Komáří hůrkou. Klikatou horskou silničkou jsme pak sjeli přes Horní Krupku za dalšími zajímavostmi do města Krupky (hrad, muzea, hospůdky...). Sjezd je to dlouhý a vydatný a určitě dobře prověří kvalitu brzd.

UŽÍVEJTE SI SVOBODY POHYBU

Z doporučeného cca 25 km okruhu lze na mnoha místech odbočit k četným památkám a zajímavostem, takže i když se trasa nezdá dlouhá, pokud toho bude chtít vidět co nejvíc, určitě budete mít velmi bohatý program na celý den. Zbývá jen popřát zdar snahám o obnovení železničního provozu na Kozí dráze, která by tato zajímavá místa zpřístupnila cykloturistům preferujícím veřejnou dopravu před individuálním automobilismem.

Fotografie k článku:

Foto: Martin Zíka

Silničky v Krušných horách jsou naštěstí málo frekventované a tak lákají k podnikání cyklistických výletů.

Památník v upomínku dolování cínu na Komáří vížce

Foto: Martin Zíka

Hned u výstupní stanice lanovky na Komáží vížku narazíte na tento stylový památník u vchodu se suvenýry. Připomíná nedávno minulé doby zdejšího kutání.

Foto: Martin Zíka

Krušnohorská krajina v okolí Fojtovic se vyznačuje rozsáhlými pastvinami. Farmaření je úzce spojeno s životem hrstky místních obyvatel.

Památních obětem pochodu smrti u Fojtovic.

Foto: Martin Zíka

Památník obětem pochodu smrti. Zapomenout bychom neměli. Právě zrůdnosti, kterých se dopouštěli přívrženci fašistického Německa, nakonec vedly i k nešťastnému odsunu původních obyvatel krušnohorského pohraničí.